Nový rok (Kabylové slaví Nový rok - Yannemar - většinou 12. ledna)

Islámský Nový rok ( Awal Moharram - 1. muharram), první den muslimského roku, připomíná první den muslimské éry, kdy v roce 622 n.l. Muhammad se svými věrnými opustil Mekku, aby založil nové společenství v Medíně. Proto písmena AH (latinsky "anno hegirae") označují léta muslimské éry a znamenají "od hidžry", tj. od emigrace (původní význam slova "hidžra" je přerušení kmenových vztahů a navázání nových). Tento den se obyčejně oslavuje líčením příběhu, jak Muhammad a hrstka jeho přátel odešli z Mekky do Medíny.

Achoura - desátý den prvního muslimského měsíce

Ramadán, měsíc půstu, je devátý měsíc muslimského roku. Během něho všichni dospělí muslimové dodržují náboženskou povinnost zdržet se jídla, pití, kouření a pohlavních styků za denního světla. Dodržování tohoto projevu víry může být velice obtížné za horkého počasí. Zbožní muslimové oceňují cvik v duševní kázni a ve vítězství ducha nad hmotou, který měsíční půst nabízí.

Íd al-fitr, malý svátek, svátek ukončení půstu 1. šawwálu, býval méně důležitý z obou ídů. Ale radost z ukončení tělesných útrap ramadánu byla tak veliká, že muslimové jej dnes světí s mnohem větší slávou než "velký" svátek (al-íd al-kabír. 10. dhú´l-hidždža). Slovo íd znamená v arabštině "slavnost" nebo "doba štěstí". Při obou ídech si muslimové posílají přání k této požehnané a šťastné příležitosti na pohlednicích.

Íd je doba díkůvzdání Bohu za to, že umožnil muslimům překonat strázně ramdánu a že zajišťuje člověku všechny jeho potřeby. Muslimové zahajují tento den tím, že se vykoupou a oblečou do nových šatů. Potom odejdou do mešity k modlitbě, která je obvykle tak početně navštívená, že davy věřících se tísní u vchodů a zaplňují celé okolí. Po modlitbách si vyměnují věřící dárky a navštěvují přátele a příbuzné. Mají také povinnost obdarovávat chudé. Během tohoto dne se muslimové snaží rozjímat o smyslu islámu a zapomenout na své spory s rodinou a přáteli, aby tak znovu začali žít v míru a odpuštění.

Maulid (maulúd), narozeniny Proroky, 12. rabí´al-awwal. Začal se světit od desátého století a zdá se, že jeho význam vzrůstal, když se muslimové setkávali s křesťanstvím a jeho zvláštním důrazem na narození Ježíše Krista. Muslimové slaví tento den shromážděními, při nichž naslouchají chalozpěvům na Proroka a líčení jeho života. Pro súfije, s jejich svébytným nazíráním na Muhammeda jako na "dokonalého člověka", je tento den obzvláště důležitý a jeho oslava může být někdy vyvrcholením delších svátků, jež začínají 1.rabí´al-awwal.

Íd al-adhá, (Aid el Kebir) velký neboli "obětní" svátek, 10. dhů´l-hidždža, je druhý povinný svátek. Jeho oslavy mohou trvat tři i více dnů. Kořeny svátku sahají až k proroku Ibrahímovi (Abrahamovi), který prokázal své odhodlání obětovat Bohu to, co miloval nejvíce. Tento akt se připomíná posledním rituálem pouti do Mekky. Muslimové slaví tento den na celém světě ve stejnou dobu, jako ti, co jsou přítomni v Mekce. Svátek zahajuje věřící modlitbou. Potom se obětuje ovce, kráva nebo velbloud, z níž si věřící ponechává třetinu masa a zbytek věnuje chudým.

Státní svátek - datum získání samostatnosti - 5. 7. 1962

Státní svátek - zahájení národně-osvobozeneckého boje - 1. 11. 1954

Svátek práce - 1. 5.