Překážkami expanze etiopské ekonomiky v současnosti jsou: nedostatek deviz a přetrvávající paralelní devizový trh, nízká daňová kvóta a omezená kapacita správy příjmů, dluhová zátěž a nedokončená restrukturalizace cizoměnových závazků, vysoká závislost na dovozu paliv, hnojiv a dalších klíčových vstupů, bezpečnostní nestabilita v některých regionech, mělký finanční sektor se slabou transmisí měnové politiky a vysokými náklady financování, nízká produktivita a převaha neformální zaměstnanosti při pomalé strukturální transformaci, slabý lidský kapitál a sociální zranitelnost s vysokou chudobou, úzká exportní báze vystavená cenové volatilitě komodit a klimatické šoky (sucha/povodně) se souvisejícími humanitárními tlaky..

Inflace v Etiopii v průběhu roku 2024 a zejména ve druhé polovině roku 2025 postupně zpomalovala v důsledku restriktivnější měnové politiky, omezení přímého financování vlády centrální bankou a částečného odeznění cenových šoků z předchozích let. Podle údajů Ethiopian Statistical Service dosáhla meziroční spotřebitelská inflace v listopadu 2025 úrovně 10,9 %, což představuje nejnižší hodnotu za posledních několik let, přesto však zůstává nad cílovým pásmem centrální banky. Inflační tlaky jsou nadále taženy především cenami potravin, dopravy a importovaných vstupů, přičemž významnou roli hraje oslabení domácí měny a strukturální závislost ekonomiky na dovozu pohonných hmot, hnojiv a průmyslových vstupů.

Etiopský birr v minulosti čelil výraznému přeceňování a chronickému nedostatku deviz, což vedlo k rozsáhlému paralelnímu (neoficiálnímu) devizovému trhu. V rámci makroekonomických reforem podporovaných IMF přešla Národní banka Etiopie v červenci 2024 na tržněji založený mechanismus určování směnného kurzu. Tento krok vedl k prudké nominální depreciaci oficiálního kurzu, ale zároveň k podstatnému snížení rozdílu mezi oficiálním a paralelním kurzem. V minulosti byl rozdíl mezi oficiálním a paralelním černým kurzem i přes 100 % na přelomu roku 2025/26 už jen přes 20 % - na konci 2025 se indikativní oficiální kurz pohyboval přibližně kolem 154 ETB/USD, zatímco kurz na paralelním trhu 187 ETB/USD. Přestože tento vývoj přispěl ke zlepšení transparentnosti devizového trhu a růstu oficiálních exportních výnosů, slabý kurz birru i nadále posiluje dovozní inflaci a zvyšuje náklady na obsluhu zahraničního dluhu.

Oficiálně měřená nezaměstnanost v Etiopii je nízká (aktuálně 3,4 % v roce 2024 podle ILO), avšak neodráží realitu trhu práce: zásadním problémem je vysoký podíl neformální a nízko produktivní práce (zejména v zemědělství a drobných službách), která absorbuje pracovní sílu bez stabilních příjmů a sociálního zajištění. Nejvíce zasaženi jsou mladí a městské obyvatelstvo, kde nabídka formálních míst nestačí rychlému populačnímu růstu. Soukromý sektor brzdí nízká produktivita, omezený přístup k financování, regulatorní bariéry a dominantní vlastnictví podniků státem; vzniká nesoulad vzdělávání s potřebami trhu a roste tlak na veřejný sektor, jenž roli „zaměstnavatele poslední instance“ dlouhodobě fiskálně neunese.

Rozpočet: Vláda v posledních měsících zdůrazňuje, že chce mít státní hospodaření pod kontrolou: drží deficit nízko, postupně zvyšuje příjmy a lépe cíluje výdaje na sociální pomoc, zemědělství a klíčovou infrastrukturu. Podle Mezinárodního měnového fondu činily v roce 2024 příjmy zhruba 7,6 % HDP a výdaje 9,5 % HDP, s deficitem okolo 1,9 % HDP. Vláda míří na podobně umírněné schodky i v dalších letech – s tím, že růst příjmů má zajistit digitalizace daní a cel a lepší výběr. Cílem je méně plošných dotací, více adresné podpory a investic s jasným dopadem.

