Vývoj agrárního zahraničního obchodu v daném teritoriu (se zaměřením na hlavní dovozní položky a netto dovozní položky dané země)

Pozn. ZÚ k metodice: pro analýzu používáme databázi ČSÚ, PZpH, kapitoly HS - zemědělské výstupy (HS2: 01–24), zemědělské vstupy (HS4: jádrové: 3101–3105 (hnojiva), 3808 (pesticidy, herbicidy, fungicidy, regulátory růstu), 8201 (ruční nářadí pro zeměd./zahradnictví), 8424 (postřikovače), 8432 (orba/kultivace/setí), 8433 (sklizeň, sekačky, třídění produktů), 8434 (dojení/mlékárenské), 8435 (lisování ovoce/vína), 8436 (ostatní agri/poultry/bee‑keeping), 8437 (čištění a třídění osiv/obilí), 8438 (stroje pro zpracování potravin), 8701 (traktory). S vědomím možných nepřesností jsme zahrnuli také další vstupy - HS4: rozšířené položky, které nemusí být jen zemědělské: 8413 čerpadla, 3917/4009 hadice/trubky, 8481 ventily, 8421 filtry) a 9406 (skleníky/prefab. stavby).

V roce 2025 tvořily zemědělské položky zhruba 58 % celkového dovozu ČR z Etiopie (převážně „agri‑výstupy“ HS 01–24), což odráží silnou váhu kávy/čaje (HS 09), zeleniny (HS 07) a květin (HS 06) v dovozním koši. Naopak u vývozu z ČR do Etiopie se zemědělský segment podílel přibližně 12 %, téměř výhradně ve formě agro‑vstupů/technologií (jádro: např. HS 8438, 8424; rozšířené: HS 8413, 8421, 8481), zatímco samotné „agri‑výstupy“ měly jen marginální váhu. Celkově tak bilaterální obchod nese agri stopu hlavně na dovozní straně (komodity), zatímco vývoz táhnou české stroje a zařízení pro zemědělství a potravinářství.

V roce 2025 tvořil u zemědělských výstupů (HS 01–24) dovoz ČR z Etiopie hlavně HS 09 – káva/čaj/koření za 40 282 000 Kč, následovala HS 07 – jedlá zelenina za 33 105 000 Kč a HS 06 – živé dřeviny a řezané květiny za 17 230 000 Kč; ostatní kapitoly (HS 15, 12, 13, 11, 19, 04) byly řádově ve stovkách tisíc Kč.  Naopak český vývoz zemědělských výstupů do ET směřoval především do HS 13 – rostlinné pryskyřice a výtažky za 259 000 Kč, zatímco HS 22 – nápoje činily jen 1 000 Kč.  U zemědělských vstupů – jádrových (HS4) se z Etiopie nedováželo nic, kdežto vývoz z ČR vedly HS 8438 – stroje pro výrobu potravin/nápojů za 11 426 000 Kč, doplněné HS 8424 – postřikovači za 621 000 Kč.  V rozšířených vstupech (HS4) byl jediným dovozem do ČR HS 8481 – kohouty a ventily za 696 000 Kč.  Na vývozu rozšířených vstupů dominovaly HS 8481 – ventily za 4 859 000 Kč, následované HS 8413 – čerpadly za 3 823 000 Kč a HS 8421 – filtry/čističkami za 3 577 000 Kč; menší objemy pak tvořily HS 8708 (1 498 000 Kč), HS 4009 (746 000 Kč), HS 3917 (270 000 Kč) a HS 7307 (94 000 Kč).

K celkové zbožové obchodní výměně ČR s Etiopií jsou k dnešnímu dni dispozici statistiky ČSÚ do roku 2025. Etiopie je náš 114. nejvýznamnější exportní trh (102. z pohledu dovozu). Náš export do Etiopie v roce 2025 dosáhl 232 mil Kč (meziročně poklesl o 3 %), dovoz 159 mil Kč (pokles 2,7 %), čímž dosahujeme přebytek 73 mil CZK.

