Struktura ekonomiky a její růst je závislý na fungování mezinárodního přístavu v hlavním městě. Džibutsko je službová/„přístavní“ ekonomika, klíčové jsou přístavy, tranzit a logistika, železniční a silniční napojení na Etiopii, telekomunikace a služby volných zón. V roce 2024 významně vzrostla kontejnerová manipulace – především trans-shipment – v důsledku přesměrování lodních tras kvůli napětí v Rudém moři; to dočasně posílilo růst země. 

Hlavní překážky expanze a strukturální nedostatky ekonomiky jsou poměrně přímočaré. Vysoká míra nezaměstnanosti a nízká participace, zejména žen; pomalý rozvoj soukromého sektoru. Vysoká dluhová zátěž a omezený fiskální prostor (přetrvávající daňové výjimky a nerovnoměrné daňové režimy). Slabý lidský kapitál a nerovnosti, nákladná a omezená elektřina, relativně křehký finanční sektor. Nebezpečí pro ekonomiku vyplývá z její závislosti na tranzitních příjmech z přístavů a volných zón (riziko „obratu větru“, až se námořní trasy normalizují). Institucionální nedostatky spočívají v nedostatku transparentnosti, existenci off‑budget účtů, omezené nezávislosti nejvyššího auditu ad.

Inflace zůstává nízká, průměr v 2024 se pohyboval okolo 2 %, zatímco meziroční inflace v prosinci 2025 byla kolem 0,7 %. Měna (džibutský frank / DJF) je v režimu „currency board“ pevně navázan na USD (tj. 177,7 DJF za 1 USD). Měnová politika je tudíž podřízena udržení pevného kurzu a krytí peněžní báze devizovými rezervami; ty se v roce 2024 začaly po předchozím poklesu znovu obnovovat, nicméně dříve došlo ke krátkodobému poklesu pod 100% krytí, což vyžaduje obezřetnost.

Míra nezaměstnanosti patří k nejvyšším v regionu – dle modelových odhadů ILO/WB kolem 26 % v roce 2024, s mírným zlepšením proti vrcholu v letech 2020–2021. Mezi nejvíce ohrožené skupinu na trhu práce patří migranti a uprchlíci, mládež (až 75%) a ženy (30-40%). 

Zákon o státním rozpočtu na rok 2026 byl přijat jako vyrovnaný v celkovém objemu cca 172,3 mld. DJF (970 mil USD). Vláda v minulosti prosazovala fiskální konsolidaci (snížení deficitu z 3,5 % HDP v 2023 na 2,6 % v 2024) od roku 2025 je rozpočet koncipován jako vyrovnaný. V současné době vláda pokračuje v programu fiskální konsolidace. Zaměřuje se na posílení příjmů (rozšíření daňové základny, digitalizace správy daní, posílení výběru a vyšší dividendy státních podniků).

Zahraniční obchod je silně tažen službami (transport/logistika). V roce 2025 V roce 2025 došlo k nárůstu kontejnerového tranzitu (+ 7,4 %) a s ním spojené nákladní (+ 20 %) a železniční dopravy (+ 14 %). Naproti tomu došlo k poklesu překládek mezi loděmi (- 54 % ve 3. Q). Údaje o ZO za 2025 ke dni přípravy této zprávy nebyly zveřejněny. V předchozím roce 2024 došlo k výraznému růstu překládky a kontejnerové manipulace. Statistika zbožového obchodu byla ovlivněna re‑exporty; některé zdroje ukazují v roce 2024 menší přebytek zbožové bilance, zatímco služby mají trvale kladné saldo.

Platební bilance: UNCTAD indikuje pro rok 2024 přebytek běžného účtu (cca +14 % HDP). Devizové rezervy zůstávají relativně nízké (krytí dovozů kolem 1–1,5 měsíce v posledních letech). Nejnovější údaje z března 2025 uvádějí rezervy 350,9 mil. USD (zdroj. NSDP), a Ministerstvo hospodářství uvádí, že „avoirs extérieurs nets“ (čistá zahraniční aktiva bankovního systému) k říjnu 2025 meziročně klesla o 5 % na 265,7 mld. FDJ. 

Externí veřejný dluh se pohybuje přibližně na úrovni 85–90 % HDP (2023–2024). IMF/World Bank hodnotí Džibutsko v režimu „debt distress“ vzhledem k akumulaci prodlení (vůči 11 věřitelům), vysokým servisním nákladům a omezenému fiskálnímu prostoru. Probíhají jednání s věřiteli a je uplatňován moratorium s Exim Bank of China na splátky jistiny/úroků do druhé poloviny dekády; klíčové je pokračovat v konsolidaci, posílit dividendy SOE a zlepšit správu dluhu (MTDS). Sovereign ratingy: K datu zpracování (únor 2026) Džibutsko není hodnoceno hlavními agenturami S&P, Moody’s ani Fitch na úrovni státního dlouhodobého ratingu v cizí měně.

Výhled a rizika (2026–2027): Základní scénář počítá s reálným růstem okolo 5–6 % a nízkou inflací. Pozitivním faktorem je obnovení etiopské poptávky a pokračující rozvoj přístavní infrastruktury. Hlavní rizika: normalizace námořních tras po odeznění napětí v Rudém moři (odliv transshipmentu), regionální bezpečnost, pomalejší fiskální konsolidace a/nebo horší než očekávané výsledky jednání s věřiteli, a také nízké devizové rezervy v poměru k peněžní bázi pod režimem currency board. 

Připravil: Ing. Roman Plevák, Ph.D., vedoucí sekce obchodu a ekonomické spolupráce na Velvyslanectví ČR v Addis Abebě