Nová Energetická strategie Chorvatska předpokládá rozmach obnovitelných zdrojů: investiční příležitosti pro české firmy
16.08.2019 / 12:34 | Aktualizováno: 16.08.2019 / 12:41
Chorvatská vláda plánuje do konce letošního roku schválit novou energetickou strategii Chorvatska, která počítá s velmi ambiciózním rozvojem výstavby obnovitelných zdrojů energie. Bílá kniha, ze které bude nová Strategie vycházet, a která je již od června 2019 dostupná odborné veřejnosti, počítá s velmi dynamickým rozvojem zelené energetiky. Do roku 2050 by měl dosáhnout její podíl na celkové výrobě elektrické energie přes 82 %. Jakmile bude Strategie schválena a budou nastavena pravidla pro investory, očekává se velký investiční boom zejména do větrných a solárních elektráren. To představuje příležitost pro uplatnění českých dodavatelů a investorů z tohoto energetického sektoru.
V souladu s připravovanou Strategií oznámila již v dubnu 2019 státní chorvatská energetická společnost HEP, že má v úmyslu postavit čtyři solární elektrárny (Kaštelir, Cres, Vis a Vrlika Jug) o celkové kapacitě 11,6 MW a hodnotě 10 mil. EUR jako první projekty velkého solárního investičního cyklu, během kterého chce HEP proinvestovat 100 mil. EUR do roku 2023.
Chorvatská asociace pro obnovitelné zdroje energie (OIEH) vysvětluje, že Chorvatsko, jakož i mnoho dalších evropských států, považuje větrnou a solární energii za klíč k řešení svých rostoucích energetických potřeb. Podle Bílé knihy Chorvatsko disponuje potenciálem cca 8 000 až 9 000 MW větrné energie, 8 000 MW sluneční energie a 20 000 MW z ostatních obnovitelných zdrojů energie, zejména geotermální energie ve Slavonii. Aktuální data ovšem také ukazují, že Chorvatsko v současné době využívá pouhá 2 % z tohoto potenciálu (700 MW). Tento nevyužitý potenciál je, podle Bílé knihy, velkou příležitostí pro domácí i zahraniční investory zapojit se do výstavby nových solárních a větrných elektráren. Do roku 2030 se očekávají investice v objemu 8,7 mld. EUR do obnovitelných zdrojů energie v Chorvatsku. Značná část těchto projektů bude spolufinancovaná ze strany EU.
Podle OIEH nemá Chorvatsko alternativu k výrobě elektřiny z jiných než z obnovitelných zdrojů energie (slunce, vítr, geotermál, biomasa). Na konkrétních propočtech pak uvádí, že Chorvatsko může dosáhnout dokonce mnohem vyššího podílu výroby z obnovitelných zdrojů, než stanovuje připravovaná Energetická strategie Chorvatska a Energetická politika EU. Uvádí, že do roku 2030 by mohlo Chorvatsko vyrábět mezi 37 – 50 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů (cíl Strategie, který je totožný s cílem EU, je přitom jen 32 %). Vzhledem k nedostatečným domácím investičním i stavebním kapacitám je Chorvatsko ve velké míře závislé na účasti zahraničních, tedy i českých, investorů a dodavatelů.
Mezi aktivní investory patři např. čínské firmy, které již od roku 2018 vybudovaly dvě solární elektrárny na ostrově Cres. Orlec Trinket – východ s instalovanou kapacitou 6,5 MW v hodnotě 160 mil. CZK a Orlec Trinket – západ s instalovanou kapacitou 4 MW v hodnotě 100 mil CZK, což z nich činí 2 největší solární elektrárny v Chorvatsku. Velký zájem Číny o budování obnovitelných zdrojů na Balkáně i v širším regionu střední a východní Evropy dokládá i téma letošního Energetického fóra 17+1, které se zaměřuje zejména na rozvoj solární a větrné energie. Fórum se koná ve dnech 17. – 19. 10. 2019 v Záhřebu.
Petr Kašička, ekonomický diplomat, Zastupitelský úřad Záhřeb