[v CZK mil.]	2020	2021	2022	2023	2024	2025
Vývoz	435	243	263	374	239	232
Dovoz	189	112	164	185	180	159
Bilance	246	131	99	189	59	73
Obrat	624	355	427	559	419	391

Zdroj: ČSÚ, v mil CZK, metodologie pohyb zboží přes hranice

 

Aktuální situace o podmínkách uplatnění se na trhu – potenciál pro vývoz z ČR (nejdůležitější informace)

Zemědělství v Etiopii zůstává páteří ekonomiky – podle Světové banky tvořilo v roce 2024 zhruba 35 % HDP, přičemž FAO připomíná, že země je na agrokomoditách zásadně závislá i z hlediska exportních příjmů a obživy obyvatelstva.  Hlavním tahounem zůstává káva, která v etiopském fiskálním roce 2024/25 přinesla rekordní ~2,65 mld. USD a potvrdila silnou globální poptávku i výnosy farmářů.  Paralelně roste hortikulturní vývoz (květiny, ovoce, zelenina): podle odvětvové asociace EHPEA dosáhl v roce 2024/25 přibližně 565 mil. USD, přičemž klíčová je kvalita, certifikace a posilování logistického řetězce (vč. chladírenských technologií).

Pro dovoz je nutná importní licence, devizové povolení a LC, přičemž potraviny či nápoje podléhají povolením EFDA (včetně COA pro zpracované potraviny).  EFDA provozuje online portál eRIS pro licence a port‑release, což zrychluje procedury, nicméně je třeba počítat s plnou dokumentací a možností doplňujících dotazů. Agro‑vstupy (osiva, pesticidy, hnojiva) vyžadují registraci/předchozí souhlas Ministerstva zemědělství dle národních směrnic a Proclamation No. 670/2010; pro pesticidy existují detailní registrační postupy a datové požadavky.  U rostlinných produktů pomáhá nově spuštěný e‑Phyto, který zkrátil vyřízení fytocertifikátů z dnů na hodiny; to zmenšuje administrativní rizika při exportu i dovozu.  Logisticky země stojí na koridoru do Džibuti, který vláda zrychleně modernizuje; rozšíření Modjo Dry Port (včetně cold storage) zvyšuje kapacitu pro kontejnery i citlivé zboží.

Krátkodobě největší prostor vidíme v závlahových technologiích (čerpadla, ventily, filtrace, kapková závlaha, malé solární sestavy), které přímo navazují na expanzi závlahové pšenice (CREW) a farmer‑led závlahy (FLID).  Dále v mechanizaci a post‑harvestu (setí/sklizeň, čištění osiv, linky pro zpracování potravin) a v chladovém řetězci a obalových řešeních pro rychle rostoucí horti‑export.  Pro mléko a maso dávají smysl hygienické a laboratorní technologie a systémy dohledatelnosti, které vyžaduje export na regulované trhy.  Je však nutné počítat s rezervou na devizy a clearance, pečlivě plánovat SPS/registrace a diverzifikovat logistiku kvůli občasným výkyvům bezpečnosti či počasí; i přes zlepšení makra zůstává prostředí volatilní.

Aktualizace existujících vládních projektů na podporu odvětví zemědělství a potravinářství

Etiopie v posledních dvou letech výrazně posiluje vládní podporu zemědělství – od pole až po export. Klíčová je národní iniciativa zavlažované pšenice, která rychle rozšiřuje letní (irigovanou) výsadbu s cílem dosáhnout soběstačnosti a přebytků pro export.  Na ni navazuje program CREW – Climate Resilient Wheat Value Chain Development (AfDB, 94 mil. USD), jenž zvyšuje výnosy, rozšiřuje závlahy v nížinách a podporuje udržitelnou mechanizaci až pro 500 000 drobných farmářských domácností.  Paralelně vláda se Světovou bankou škáluje FLID – Farmer‑Led Irrigation Development, který převádí rozhodování o malých závlahách k farmářům a urychluje adopci dostupných technologií.  Rámec do budoucna vymezuje 30letá zavlažovací roadmapa ministerstva pro nížiny a zavlažování, jež má přitáhnout i soukromé investice.

Aby se nová produkce dostala na trh, stát současně modernizuje logistiku a dohled nad kvalitou. Rozšiřuje se Modjo Dry Port (větší kapacita, nové sklady a cold‑storage), což má zrychlit vývoz masa a horti‑produkce; projekt je propojen s dlouhodobou podporou Světové banky pro modžský logistický uzel.  V oblasti SPS proběhl start e‑Phyto, který zkrátil vydávání fytocertifikátů z dnů na hodiny, a EFDA provozuje online eRIS pro licencování, registrace a port‑release potravin a nápojů.  Dovoz technologií navíc usnadňují devizové reformy NBE (vyšší záloha na import až 50 000 USD a strop 4 % na bankovní FX poplatky).  Pro české firmy to znamená jasné příležitosti v závlahových technologiích, mechanizaci, linkách na zpracování a chladovém řetězci, a to jak v rámci výše uvedených programů (CREW/FLID), tak i v integrovaných agro‑průmyslových parcích (IAIP) a návazných tendrech mezinárodních organizací.

