Vývoj agrárního zahraničního obchodu v daném teritoriu (se zaměřením na hlavní dovozní položky a netto dovozní položky dané země)

V roce 2025 byl agrární obchod mezi ČR a Somálskem velmi skromný a jednosměrný – čistě dovozní. Dovoz agrárních položek do ČR dosáhl zhruba 1,036 mil. Kč a táhly jej především sezamová semena (HS 12) v hodnotě 848 tis. Kč a dále šelak, přírodní gumy a pryskyřice (HS 13) za 112 tis. Kč; tyto dvě položky představovaly drtivou většinu agrárního dovozu ze Somálska. Na vývozní straně nebyla v roce 2025 v dostupném výpisu evidována žádná agrární položka. V kategorii možných „zemědělských vstupů“ se v dovozu objevuje ještě HS 8708 – části a příslušenství motorových vozidel v hodnotě 76 tis. Kč (metodicky nejde o čistě agrární komoditu).

Ke zbožové obchodní výměně ČR se Somálskem jsou k dnešnímu dni dispozici předběžné statistiky ČSÚ pohybu zboží přes hranice do konce roku 2025. Somálsko (SOM) je náš 195. nejvýznamnější exportní trh (174. z pohledu dovozu). Náš export do SOM v roce 2025 dosáhl 1,0 mil Kč (meziroční poklesl o 95 %), dovoz 4,6 mil Kč (pokles o 75 %), čímž dosahujeme deficit 3,6 mil CZK. Agrární dovoz z Somálska tvořil v roce 2025 přibližně 22,5 % celkového dovozu do ČR (1,036 mil. Kč agrárních položek z celkových 4,6 mil. Kč dovozu a na straně vývozu z ČR do SOM nebyly žádné agrární položky.

	2021	2022	2023	2024	2025
Vývoz (mil. CZK)	25,2	55,7	16,9	19,8	1,0
Dovoz (mil. CZK)	7,2	6,6	3,4	17,5	4,6
Bilance (mil. CZK)	18,0	49,2	13,5	2,3	-3,5
Objem (mil. CZK)	32,4	62,3	20,3	37,3	5,6
Zdroj: Český statistický úřad (dovoz/vývoz pzph). Vygenerováno 12.02.2026

 

Aktuální situace o podmínkách uplatnění se na trhu – potenciál pro vývoz z ČR (nejdůležitější informace)

Somálsko po roce 2023 výrazně zpřísnilo kontrolu dovozů potravin a agrárních produktů. Národní orgán Somali Bureau of Standards (SOBS) provádí inspekce u vstupních míst a požaduje Certificate of Conformity (CoC) v rámci programu CBCA (consignment‑based conformity assessment); bez CoC hrozí penále nebo zamítnutí vstupu. K běžně vyžadovaným dokumentům patří mj. osvědčení původu, BL/AWB, obchodní faktura, balicí list, fytosanitární/health certifikát (dle povahy zboží) a předzásilková inspekce (aktuálně zajišťovaná Bureau Veritas). Clo se stanovuje podle HS na základě CIF hodnoty; celní řízení se podává elektronicky v systému SOMCAS. Dále vláda v roce 2025 zavedla povinné ECTN (Electronic Cargo Tracking Number) pro všechny zásilky do somálských přístavů. Vzhledem k islámskému právu jsou zakázány dovozy alkoholu a výrobků z vepřového, u všech potravin je prakticky nutná halal konformita a odpovídající označení.

