Vedoucí katedry Mulugeta Tareqegn na úvod uvedl, že katedra vznikla v roce 1978. Z původního zaměření na lingvistiku se postupně ustanovily 3 hlavní proudy výzkumu a studia. Konkrétně se jedná o lingvistiku, filologii a znakovou řeč. Významnou oblastí činnosti katedry je popis etiopských jazyků a vytváření spisovných norem a jejich následné uplatnění ve školství. Cílem je, aby každé etiopské dítě mohlo nakonec studovat ve svém rodném jazyce, což není při počtu cca 85 snadný úkol. Etiopští lingvisté zdůraznili, že studium etiopských jazyků je důležité i proto, že Etiopie se pokládá za jednu z možných pravlastí afroasijských jazyků, ke kterým patří historicky a kulturně významné jazyky světa jako stará egyptština, aramejština, arabština, hebrejština, akkadština apod.

Obor filologie se na Addisabebské univerzitě zaměřuje především na zkoumání manuskriptů v harari, argobba, silte, arabštině, ge'ezu aj. Studium manuskriptů kromě studia vlastního dědictví slouží především historikům a badatelům z dalších sociálních věd. Akademici z oboru filologie úzce spolupracují s evropskými univerzitami, hlavně s těmi v Neapoli, Florencii a Hamburku. Nicméně byli zapojení také do projektu s Masarykovou univerzitou, konkrétně s prof. Karlem Pálou v oblasti korpusové  lingvistiky.

Zástupce oboru znakové řeči poznamenal, že v Etiopii je více než 3 miliony neslyšících. Znaková řeč ale bohužel není dostatečně rozvinutá a rozšířená, takže přístup neslyšících ke vzdělání a obecně k informacím je limitovaný. Přestože se na území Etiopii mluví cca 85 jazyky, znaková řeč je společná pro všechny bez ohledu na jejich mateřský jazyk.. Lingvistika nabízí ve svých studijních programech několik specializací, např. aplikovanou lingvistiku, experimentální fonetiku, deskriptivní lingvistiku atd. Úsilí výzkumníků se koncentruje na použití moderních technologií.

V průběhu diskuse velvyslanec s výzkumníky debatoval o možnostech spolupráce Addis Abebské univerzity a konkrétně Department of Linguistics s českými univerzitami. Členové katedry s velvyslancem také probrali některá zajímavá lingvistická témata jako např. otázky etiopské jazykové oblasti, volbu latinky nebo etiopského písma pro psaní etiopských jazyků. Profesor Zelealem Leyew kladně hodnotil českou lingvistiku a zmínil, že ve svém výzkumu vychází z prací Pražského lingvistického kroužku. Zástupci univerzity ocenili, že je navštívil velvyslanec, který je nejen diplomatem, ale také  lingvistou zaměřeným na etiopské jazyky. Na závěr vedoucí zastupitelského úřadu předal několik odborných knih českých autorů z oboru lingvistiky psaných v angličtině, které obohatí knihovnu katedry a budou sloužit jak studentům, tak akademikům. Jednalo se např. o práce Pražského lingvistického kroužku, sborník  článků Petra Sgalla, knihu Aleny Rettové o afrofonních filosofiích, tj. africkém filozofickém myšlení vyjádřeném v afrických jazycích a další. Vedoucí úřadu seznámil etiopské lingvisty i s některými  českými odbornými časopisy jako Studies in Applied Linguistics, Linguistica Pragensia a  afrikanistickým časopisem Modern Africa.