Co znamená 24hodinová ekonomika v praxi?

Koncept vychází z předpokladu, že řada sektorů v Ghaně, zejména průmysl, agrobyznys, logistika či zdravotnictví, není využívána na plnou kapacitu. Zavedení směnného provozu a lepší infrastruktury má zvýšit produktivitu stávajících podniků, přilákat zahraniční investory, zefektivnit využití průmyslových zón a posílit bezpečnost a energetickou stabilitu ve večerních hodinách. Klíčovou roli hraje zejména hlavní město Accra a průmyslové oblasti kolem přístavu Tema, které mají ambici stát se regionálním logistickým a výrobním uzlem pro západní Afriku.

Myšlenka tzv. 24hodinové ekonomiky (24-hour economy) se v Ghaně začala výrazněji formovat kolem roku 2023 jako součást politické a ekonomické debaty před prezidentskými volbami 2024. Hlavním propagátorem konceptu se stal opoziční lídr a bývalý, a nyní současný, prezident John Dramani Mahama. Idea vznikla jako reakce na několik dlouhodobých problémů: vysokou nezaměstnanost mladých lidí, nedostatečné využití výrobních kapacit, pomalejší průmyslový růst, fiskální a dluhovou krizi v letech 2022–2023, časté výpadky elektřiny (tzv. „dumsor“).

Mahama a jeho politická strana prezentovali 24hodinovou ekonomiku jako strukturální reformu, která podpoří vícesměnný provoz ve výrobě, vytvoří pracovní místa bez nutnosti budovat zcela nové kapacity, zvýší jak exportní výkonnost, tak soběstačnost země v lokální produkci, přiláká investory do průmyslových zón. Nejde tedy pouze o „delší otevírací dobu“, ale o širší reformu zahrnující energetiku, bezpečnost, logistiku, pracovní právo i investiční pobídky.

Zavedení 24hodinové ekonomiky bylo a je politicky podmíněné. Koncept byl součástí volebního programu pro prezidentské volby v roce 2024. V únoru 2026 ghanský parlament schválil a prezident John Dramani Mahama podepsal zákon, tzv. 24-Hour Economy Authority Bill – tedy právní rámec, který dává 24hodinové ekonomice formální zákonnou sílu. Na základě tohoto zákona byl zřízena 24-Hour Economy Authority – úřad, která bude koordinovat implementaci politiky. Toto je klíčový milník: projekt přechází z „plánu“ do „fáze implementace“, protože má zákonnou a institucionální strukturu. Ve státním rozpočtu na rok 2026 bylo vyčleněno přibližně GH¢110 milionů (cca 11 mld CZK) na založení a fungování tohoto nového úřadu a přípravu programů pro firmy a investory. Ministerstva i státní agentury začaly připravovat pilotní projekty a implementační mechanismy v prioritních sektorech (např. zemědělství, výroba, logistika).

Podle oficiálních vládních vyjádření se očekává, že politika 24hodinové ekonomiky bude plně funkční do konce roku 2026, tedy v průběhu příštích 9 měsíců, přičemž hlavní fáze spuštění – implementace legislativy, výběr projektů a zapojení soukromých firem již běží. To znamená, že rok 2026 je klíčový přechodový rok: projekty se začínají reálně realizovat a infrastruktura se buduje.

Pokud bude program úspěšně naplňován, v první fázi budou realizovány pilotní projekty v průmyslových a logistických zónách (pravděpodobně 1.–2. rok vlády), v druhé fázi se rozšíří do agroprůmyslu, služeb a exportně orientovaných podniků, a v dlouhodobém horizontu (3-5 let) budou provedeny strukturální změny pracovního trhu a energetické infrastruktury.

Tento ambiciózní cíl nové vlády začíná nabývat již reálné kontury: 24-Hour Economy Authority začíná koordinovat konkrétní projekty, např. podpora průmyslových parků, agro-zón, dopravní infrastruktury a rozšíření výroby. Projekty jsou navrhovány tak, aby je mohla financovat Development Bank Ghana a Ghana Infrastructure Investment Fund, což má přilákat jak domácí, tak zahraniční investory. Identifikovalo se více než 50 bankabilních projektů ve výrobě, logistice, agro-průmyslu a dalších odvětvích, které jsou vhodné pro rozšíření směnných režimů a exportu.

Vláda zavedla certifikaci „24/7 Ready“. Firmy s tímto statusem získávají přístup k daňovým prázdninám, bezcelnímu dovozu výrobních zařízení a přednostnímu postavení ve vládních zakázkách v rámci agendy „Made in Ghana“. Kritickým prvkem je energetická politika založená na systému časového tarifování (Time-of-Use), který výrazně zlevňuje elektřinu mimo spotřební špičku, zejména v nočních hodinách a o víkendech. Vláda tím motivuje podniky k přesunu energeticky náročných operací do noci, což zároveň vyrovnává zatížení sítě. Pro rok 2026 bylo v rozpočtu vyčleněno 110 milionů GHS na start činnosti této Autority.