Somálsko je dlouhodobě čistým dovozcem potravin; domácí produkce obilnin v roce 2024–2025 zůstala podprůměrná a trh je strukturálně závislý na komerčních dovozech. Mezi největší dovozní položky patří cukr surový, rýže, pšeničná mouka a těstoviny, což potvrzují poslední agregované statistiky dovozu. To vytváří prostor pro stálé, cenově konkurenceschopné a trvanlivé potraviny (mouky a směsi, trvanlivé pečivo/cukrovinky, instantní a balené potraviny) i ingredience (oleje, přísady), vždy v halal kvalitě a s arabským/anglickým označením. Poptávku po stabilních dodávkách dál podporuje městská spotřeba a rozvoj maloobchodu. ITA odhaduje, že dovoz zpracovaných potravin přesahuje 1,5 mld. USD ročně. Vstup do EAC (březen 2024) otevírá postupnou harmonizaci cel v regionu a do budoucna i logistické synergie, ale praktická integrace bude probíhat podle vládní „roadmap“ po etapách.

Praktická doporučení k realizaci. Zvolte zkušeného místního dovozce/distributora, který zvládne CoC/CBCA a SOMCAS; pro živočišné/rostlinné komodity si vyžádejte včas fytosanitární/health certifikáty a počítejte s novou rostlinolékařskou a osivářskou regulací (SARIS, zákony schválené koncem 2024). U výrobků živočišného původu a složitějších potravin připravte uznatelnou halal certifikaci (proces, segregace, dokumentace) a lokalizované štítky. Logisticky se nejčastěji používá přístav Mogadišo (u části zboží i trasa přes Berberu), u kontejnerů počítejte se stripováním v přístavu a důsledně si hlídejte ECTN, aby se předešlo zpoždění a vícenákladům. U konkrétních celních sazeb nahlédněte do platného Somali Customs Tariff a předexpediční kontroly plánujte s marží na fyzické inspekce SOBS v přístavu.

Aktualizace existujících vládních projektů na podporu odvětví zemědělství a potravinářství

Somálská vláda teď staví zemědělství na pevnějších základech kombinací regulací, kontroly kvality a bezpečnosti potravin. Klíčovou novinkou je zřízení SARIS (Somali Agricultural Regulatory and Inspection Service) jako národní rostlinolékařské autority (NPPO) se zákonným mandátem regulovat semena, pesticidy a hnojiva a provádět fytosanitární dozor. V roce 2025 pod SARIS vznikl i nový laboratorní komplex a ministerstvo oznámilo povinnost předběžného schvalování dovozů osiv a pesticidů (včetně sankcí za porušení). Paralelně běží státní politika standardů a inspekcí: Somali Bureau of Standards (SOBS) prosazuje povinný Certificate of Conformity (CoC) v režimu CBCA u dovozů, a vláda připravila Národní politiku bezpečnosti potravin, která má sjednotit řízení rizik „od farmy po stůl“ a posílit institucionální koordinaci včetně trasovatelnosti a stažení výrobků z trhu. Z pohledu podnikatelského prostředí platí i celní a daňové pobídky – deklarované osvobození dovozů zemědělských vstupů od cla a možnost vyjednat další úlevy pro agropodniky na federální i členské úrovni.

Na infrastrukturní a investiční straně navazuje vláda na několik vlajkových programů se světovými finančními institucemi. Biyoole / „Water for Agro‑Pastoral Productivity and Resilience“ a jeho rozšíření Barwaaqo financované Světovou bankou budují vodohospodářské stavby pro zavlažování a víceúčelové využití vody (haffiry, pískové a podzemní přehrážky) a posilují zemědělské služby v suchých oblastech; Barwaaqo navazuje grantem 70 mil. USD a rozšířením do dalších členských států. IFAD s federální vládou spustil v roce 2024 program Rural Livelihoods Resilience Programme (RLRP) za 31,22 mil. USD na vodní infrastrukturu, produktivitu plodin a posílení hodnotových řetězců i institucí. A od října 2024 je v realizaci sedmiletý projekt Ugbaad – Climate Resilient Agriculture (GCF/FAO + vláda), který obnoví 41 800 ha produktivních krajin, zpřístupní vodu (agro)pastoralistům, dodá klimaticky odolné vstupy a posílí kapacity federálních i státních úřadů; oficiální spuštění proběhlo v lednu 2025 v Mogadišu.

