Vývoj agrárního zahraničního obchodu v daném teritoriu (se zaměřením na hlavní dovozní položky a netto dovozní položky dané země)

V roce 2025 byl agrární obchod mezi Českou republikou a Seychelami objemově malý, ale výrazně přebytkový pro ČR. Agrární export dosáhl zhruba 3,212 mil. Kč (z toho HS 01–24: 3,055 mil. Kč; vybrané agrární vstupy HS4 – armatury, čerpadla aj.: 0,157 mil. Kč), kdežto agrární import činil pouze 0,081 mil. Kč (HS 01–24: 0,071 mil. Kč; agrární vstupy HS4: 0,010 mil. Kč). Agrární vývoz táhly zejména potravinářské výrobky: HS 19 – přípravky z obilovin, HS 16 – přípravky z masa/ryb a HS 21 – různé jedlé přípravky. V rámci exportovaných agrárních vstupů dominovaly HS 8481 – kohouty/ventily, následované HS 8413 – čerpadla, HS 8424 – stříkací/hasičské přístroje a HS 3917 – plastové trubky. Na dovozu do ČR se podílely především HS 20 – přípravky ze zeleniny/ovoce a HS 22 – nápoje, lihoviny a ocet.

Ke zbožové obchodní výměně ČR jsou k dnešnímu dni dispozici statistiky ČSÚ do roku 2025. Seychely jsou náš 166. nejvýznamnější exportní trh (193. z pohledu dovozu). Náš export v roce 2025 dosáhl 20,6 mil Kč (meziročně růst o 42 %), dovoz 2,3 mil Kč (růst o 15 %), čímž dosahujeme přebytek 18,3 mil CZK. Agrární obchod představoval zhruba 15,6 % ve vývozu a 3,5 % v dovozu. Seychely přitom zůstávají pro ČR malým, byť rostoucím odbytištěm.

	2021	2022	2023	2024	2025
Export	20,8	13,6	15,1	14,5	20,6
Import	2,6	2,9	1,6	2,0	2,3
Bilance	18,2	10,7	13,5	12,4	18,3
Objem	23,5	16,5	16,8	16,5	22,9

Zdroj: ČSÚ, v mil CZK, metodologie pohyb zboží přes hranice

Aktuální situace o podmínkách uplatnění se na trhu – potenciál pro vývoz z ČR (nejdůležitější informace)

Pro české vývozce je seychelský trh regulovaně otevřený a srozumitelný: na dovoz se uplatňuje VAT 15 % a clo („Trades Tax“) počítané z CIF hodnoty dle celního sazebníku; přesné sazby se odvíjejí od HS kódu a doporučuji je vždy ověřit v oficiálním Trade Portalu a u Seychelles Revenue Commission. U „restricted goods“ funguje jednotný licenční režim Ministerstva financí. Potraviny podléhají Food Act 2014 a dohledu Public Health Authority; pro vybrané komodity – např. mléko a mléčné výrobky – je nutný zvláštní importní certifikát, balené potraviny musejí splnit Labelling of Pre‑Packaged Foods Regulations 2019. Seychely jsou členem WTO/SPS, notifikují nové potravinové předpisy (v r. 2024 byl notifikován návrh „Food Act (Import and Export of Foods) Regulations“), a pro rostliny a produkty rostlinného původu vyžadují Biosecurity Import Permit a fytosanitární certifikát od národní NPPO (Agriculture Department – Border Control & Support Division).

Potenciál pro ČR stojí na trvanlivých potravinách a agro‑vstupech/technologiích, které odpovídají velikosti trhu, logistice i poptávce hotelového sektoru. Ekonomika je malá, kupní síla vysoká a spotřeba potravin i vstupů je z velké části kryta dovozem; dopyt podporuje turismus a pravidelný příjezd návštěvníků. Do trhu se vstupuje přes několik klíčových distributorů/odběratelů: státní Seychelles Trading Company (STC) pro retail a kombinaci soukromých HORECA distributorů (Apex Hotel Supplies, IFS – International Food Solutions, GSC/Global Supply Centre). Z českých statistik 2025 plyne, že už dnes fungují hlavně HS 19 (přípravky z obilovin, pečivo), HS 16 (přípravky z masa/ryb) a HS 21 (různé jedlé přípravky) a na straně agro‑vstupů HS 8481/8413/8424/3917 (armatury, čerpadla, stříkací/hasičská technika, potrubní systémy).

Doporučený postup: nejprve potvrdit HS kód a tvorbu ceny (CIF + clo + VAT), u citlivých položek využít předběžnou klasifikaci/BTI u celní správy; následně zkontrolovat SPS a labeling (BIP/fytocertifikát pro rostliny, import certifikát PHA tam, kde je předepsán, a povinné údaje na etiketě). Paralelně oslovte STC a 1–2 HORECA distributory s cenotvorbou pro hotelové balení a se vzorky; pro platby zvažte zálohu či akreditiv a fakturaci v EUR/USD, logisticky kombinujte námořní LCL/FCL pro trvanlivé zboží a letecky pro zboží s krátkou trvanlivostí. Průběžně sledujte WTO/SPS notifikace a aktuality na Trade Portalu, kde se objevují změny, které mohou dopadnout na dokumentaci či značení.