Hlavní program vlády v hospodářské oblasti: Tzv. Home grown Economic Reform (HGER 2.0 na 2023/24–2027/28) směřují k soukromým investicím, liberalizaci a snížení bariér obchodu; jsou podpořeny úvěrovými nástroji IMF a World Bank (ECF a DPO, což zlepšuje přístup projektů k financování a PPP nástrojům (např. RLSF/ATIDI v energetice). Ke svým reformám kabinet otevřeně říká, že chce modernizovat ekonomiku a vrátit důvěru investorů: od léta 2024 se zpřehlednilo stanovování kurzu a postupně se omezují plošné dotace – tak, aby se ceny elektřiny a paliv přiblížily skutečným nákladům, ale zranitelným skupinám zůstala cílená pomoc. Vláda zároveň řeší dluhové zatížení: v lednu 2026 oznámila, že se zatím jen v principu dohodla s hlavní skupinou držitelů eurobondu – krok, který má zlepšit udržitelnost dluhu a otevřít cestu k lepšímu ratingu a levnějšímu financování. Zprávy vlády i mezinárodních institucí se shodují, že pokračování těchto kroků má podpořit růst, stabilizovat měnu a postupně zlepšit životní podmínky v zemi. 

Deficitní zahraniční obchod. Etiopie v posledním roce vykázala výrazně vyšší exportní výnosy, přesto zůstává celková obchodní bilance spíše v deficitu. Obchodní bilance je dlouhodobě záporná kvůli vysokým dovozům paliv, strojů a potravin, zatímco vývoz stojí hlavně na kávě a drahých kovech. Přechod na tržněji založené určování kurzu od léta 2024 pomohl převést více transakcí do oficiálních kanálů a posílil příjmy z klíčových komodit. V roce 2023 Etiopie dovážela nejvíce z Číny 1/3, Indie, KWT, SAU a USA, vyvážela do USA, ARE, CHN, SAU a NL. Za první tři čtvrtletí fiskálního roku 2024/25 dosáhl vývoz přes 5,3 mld. USD (vláda cílila na zhruba 7 mld. USD za celý rok).

Platební bilance. Etiopie si vnější bilanci viditelně zlepšuje: podle centrální banky vykázala za 11 měsíců fiskálního roku 2024/25 přebytek platební bilance kolem 2,6 mld. USD, tažený vyššími exporty (zejména zlato), remitencemi a přílivem mezinárodního financování; zároveň roste objem devizových rezerv. Trend vývoje PB posledních let po hlubokém propadu v polovině minulé dekády a narušení během pandemie se běžný účet postupně snižuje (v roce 2024 zhruba –3,4 % HDP), přesto zůstává strukturálně deficitní a citlivý na výkyvy cen komodit i dostupnost externího financování. 

Výsledný běžný účet PB zůstává záporný – odhady ho staví do pásma –2 až –3 % HDP, přičemž kvartální data za 4Q 2024 ukazují schodek 1,1 mld. USD; rezervy se mají postupně zvýšit ke zhruba třem měsícům dovozů. 
Zahraniční dluh se (podle IMF ve fiskálním roce 2024/25) pohybuje zhruba na 30 % HDP a má v dalších letech klesat směrem k 20 % HDP díky kombinaci restrukturalizace, útlumu ne‑koncesních úvěrů a pokračujících reforem. Celkové veřejné zadlužení je výrazně vyšší (kolem 50 % HDP) a vláda postupuje podle multilaterálního mechanizmu se všemi věřiteli. Etiopie je od prosince 2023 v suverénním defaultu vůči svému jedinému eurobondu. Úroveň devizových rezerv Etiopie ke konci roku 2025 se pohybuje mezi 3,4 a 4,0 mld USD což odpovídá pokrytí dovozu na 1,6 až 2,4 měsíce dovozu.  

Ratingové agentury hodnotí Etiopii velmi negativně. Hlavní nedostatky jsou: nedokončená restrukturalizace cizo měnového dluhu, externí zranitelnosti (slabší devizová likvidita, deficit BÚ PB, kurzová citlivost a stále zvýšená inflace), nízká fiskální kapacita a existence státních podniků (nízké daňové příjmy, kvazi fiskální tlaky a potřeba pokračovat v reformách). Fitch: RD (FC), CCC+ (LC) — v cizí měně default. S&P: SD (FC), CCC+ (LC) — selektivní default; domácí slabé. Moody’s: Caa3 (FC), Caa2 (LC) — velmi vysoké riziko. Pozn. k ratingovým zkratkám: Restricted Default (RD), Selective default (SD), Foreign Currency (FC), Local Currency (LC).  

Připravil: Ing. Roman Plevák, Ph.D., vedoucí sekce obchodu a ekonomické spolupráce na Velvyslanectví ČR v Addis Abebě