Po úvodním slovu italského velvyslance Giovanniho Puglieseho, který připomenul Václava Havla především jako muže revolučních událostí a pádu komunismu v Československu a ve východní Evropě, se proslovu ujala velvyslankyně Lenka Pokorná. V něm objasnila mimo jiné termín, který byl zvolen pro promítání filmu o Václavu Havlovi (blízkost k desátému výročí jeho úmrtí, 18. 12. 2011), ale rovněž vhodnost termínu v kontextu Dne lidských práv (10. 12.), jejichž neúnavným obhájcem Havel byl. VZÚ L. Pokorná dále divákům připomenula dějinný vývoj v Československu od Pražského jara po revoluční události roku 1989. Právě na této časové lince se totiž životopisný film Havel odehrává.

 

 

Paní velvyslankyně dále připomenula některé důležité a zajímavé momenty ze soukromého i politického života Václava Havla, ať už se jednalo o přikulování sudů v trutnovském pivovaru, často turbulentní, ale trvalý vztah s manželkou Olgou, účast na snídani disidentů s francouzským prezidentem François Mitterandem v Praze v roce 1988, či Havlovo pro tehdejší společnost nezvyklé a šokující prohlášení po jeho zvolení prezidentem Československa v roce 1989, že „Naše země nevzkvétá“. VZÚ L. Pokorná připomenula také další disidenty dob normalizace (např. Jan Patočka, Milan Kundera, Pavel Kohout), podělila se také o své tři zážitky ze setkání s Václavem Havlem (na začátku 90. let při návštěvě NGŠ FR v Praze, při oficiální návštěvě prezidenta Havla v Itálii a při státním pohřbu). Zdůraznila rovněž, že podtitul filmu, Bohemian President, nenaznačuje pouze geografický původ, ale i poněkud bohémsky a umělecky laděný charakter Václava Havla, který se však v náročných dobách nebál postavit režimu.

 

 

Film Slávka Horáka přiblížil divákům některé úseky života Václava Havla mezi lety 1968 – 1989, od nadšené tvorby v období Pražského jara, přes iniciativu Charta 77, z toho plynoucí persekuce a věznění v době normalizace, až po okamžik, kdy se Havel stal leaderem revolučního hnutí listopadu 1989 a kandidátem na prezidenta. Události jsou líčeny z perspektivy Havlova soukromého života a jeho vztahu k manželce Olze, postojům k ženám, vztahu k přátelům (Pavel Landovský, Jan Patočka aj.). Snímek se rovněž snaží zachytit uměleckou a tvůrčí stránku osobnosti Havla-dramatika, zdařile zobrazuje umělcovu fantazii, díky které přenáší (mnohdy absurdní) scény z reálného života přímo na jeviště. Film byl promítán česky s anglickými titulky.

Fascinující životní příběh dramatika, disidenta a politika Václava Havla nepřestává přitahovat a inspirovat ani deset let po jeho úmrtí. Po promítnutí snímku publikum zareagovalo bouřlivým potleskem, mnohým divákům se objevily v očích slzy.

Po promítání se konal koktejl, při kterém na plátně běžela smyčka fotografií RNDr. Ivo Šilhavého „Just a Perfect Day…“

 

 

Film vzbudil také zájem místních médií, akce se zúčastnily dvě místní televize a několik novinářů, kterým velvyslankyně Lenka Pokorná poskytla rozhovor.

 

 

Článek z deníku Horizons a internetové adresy pro shlédnutí reportáží místních televizí jsou následující:

 

HAVEL Horizons (PDF, 156 KB)

 

ALG 24 (frankofonní televize): https://youtu.be/Bp27bNRGdp8

Ennahar (arabofonní televize): https://youtu.be/FMPr_aoFEiY.