Aktualizace existujících vládních projektů na podporu odvětví zemědělství a potravinářství

Seychelská vláda dává prioritu potravinové a výživové bezpečnosti, ekonomicky udržitelným formám zemědělství a vyšší přidané hodnotě (včetně zpracování ryb v rámci „Blue Economy“). V praxi běží a škálují se projekty klimaticky chytrého zemědělství – od shade‑house a školících aktivit na SIAH po úsporné zavlažování ve schématech COMESA Water‑Smart Farms – a zároveň se posiluje SPS/food safety (nové prováděcí předpisy pod Food Act notifikované do WTO, povinné štítkování balených potravin a dohled Public Health Authority).

Na tyto priority mohou čeští dodavatelé navázat zejména v technologiích pro chráněné pěstování a závlahu (modulární skleníky/shade‑house, hydroponie, senzory, čerpadla a armatury se solárním pohonem) a v agro‑processingu (sušení, pasterizace/UHT, hygienické nerez linky, balení, využití rybích vedlejších produktů na oleje/krmiva/hnojiva). Přidanou hodnotu posílí také školení a edutech balíčky pro SIAH a školy (train‑the‑trainer, digitální kurikulum). Současně je nutné dodržet regulatorní minimum: pro rostlinné komodity Biosecurity Import Permit + fytocertifikát, u vybraných potravin (např. mléko) importní certifikát PHA a u všech balených potravin.

Prakticky doporučuji: (i) zarovnat nabídku s cíli NDS a MACCE Strategic Plan 2025–2030 (úspora vody, soběstačnost, přidaná hodnota) a zároveň si předem ověřit postupy na Seychelles Trade Portalu; (ii) připravit pilotní projekt (např. shade‑house + solární kapková závlaha) ve spolupráci se SIAH/Agriculture Department; (iii) pro tržní vstup propojit SIB (investiční průvodce) a klíčové distributory typu STC; (iv) zkoumat rozvojové/SDG financování pro projekty s dopadem (agro‑processing, cirkulární využití).

Problémy na domácím trhu, které by mohly vyústit ve zvýšenou potřebu importu – shrnutí případných ad hoc informací zasílaných průběžně ze ZÚ

Hlavní slabinou domácí produkce je ostrovní topografie a velmi omezená zemědělská půda v kombinaci s přísnými environmentálními požadavky (územní plánování, EIA, hospodaření s vodou). Tato slabina drží objemy nízko a zvyšuje citlivost ostrovní ekonomiky na výpadky dodávek. K tomu se přidává klimatická zranitelnost – slanění půd, eroze, nepravidelné srážky – což tlačí farmy do „chráněného pěstování“ (shade‑house) a do investic do úsporné závlahy a adaptací. Proto vláda a partneři v posledních letech akcelerují klimaticky chytré projekty (např. Shade House v SIAH, „Water‑Smart Farms“ s kapkovou závlahou a solárními čerpadly), nicméně ty zatím nepokrývají poptávku; země tak zůstává dovozně závislá na značné části potravinového koše.

Druhý okruh problémů je ekonomika výroby a zpracování. V živočišné výrobě (drůbež, vepřové) trvale působí vysoké náklady na krmiva a nízké marže; po úpravách subvencí řada farem omezila či ukončila provoz, zatímco dovozy masa dál rostou. Nízká míra přidané hodnoty v malých provozech (ovoce, zelenina, ryby) omezuje monetizaci domácí suroviny – vláda proto tlačí na přidanou hodnotu, modernizaci a hygienu, balení a standardů. Současně sílí požadavky SPS/food safety (nové prováděcí předpisy pod Food Act notifikované ve WTO) a povinné značení balených potravin. Pro malé provozy to znamená dodatečné náklady a složitější compliance. Tyto faktory dohromady zvyšují tlak na dovoz stabilního a standardizovaného zboží.

Z toho vyplývají následující příležitosti pro české dodavatele: (i) Závlahy a voda – čerpadla HS 8413, armatury/ventily HS 8481, stříkací/hasicí technika HS 8424, plastové potrubí HS 3917; (ii) Chráněné pěstování – skleníkové/stínové moduly (např. montované stavby HS 9406) a senzory pro řízené klima; (iii) Agro‑processing – linky na mytí/plnění/balení HS 8422, pasterizaci/sterilizaci HS 8419, potravinářské stroje HS 8438, včetně malých rybích zpracoven (filetace, uzení, chlazení) a cirkulárního využití odpadů; (iv) Vstupy – vybraná hnojiva HS 31. Tyto dodávky přímo naplňují vládní priority NDS 2024–2028 (potravinová bezpečnost, importní substituce, přidaná hodnota) a navazují na běžící projekty shade‑house a „water‑smart“; uvedené HS kódy se již u česko‑seychelského obchodu prakticky používají.

 

Připravil: Ing. Roman Plevák, Ph.D., vedoucí sekce obchodu a ekonomické spolupráce na Velvyslanectví ČR v Addis Abebě