Chorvatský venkov tvoří 63 procent území a žije zde přes 1,7 milionů obyvatel, tj. 42,5 procent populace. Co se týče využití orné půdy, dominují obilniny na ploše 563 tisíc hektarů (63,4 %), průmyslové plodiny - 64 tisíc hektarů (18,5 %) a krmné plodiny 103 tisíc hektarů (11,6 %). V oblasti živočišné výroby jsou počty chovu hospodářských zvířat následující: skot 420 tisíc kusů (stabilní oproti roku 2020), prasata 905 tisíc kusů (-21,8 %), ovce 694 tisíc kusů (-11,0 %) kozy 76 tisíc kusů (-13,6 %) a v případě drůbeže 10,54 milionů kusů (-12,5 %).

Poptávka po zemědělské technice a velikost trhu

Poptávku po zemědělské technice v Chorvatsku spouštějí tři faktory: i) nedostatek pracovní síly a tlak na produktivitu, ii) přesun k „compliance“ zemědělství, tedy tlak na environmentální pravidla a iii) Strategický plán 2023–2027, který explicitně míří na ekonomickou životaschopnost farem, udržitelnost a investice, včetně modernizace. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) zároveň upozorňuje na specifikum chorvatského plánu, který akcentuje relativně silný redistributivní prvek ve prospěch malých a středních farem, pokračující podporu citlivých sektorů (zejména živočišnou výrobu) a důraz na pojištění rizik. Fragmentace a nízké průměrné velikosti řady hospodářství pak cílí poptávku na střední třídu strojů, sdílené využití, komunální služby, leasing a „pay-per-use“ modely. Dále pak je nutné brát v úvahu klimatickou volatilitu (sucho, přívalové srážky), kdy roste relevance závlah, půdoochranných technologií, retention-friendly zpracování půdy, přesného dávkování a monitoringu.

Chorvatsko není významným producentem kompletní zemědělské techniky (traktory, kombajny), nicméně existuje menší, specializovaná výrobní báze, zejména v oblasti návěsů, přívěsů, komunální techniky a jednoduchých půdozpracujících strojů. Chorvatsko je u klíčových kategorií strojů výrazně dovozní, proto je možné učinit základní odhad objemu trhu zemědělské techniky přes přibližná dovozní data: traktory 250 mil. EUR, stroje na přípravu půdy 55 mil. EUR, „další zemědělská technika“ 20 mil. EUR, kombajny 15 mil. EUR, sklízecí stroje na okopaniny 3 mil. EUR. Velmi konzervativní „spodní“ odhad, který nezahrnuje řadu návazných HS kategorií hovoří o objemu trhu ve výši 360 mil. EUR ročních nákupů. Konkurence je silně evropská, kdy Itálie, Německo, Rakousko a Slovinsko jsou dominantními dodavateli v regionu.

Koneční uživatelé a distributoři zemědělské techniky

Rozhodující část trhu kontrolují dovozci a dealeři zahraničních značek. Tito hráči jsou zřejmě zásadní pro vstup českých firem. Mezi nejvýznamnější chorvatské distributory patří zejména: RWA Hrvatska – jeden z nejsilnějších agro-hráčů v zemi. Kromě osiv, hnojiv a výkupu komodit distribuuje také zemědělskou techniku a technologie, dále pak Jerković d.o.o. - dlouhodobě etablovaný dealer velké západoevropské techniky a firmy Poljopromet – tradiční dodavatel pro zemědělce, kombinace techniky a náhradních dílů a Pevec, velký maloobchodní řetězec, který prodává základní agro-techniku a vybavení pro malé farmy a hobby segment.

Pro české výrobce je klíčové vědět, kdo skutečně investuje. Dle dostupných informací patří mezi největší odběratele techniky patří firma Belje, která je součástí skupiny Fortenova Group a je jedním z největších agro-podniků v zemi. Firma PIK Vinkovci, silný producent z východního Chorvatska, se zabývá intenzivní rostlinnou výrobou. Společnost Osatina grupa s výrazným zaměřením na živočišnou výrobu, mlékárny a energetiku (bioplyn). Velké skupiny často nakupují techniku centrálně, mají vlastní servisní týmy a nejsou cenově nejcitlivější – rozhoduje výkon, spolehlivost a dostupnost náhradních dílů.

Příležitosti pro české firmy

V oblastech intenzivní zemědělské výroby, převážně ve Slavonii, obilniny a průmyslové plodiny dominují osevům, a tedy i investicím do „field efficiency“. Je možné uplatnit půdozpracující stroje (podmítače, kypřiče, talířové brány, dlátové pluhy), secí techniku, postřikovače, sklizňové příslušenství a techniku pro logistiku na poli. Dále pak technologie do závlahových systémů v souvislosti s investičními prioritami Strategického plánu 2023-2027.

Co se týče nabídky pro malé firmy, jelikož 71 procent farem hospodaří na ploše menší než 5 hektarů, může se jednat o kompaktní stroje s nabídkou sdílení doplněnou o finanční a servisní model. V případě živočišné výroby, která objemy stagnuje či dokonce klesá (chov prasat), je důrazný tlak na efektivitu, automatizaci a welfare.

Samostatnou obchodní linií jsou digitální řešení – mapování výnosů, implementace senzorů půdy, farm management software či řízení strojů napříč značkami, tedy interoperabilita. I když jde o menší absolutní objemy, marže bývá vyšší a řešení se dobře škáluje. V neposlední řadě se jedná o servis, náhradní díly, repase, tedy v podstatě aftermarket.

Hlavními hrozbami je velká cykličnost a citlivost trhu. Investice se v čase „shlukují“ do výzev a vysoký dovoz u klíčových kategorií ukazuje, že konkurence má zaběhlé kanály. Fragmentace pak znamená vyšší transakční náklady.

Závěr

Chorvatsko je trh, kde příliš nefungují katalogové nabídky, ale schopnosti navázat silná pracovní až osobní pouta a dodat řešení kombinující stroj/zařízení + finance + servis + dotační kompatibilitu. Rozhodující část trhu kontrolují dovozci a dealeři zahraničních značek. Distribuční kanály těchto firem mohou českým firmám umožnit etablovaní na chorvatském trhu s nabídkou pro podniky,

které působí především v oblasti intenzivní zemědělské výroby. Velvyslanectví je připraveno naše firmy na místním trhu podpořit.

 

Vypracoval: Ladislav Horák, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Záhřebu