Pro vstup na etiopský trh napojte svou nabídku na probíhající vládní a donorská schémata – zejména na CREW (Climate Resilient Wheat Value Chain Development), FLID (Farmer‑Led Irrigation Development) a integrované agro‑průmyslové parky (IAIP) – a cílujte na řešení s jasným dopadem do produktivity: závlahovou techniku (čerpadla, ventily, filtrace), mechanizaci, potravinářské a post‑harvest linky a cold‑chain.  Zároveň zohledněte SPS a povolovací procesy: počítejte s online portálem EFDA eRIS pro licencování/port‑release potravin a s elektronickým e‑Phyto pro fytocertifikáty (zkrácení z dnů na hodiny), a předem si připravte kompletní dokumentaci (COA, registrace přípravků/kategorií). Financování a devizy stavějte na nedávných reformách NBE (vyšší limit záloh na import a strop na FX poplatky), a co nejvíce využívejte projektové tendry (AfDB, Světová banka), které často zajišťují nákup strojů a infrastruktury – usnadní to alokaci FX i akceptaci řešení u koncových příjemců.

Problémy na domácím trhu, které by mohly vyústit ve zvýšenou potřebu importu – shrnutí případných ad hoc informací zasílaných průběžně ze ZÚ

Etiopský agro‑potravinářský sektor dnes brzdí kombinace klimatických šoků (střídání sucha a povodní), lokálních bezpečnostních epizod a škůdců v hortikultuře, což zvyšuje riziko výpadků sklizní a tlaku na dovoz „vyrovnávacích“ komodit. FAO popisuje rok 2024 jako období překrývajících se klimatických a ekonomických výzev a připomíná, že země je v exportních příjmech silně závislá na zemědělství; zemědělství zároveň tvoří přibližně 35 % HDP, takže jeho výkyvy se rychle přelévají do zbytku ekonomiky.  V hortikultuře přetrvává tlak na kvalitu a biologickou bezpečnost (např. False Codling Moth), což bez dostatečné prevence a post‑harvest kapacit vede k vyšším ztrátám a rychleji vyčerpává domácí nabídku.  Výsledkem je vyšší pravděpodobnost dočasných dovozů obilí či jedlých olejů a zároveň rychlejší poptávka po technologiích, které zvyšují odolnost (závlahy, IPM, post‑harvest, chlazení).

Ke krátkodobému růstu dovozní potřeby přispívají i strukturální a makro faktory. USDA upozorňuje, že domácí pšenice často stojí více než dovozní, takže při slabších sklizních roste prostor pro import zrna či mouky; současně vláda s donory sice rychle rozšiřuje závlahovou pšenici, ale přechod k soběstačnosti bude ještě několik sezón zranitelný vůči výkyvům počasí.  Logistika nadále stojí na koridoru Etiopie–Džibuti; probíhající modernizace a rozšíření Modjo Dry Port (včetně cold‑storage) sice zrychlují tok zboží, nicméně závislost na jediné námořní bráně a nárazové zdržení stále zvyšují potřebu efektivního chlazení, balení a delší trvanlivosti.  Na finanční straně reformy NBE (vyšší zálohy na import a strop na FX poplatky) ulevily dovozům, ale UNDP varuje, že makro rizika – včetně inflačních tlaků a napětí na devizovém trhu – úplně nezmizela; proto se část nákupů bude realizovat přes projekty AfDB/Světové banky.

Watch‑list (co může být potřeba rychle dovézt z ČR): Komodity – pšenice (HS 1001), pšeničná mouka (HS 1101), mléčné prášky (stabilizace zásob, HS 0402), jedlé rostlinné oleje (např. slunečnicový HS 1512); závlahové a IPM technologie – čerpadla (HS 8413), ventily (HS 8481), filtrace (HS 8421), postřikovače (HS 8424); mechanizace a post‑harvest – stroje pro přípravu půdy/setí (HS 8432), sklizeň a třídění (HS 8433), linky pro zpracování potravin (HS 8438), traktory (HS 8701); chlazení a balení – chladicí a mrazicí zařízení (HS 8418), obalové materiály (např. HS 3923). Výběr odráží současné úzké profily: tlak na závlahy a výnosy (závlahová pšenice, FLID), potřebu snížit post‑harvest ztráty (Modjo cold‑chain) a proveditelnější financování u strojů přes donorská schémata (AfDB/WB). 

 

Připravil: Ing. Roman Plevák, Ph.D., vedoucí sekce obchodu a ekonomické spolupráce na Velvyslanectví ČR v Addis Abebě