česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Christian Alemu
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo LinkedIn logo

Zmařené investice a kauzy v Etiopii

Etiopie se řadí do skupiny států s nejvyšším hodnocením investičního rizika. A ano, případy vyvlastnění zahraničních investic v Etiopii existují, i když jsou v moderní historii méně časté než například v období před rokem 1991. Všechny tyto spory, stejně jako spor o lithium, poukazují na vysoké regulatorní a politické riziko v Etiopii a na přetrvávající problémy s právním státem a ochranou majetkových práv. Bilateralní smlouvu o ochraně investic CZ-ET zatím nemáme, ale usilovně na ni na velvyslanectví pracujeme.

  • Případy nepřímého vyvlastnění (Indirect Expropriation): Nejběžnější a nejrelevantnější případy, podobné sporu o Kenticha, spadají do kategorie nepřímého vyvlastnění, kdy stát neodebere majetek formálně, ale svými regulačními a administrativními kroky znemožní investorovi užívat či kontrolovat investici.
  • Kenticha Lithium Project (Abyssinian Metals): Aktuální případ, kde etiopské orgány znemožňují partnerovi přístup k dolu a ruší licence s odvoláním na nesplnění závazků, což je klasický rys nepřímého vyvlastnění.
  • Potash Mining Project (Levy and Tidhar v. Ethiopia): Byl zahájen arbitrážní spor u PCA (Permanent Court of Arbitration) týkající se investic do těžby potaše. Investoři si stěžovali na uložení údajně nezákonných daňových plateb a neochotu státu poskytnout dohodnutou infrastrukturní podporu pro projekt. Jedná se o typický příklad vládního zásahu, který ekonomicky znemožňuje provoz.
  • Spor s indickou společností Karuturi Global Ltd., která byla jedním z největších zahraničních investorů v etiopském zemědělství. Vláda zrušila její obří farmářský projekt v regionu Gambella, přičemž Karuturi tvrdila, že to bylo protiprávní. Tento případ je uváděn jako příklad rizika v sektoru, kde je klíčové vlastnictví půdy, která v Etiopii náleží státu.
  • Spor s držiteli jejích mezinárodních dluhopisů (Eurobond). Etiopie v prosinci 2023 defaultovala na platbu úroků ze svého dluhopisu v hodnotě $1 miliardy. Následná jednání s věřiteli (držiteli dluhopisů) o restrukturalizaci dluhu se opakovaně zhroutila, což prodlužuje platební neschopnost země (suverénní default).
  • Jeden z nejvíce medializovaných sporů se týká vstupu keňského telekomunikačního gigantu Safaricom (součást Vodafone Group), který v roce 2021 získal první soukromou telekomunikační licenci v Etiopii za poplatek $1 miliardy. Předmětem sporu je nedostatek rovných podmínek (lack of a level playing field). Světová banka i média upozornily, že etiopská vláda údajně poskytuje významné výhody státnímu monopolu Ethio Telecom na úkor Safaricomu. Jedná se o regulační spor, kde stát svými rozhodnutími o cenotvorbě a podmínkách hospodářské soutěže ohrožuje návratnost a udržitelnost obrovské zahraniční investice.
  • Historické případy (před 1991): Nejrozsáhlejší vyvlastnění nastalo v 70. letech za socialistického režimu Mengistu Haile Mariama (Derg), kdy došlo k masivní znárodnění zahraničních majetků (továrny, farmy, banky). Tyto spory byly řešeny s velkými zpožděními. Například v roce 2005 Etiopie s pomocí MIGA (Světová banka) urovnala spory s francouzskými, řeckými a norskými investory, které pocházely právě z tohoto období.

Moderní spory o vyvlastnění v Etiopii (africké a rozvojové země obecně) mají některé společné znaky. Jedním z nich je nepřímá povaha: Vláda se vyhýbá formálnímu vyvlastnění, ale používá regulační a administrativní nástroje k ekonomickému zničení investice. Patří sem:

  • Zrušení nebo neprodloužení licence/koncese (jako v Kenticha).
  • Uvalení nepřiměřených daňových povinností nebo pokut (jako v případě těžby potaše).
  • Odepření přístupu k nezbytným zdrojům nebo infrastruktuře.
  • Záměrné maření soudních nebo vyjednávacích procesů.
Ethiopians Taking Part In An Orthodox Religious Festival

Ethiopians Taking Part In An Orthodox Religious Festival

Dalším znakem jsou Strategické suroviny, spory se často týkají strategických odvětví a přírodních zdrojů (jako je těžba, energetika nebo velká infrastruktura), kde má stát silný zájem na kontrole. Problémy souvisí i s vlastnictvím půdy, Etiopie totiž nemá soukromé vlastnictví půdy a veškerá půda je ve vlastnictví státu. To dává státu obrovskou moc při rozhodování o užívání a často vede ke sporům s místními komunitami a zahraničními investory. Ne zřídka dochází k Porušení BIT (Dvoustranná investiční smlouva), investoři se obvykle odvolávají na porušení standardu spravedlivého a rovného zacházení a na doložky o vyvlastnění obsažené v bilaterálních investičních smlouvách, které Etiopie uzavřela. Posledním častým znakem je pak Role regionálních orgánů, stále častěji se totiž do sporů zapojují regionální vlády a orgány (jako je např. správa Oromia), které jednají v rozporu s federální vládou nebo nezávisle na ní, čímž vytvářejí zmatek a právní nejistotu pro investory.