Pracovněprávní rozměr transformace vyžaduje přípravu nového zákona o zaměstnanosti, který má doplnit stávající zákoník práce z roku 2003. Nová legislativa se zaměřuje na definování spravedlivých příplatků za noční práci, bezpečnostní standardy pro noční směny a ochranu práv zaměstnanců. Vláda v této věci aktivně vyjednává s odbory, aby zajistila, že vícesměnný systém nepovede k vykořisťování, ale k tvorbě důstojných a lépe placených pracovních míst, kterých má program do roku 2029 vytvořit až 1,7 milionu. Souběžně s tím probíhá nasazování specializovaných policejních jednotek pro „noční ekonomiku“ a investice do veřejného osvětlení, což jsou nezbytné podmínky pro bezpečnost pracovníků i plynulost logistiky.

Praktická implementace je již testována v pilotních zónách, jako je Farmaceutický inovační park v Akuse, textilní park v Akosombu nebo letecký nákladní uzel v Tamale. V reakci na vládní direktivu přešly na plný 24hodinový provoz také klíčové národní přístavy v Temě a Takoradi a instituce jako Pasový úřad.

Implementace politiky však stále naráží na několik praktických výzev: energetika - Ghana stále řeší stabilitu energetické sítě a přechod na spolehlivé zdroje pro nepřetržitý provoz. Analytici upozorňují, že bez zlepšení dodávek energie – a bez diverzifikace zdrojů – je těžké udržet nepřetržité výrobní cykly – nicméně i toto úskalí lze vnímat jako příležitost pro česká řešení; Infrastruktura a podnikatelské prostředí - určitá část ghanské podnikatelské komunity považuje 24hodinovou ekonomiku zatím spíše za dlouhodobý ekonomický rámec než hotovou realitu. Proces budování poptávky, investičních pobídek a systémů financování není ještě zcela hotový.

Prioritní sektory

Ghana se v rámci 24hodinové ekonomiky soustředí především na tyto oblasti:

1. Zpracovatelský průmysl – potravinářství, zpracování kakaa, textilní výroba.
2. Zemědělství a agroprůmysl – skladování, chlazení, balení a export.
3. Energetika – stabilní dodávky elektřiny pro nepřetržitý provoz.
4. Logistika a doprava – modernizace přístavů, silnic a skladů.
5. Digitální služby a fintech – rozvoj IT infrastruktury a elektronických plateb.

Příležitosti pro české firmy

České podniky mohou v tomto procesu sehrát významnou roli. Česká republika má silnou tradici v průmyslových technologiích, energetice i dopravním inženýrství, což odpovídá potřebám ghanské ekonomiky.

1. Energetika a záložní zdroje

Nepřetržitý provoz vyžaduje stabilní a spolehlivé dodávky elektřiny. České firmy mohou nabídnout: malé a střední plynové či biomasové elektrárny, záložní dieselové generátory, řešení pro řízení sítí a smart grid, technologie pro obnovitelné zdroje (solární parky, bateriová úložiště).

2. Průmyslové technologie a automatizace

Rozšíření výroby do vícesměnného provozu zvyšuje tlak na efektivitu a automatizaci. Příležitosti se otevírají v oblastech: balicích linek a potravinářských technologií, obráběcích strojů, průmyslové robotiky, řízení výroby (MES systémy).

3. Vodohospodářství a odpadové hospodářství

Intenzivnější průmyslová aktivita znamená vyšší nároky na: čištění odpadních vod, úpravny pitné vody, recyklační technologie, energetické využití odpadu. České firmy mají v těchto oborech silné reference z rozvojových trhů.

4. Zemědělská mechanizace

Ghana usiluje o vyšší přidanou hodnotu v zemědělství. Uplatnění mohou najít: traktory a menší zemědělská technika, sušárny plodin, chladicí sklady, technologie pro zpracování kakaa a ovoce.

5. Bezpečnostní technologie

Pro noční provoz podniků je klíčová bezpečnost. Český export může zahrnovat: kamerové systémy, řízení přístupu, osvětlení průmyslových areálů, inteligentní městské systémy.

 

24hodinová ekonomika představuje pro Ghana ambiciózní strategii, jak posílit průmysl, zaměstnanost a konkurenceschopnost v regionu západní Afriky. Pro české firmy jde o příležitost vstoupit na dynamicky se rozvíjející trh s poptávkou po technologiích, infrastruktuře a know-how. Pokud české podniky dokážou nabídnout kvalitní technologie, flexibilní financování a místní servisní podporu, mohou se stát důležitými partnery v přechodu Ghany na ekonomiku fungující 24 hodin denně.

 

 

 

Vypracovala: Mgr. Beata Matusiková, MBA, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Ghaně