Ekonomika Somálska SOM je silně agrární, vysoce neformální, dolarizovaná a závislá na remitencích a zahraniční pomoci. Struktura ekonomiky se dlouhodobě nemění, průmysl je minimální. Růst HDP v letech 2024–2025 táhl sektor zemědělství (po lepších srážkách, silná privátní spotřeba podpořená remitencemi a nižší globálními cenami komodit). Sektory s potenciálem dle Národního transformačního plánu (NTP 2025–29) jsou digitální technologie/telekom a platby, agrobyznys, rybolov, energie a lehká výroba.
Inflace dosahuje 4,8 % (listopad 2025 y/y). V posledních 10 letech kolísala převážně mezi 3–7 % ročně. Místní měnou je somálský šilink (SOS), ekonomika je však silně dolarizovaná. Směnný kurz je de facto tržně určovaný. Vláda připravuje znovuzavádění bankovek SOS v režimu měnové rady (currency board) ve spolupráci s IMF. Přesný termín této reformy (znovuzavádění bankovek SOS centrální bankou) zatím není znám. 

Modelovaný ukazatel nezaměstnanosti (ILO/WB) se v roce 2024 pohyboval kolem 18,9 % s mírným poklesem v posledních letech. Nejvíce nezaměstnaností postiženou skupinou v Somálsku je mládež, u níž míra nezaměstnanosti dosahuje 34,3 % a více, přičemž až 60 % mladých není v práci, vzdělávání ani výcviku (NEET). Ještě hůře jsou pak na tom mladé ženy, jejichž nezaměstnanost činí 36,94. Nezaměstnanost nejvíce dopadá také na mladé lidi s nízkým vzděláním a nedostatkem dovedností, což dále omezuje jejich vstup na formální trh práce.  

Státní rozpočet na rok 2025 je 1,3 mld. USD. Prioritou vlády je růst domácích příjmů a disciplinované výdaje. Probíhá modernizace celní a daňové správy. Rámcově se zavádí 5% prodejní daň a daň z příjmu právnických osob (korporátní daň) byla snížena na 15 % (ze 30 %) s cílem zlepšit dodržování výběru, v rámci rozšíření daňové základny.

Zahraniční obchod je slabý. Export je malý a soustředěný (živý dobytek do zemí Zálivu, sezam, ryby), dovozy jsou vysoké (potraviny, paliva, textilie, spotřební zboží). Somálsko v roce 2024 vyvezlo zboží za 0,5 mld USD, zatímco jeho dovoz dosáhl hodnoty 3,2 mld USD. To znamená, že země má výrazně negativní obchodní bilanci, protože import je zhruba šestinásobkem exportu. Hlavní obchodní partneři na straně exportu jsou Saúdská Arábie, Indie, Katar a Turecko, na straně dovozu pak Čína, Indie, Turecko a Brazílie.
Běžný účet platební bilance byl v roce 2024 v deficitu zhruba  1,11 mld. USD. V posledních 5 letech (střednědobě) odpovídá úrovni okolo –9 % HDP. Deficit je tlumen sekundárními příjmy včetně remitencí (18 % HDP). Devizové rezervy SOM jsou nízké, odhad z roku 2024 cca 0,2 mld. USD, což odpovídá cca 0,7 měsíce dovozů).

Somálsko v prosinci 2023 splnilo všechny podmínky mezinárodní iniciativy HIPC (Heavily Indebted Poor Countries) a díky tomu získalo plné a nevratné odpuštění většiny svého zahraničního dluhu. Díky tomu klesl veřejný dluh na nízké jednociferné hodnoty. DSA (analýza udržitelnosti dluhu) z listopadu 2024 ukazuje, že po oddlužení v rámci HIPC klesl dluh Somálska na cca 6,4 % HDP, a mezinárodní instituce jej hodnotí jako udržitelný s pouze „mírným“ rizikem dluhové tísně. Země nemá stanovené suverénní ratingy agentur S&P/Moody’s/Fitch.

Výhled ekonomického vývoje pro rok 2026: Klíčové bude načasování měnové reformy (nové bankovky SOS a currency board), pokračující zvyšování domácích příjmů při útlumu pomoci, zvládání klimatických a bezpečnostních rizik a postupná integrace do East African Community. EAC usiluje o společný trh, celní unii, jednotnou měnu a dlouhodobě i vznik politické federace ve stylu hlubší unie členských zemí. Patří do ní osm zemí: Burundi, Keňa, Rwanda, Uganda, Tanzanie, Jižní Súdán, DR Kongo a od roku 2024 také Somálsko. 

Připravil: Ing. Roman Plevák, Ph.D., vedoucí sekce obchodu a ekonomické spolupráce na Velvyslanectví ČR v Addis Abebě