Zemědělství je po těžbě zlata a ropy v Ghaně klíčovou ekonomickou aktivitou. Zemědělské činnosti poskytují obživu mnoha Ghancům, jako podnikatelské aktivitě se jí věnuje více než 50 procent obyvatelstva. Ghana má strategickou polohu a je vnímána jako brána do Afriky. Existuje vysoká poptávka po dovážených potravinářských produktech, zejména meziproduktech a polotovarech, kvůli omezenému výběru produktů, které poskytuje nerozvinutý domácí zemědělský a potravinářský sektor.

Přestože je v produkci řady plodin Ghana soběstačná, zaostává v oblasti zpracovatelství, protože ji k tomu chybí adekvátní odborné znalosti, technologie a stroje, a je tudíž závislá na dovozu polotovarů či hotových potravin. V roce 2022 Ghana dovezla zemědělské a související produkty přibližně za 2,6 miliard dolarů (1,9 miliardy dolarů v 2021).

Program Planting for Food and Jobs (PFJ)

Program Planting for Food and Jobs (PFJ) je strategická vlajková zemědělská iniciativa, kterou zahájil prezident Nana Akufo Addo dne 19. dubna 2017. Jeho cílem je zvýšit soběstačnost ve vybraných potravinových komoditách, modernizovat zemědělství a stimulovat růst prostřednictvím dotací pro zajišťování potravin a vytváření pracovních míst. Hodnocení PFJ Fáze 1 (2017-2023) potvrdilo, že bylo dosaženo mnoha úspěchů v oblasti využití hnojiv, přijímání vylepšených osiv a také osvojování si správných agronomických postupů zemědělci. Pokud by Ghana mohla náležitě využít stávající zavlažovací schémata zavedená vládou, výrazně by se zlepšila produkce některých kritických plodin jako je rýže, cibule a rajčata.

PFJ Fáze II (2023-2028)

Dne 28. srpna 2023 zahájil prezident Nana Akufo Addo druhou fázi programu, která byla navržena jako komplexní přístup k přímému řešení překážek na cestě k zajištění potravin. Cílem pětiletého plánu je transformace zemědělství v Ghaně - přechod od přímé vstupní dotace k přímému úvěrovému systému spojenému se strukturovaným tržním uspořádáním. Očekává se, že pětileté období implementace PFJ 2.0 zvýší dostupnost a přístup k lepším vstupům, mechanizaci, souvisejícím službám a výstupním trhům. Program PFJ 2.0 je nastaven tak, aby se vypořádal s následujícími výzvami: 1) obtížnost přístupu k úvěrovým nástrojům, 2) problematika nedostatečné produktivity a výroby, 3) nestabilita cen potravin a 4) nedostatečná propagace komerčního zemědělství. Po úplném zavedení programu již nebude nutné mobilizovat počáteční financování rozvoje a přípravy půdy, osiva a hnojiv, které dohromady tvoří asi 80 % výrobních nákladů. Kromě toho klíčové prvky této fáze zahrnují vstupní kreditní systém, který poskytuje zemědělcům přístup k základním věcem, jako jsou semena, hnojiva a pesticidy, spolu s podpůrnými službami pro zvýšení produktivity a výnosu.

Jako stěžejní komodity k dosažení potravinové a surovinové soběstačnosti bylo vytipováno následujících 10 plodin a drůbeže:

• Zelenina – rajče, cibule a paprika

• Obiloviny – rýže, kukuřice, sója a čirok

• Banány (plantain), kořeny a hlízy – maniok a jam

• Drůbež - bude navíc kladen důraz na produkci a zpracování brojlerů.

Tyto komodity byly vybrány na základě jejich významu ve stravě Ghaňanů, jako příspěvek k zabezpečení potravin a výživy, a také jako příspěvek k devizovým příjmům. Zaměření na tyto vybrané komodity však neznamená, že by vláda upustila od jiných stejně důležitých plodin a hospodářských zvířat.

Z výše uvedeného vyplývá, že se ghanským zemědělcům otevírá prostor pro snadnější přístup k nezbytným kvalitním agrovstupům, které mohou nabízet čeští exportéři. Za hlavní sektorové příležitosti pro české výrobce a investory v oblasti zemědělství a následného zpracovatelského sektoru lze považovat:

 - v oblasti rostlinné výroby: dodávky kvalitních odrůd a semen; lisovací a další stroje na zpracování ovoce, zejména manga, ananasu, banánů a ořechů (kokos, bambucký ořech, plody palmy olejky apod.) a bioodpadu (slupky, skořápky); technologie na zpracování rostlinné výroby; výroba krmiv; výroba hnojiv, zavlažovací systémy a čističky vod, technologie na průmyslové využití bioodpadu.

 - u živočišné výroby: dodávky genetického materiálu (skot, drůbež), krmiva a technologie na mixování krmiv z místních zdrojů, veterinární vakcíny a léčiva; stroje na zpracování masa; chladírenská technika, rybníkářství a aquaponie, dodávky mléčných výrobků atd.

Cílem ghanské vlády je, kromě zajištění potravinové soběstačnosti, nejen vyvážet své typické primární suroviny jako kakao a kávu, ale vyvážet zboží s přidanou hodnotou. České technologie a know-how v tomto směru mají určitě ghanskému trhu co nabídnout.

 

 

Vypracovala: Mgr. Beata Matusiková, MBA, ekonomická diplomatka, Vevyslanectví ČR v Ghaně