Jak mohou navázat české firmy? Prakticky: vstoupit přes dodávky technologií a služeb do probíhajících vládních/IFI projektů (zavlažování, úprava vody, čerpací a solární systémy, potrubní rozvody, měření a řízení, závlahové sety, skladování a post‑harvest technologie), kde je investorem vláda a partneři typu WB/IFAD/FAO; registrace v dodavatelských databázích a teaming s místními partnery výrazně zvyšuje šanci v tendrech. V potravinářství je prostor v bezpečnosti a kvalitě: vybavení laboratoří (chromatografie, mikrobiologie, rychlé testy), potravinářské linky (mletí obilí, olej, balení), chladový řetězec a konzultační služby k SPS/halal/CoC a etiketám. Klíčové je sladit se s SARIS (certifikace osiv/pesticidů) a se SOBS/CBCA (CoC před výstupem), přičemž dovoz vstupů do zemědělství je pobídkově zvýhodněn.

Problémy na domácím trhu, které by mohly vyústit ve zvýšenou potřebu importu – shrnutí případných ad hoc informací zasílaných průběžně ze ZÚ

Somálsko má strukturální deficit obilnin – agregovaná sklizeň 2024 byla cca 18 % pod pětiletým průměrem, přičemž v roce 2025 byla sklizeň ohrožena podprůměrnými srážkami. Zároveň v pastevních oblastech chybí voda a pastva, což snižuje kondici stád i produkci mléka (krátkodobě nahrazována dovozem mléčných výrobků/UHT). Trhy jsou sice zásobené, ale rýže, mouka, olej a cukr jsou z valné části dovážené. WFP v roce 2024–2025 zaznamenává trvale vysokou závislost na importovaných potravinách a cenovou citlivost na logistické šoky, zatímco městská poptávka po trvanlivých a balených potravinách roste (s urbanizací i s příjmy diaspory).

Vláda rozjela reformy bezpečnosti potravin (National Food Safety Policy – final draft 07/2024) a novou SARIS (NPPO) s povinným schvalováním a testováním osiv/pesticidů. To krátkodobě zvyšuje poptávku po certifikovaných vstupech, testovacích službách a vybavení laboratoří a zároveň nutí dovozce držet vyšší standardy kvality (CoC/CBCA přes SOBS). Slabý chladírenský řetězec a slabá post‑harvest infrastruktura (zejména u ryb, masa, zeleniny) způsobují ztráty 20–40 % a limitují domácí zpracování produkce. Obilný sektor je poddimenzovaný a ekonomika proto dováží přes 1,5 mld. USD zpracovaných potravin ročně.

České firmy mohou dodat vstupy: zavlažovací a vodní technologie (čerpadla HS 8413, postřikovače 8424, potrubí/plastové trubky 3917, hadice 4009), zemědělské stroje (zpracování půdy 8432, sklizeň 8433, ostatní zařízení 8436), hnojiva (3102–3105), certifikovaná osiva (1209), pesticidy/biocidy (3808), chladicí technologie a skladování (8418), laboratorní přístroje pro SARIS/SOBS (analytika 9027) – s důrazem na dokumenty CoC/CBCA a fytosanitární certifikaci. výstupy (potraviny) – pšeničná mouka (1101), těstoviny (1902), slunečnicový olej (1512), cukr (1701), trvanlivé pečivo a sušenky (1905), mléko a smetana (UHT/prášek) (0401/0402), základní potravinářské přípravky (2106); tyto komodity cílí na somálskou dovozní spotřebu staples a na rostoucí poptávku po balených potravinách – dbejte na halal a lokální označování (EN/AR) dle politiky bezpečnosti potravin a režimu SOBS/SOMCAS.

 

Připravil: Ing. Roman Plevák, Ph.D., vedoucí sekce obchodu a ekonomické spolupráce na Velvyslanectví ČR v Addis Abebě