2025: Hospodářský vývoj Komory
17.02.2026 / 17:21 | Aktualizováno: 17.02.2026 / 17:28
Unie Komorských ostrovů je malý trh s vysokými náklady logistiky. Vyžaduje pečlivou volbu partnera a projektů (menší, modulární řešení; služby; školení). Veřejné projekty (energie, voda, odpady, digitalizace veřejné správy, zdravotnictví, odolnost vůči klimatu) často vznikají s podporou mezinárodních finančních institucí, je doporučeno sledovat výzvy WB, AfDB, EU a koordinovat s IMF a centrální bankou. Exportní příležitosti pro české firmy jsou především v zemědělství a exportu potravin (rýže – dodavatelské řetězce), základní zdravotnické vybavení, obnovitelné zdroje a ostrovní sítě OZE, voda/čištění, lehká mechanizace a školení, logistické a platební systémy.
IMF pro rok 2025 projekčně odhaduje nominální HDP na 1,61 mld. USD, tj. růst 3,8 %. Trajektorie poslední dekády ukazuje pomalý, ale víceméně setrvalý růst. IMF dále očekává, že v roce 2026 dojde ke zrychlení růstu HDP na 4,1 %, díky veřejným investicím a postupnému oživení úvěrové aktivity. WB uvádí 1 663 USD na obyvatele v roce 2024 a projekce IMF 1 773 USD na obyvatele v roce 2025. To řadí zemi na cca 145 místo na světě.
Struktuře ekonomiky dominují služby (obchod, doprava, veřejné služby) a drobné zemědělství, z nějž plynou klíčové exportní komodity – zejména hřebíček, ylang‑ylang (esenciální oleje) a vanilka. Poptávku tradičně táhne soukromá spotřeba podporovaná remitencemi diaspory; v krátkodobém horizontu růst táhnou také veřejné investice financované za účasti mezinárodních finančních institucí (program extended credit facility WB s IMF) a zlepšení dostupnosti úvěrů. Výhledově můžeme přidat i turismus. Hlavní překážky a strukturální nedostatky jsou následující. Komory mají velmi malý, geograficky izolovaný trh a vysoké transakční náklady. Mají také slabé instituce a správu, velký rozsah státních podniků (SOE) v klíčových sektorech s nízkou konkurencí. Oproti potenciálu ekonomiky stát vybírá málo (mnoho daňových úlev a slabá daňová základna) a hospodaří neefektivně, proto má málo prostoru utrácet, a je zranitelný vůči dluhovým problémům – což si vynucuje reformy a opatrnou fiskální politiku. Ekonomika je navíc velmi zranitelná vůči klimatickým šokům, vykazuje nízkou produktivitu a omezený přístup k financím.
Průměrná inflace poklesla z 12,4 % (2022) na 8,5 % (2023) a dále na 5,1 % (2024). IMF po revizi očekává průměr 3,5 % za rok 2025 (díky nižším cenám dovozů a zlepšení domácí nabídky). Měna - komorský frank (KMF) je pevně navázán na euro, cca 491,97 KMF a jedno euro. Kurz vůči USD tak odráží vývoj EUR/USD. Režim je podpořen garancí konvertibility francouzského ministerstva financí a držením části rezerv na tzv. účtu operací. Oficiální míra nezaměstnanosti (ILO/World Bank, modelovaný odhad) činí 3,9 % v roce 2024 (nezaměstnanost žen činí 4,5 % vs. 3,4 % u mužů). Ukazatel však maskuje rozsáhlou podzaměstnanost a vysokou míru šedé ekonomiky. Míra participace populace na trhu práce je dlouhodobě nízká. Podle dostupných dat jsou nejvíce ohroženými skupinami na trhu práce: mladí (15–24 let) s nezaměstnaností 8,9 % (údaj z 2024), absolventi s vysokoškolským vzděláním s nezaměstnaností 11 % (2021).
Rozpočet na rok 2026 (po promulgaci zákona leden 2026) je plánovaný s příjmy 129,2 mld. KMF, výdaji 139,0 mld. KMF a deficitem 9,8 mld. KMF. WB dlouhodobě varuje před slabým výběrem daní a vysokým rizikem dluhové tísně, IMF oceňuje lednové korekce a zachovanou makrostabilitu, zároveň trvá na pokračování fiskálních reforem. Vláda Komor v roce 2026 prosazuje balík reforem zaměřený na vyšší mobilizaci příjmů (omezování daňových výjimek, posílení daní a cel), zlepšení řízení veřejných financí a fiskální disciplíny (nápravná opatření, nebýt v prodlení vůči zahraničním věřitelům), stabilizaci finančního sektoru včetně restrukturalizace SNPSF (poštovní a finanční státní instituce) a posílení dohledu, a souběžně směřuje investice do energetiky, městské infrastruktury a zdravotnictví – vše v rámci programu ECF s IMF. Veřejný dluh dosahuje 36–38 % HDP. V 1. pol. 2025 došlo k dočasnému rozvolnění (neplánované transfery), následně však vláda přijala nápravný balík a IMF v únoru 2026 schválil další výplatu v rámci jejího programu ECF.
Zahraniční obchod (zboží) v roce 2024: Export 50 mil. USD (převážně hřebíček, vanilka, esenciální oleje – ylang‑ylang a jednorázově lodě/šrot). Import 353 mil. USD (rýže; drůbeží a hovězí maso; polymery; stavební materiály/železo). Výsledkem ZO je výrazné záporné saldo zbožové bilance. Hlavní exportní destinace: Indie, Řecko, Francie, Pákistán, Turecko. Hlavní původ importů: Čína, Indie, Francie, Tanzanie, Pákistán. Předběžné údaje za rok 2025 dokládají obdobný vývoj import jako v předchozím roce v případě exportu se však objevuje propad. Platební bilance a rezervy: Běžný účet PB je mírně deficitní (2024 −2,2 % HDP) Pro rok 2025 se očekává zhoršení −3,0 % HDP. Externí pozice země je stabilizována vysokým krytím dovozů – rezervy přesahují 8 měsíců. Silnou roli v platební bilanci hrají remitence (převody osob zaměstnaných v zahraničí).
Unie Komor aktuálně není u hlavních globálních agentur rating-ována (NR). Financování probíhá převážně na koncesním základě z mezinárodních finančních institucí, přístup na komerční trhy je tudíž omezený
Připravil: Ing. Roman Plevák, Ph.D., vedoucí sekce obchodu a ekonomické spolupráce na Velvyslanectví ČR v Addis Abebě
