Bezpečnostní situace v Evropě, nové závazky členských států NATO i ambice Evropské unie posílit vlastní obranné kapacity vedly Chorvatsko k rozsáhlému programu modernizace ozbrojených sil. Nejde přitom pouze o nákup nové techniky, ale o dlouhodobou transformaci armády, vojenské infrastruktury i domácího obranného průmyslu. Pro Českou republiku představuje tento vývoj významnou příležitost. Modernizace chorvatských ozbrojených a bezpečnostních sil proto vytváří prostor nejen pro přímé dodávky technologií, ale stále častěji také pro průmyslovou spolupráci, společný vývoj a zapojení českých podniků do evropských obranných dodavatelských řetězců.

Chorvatsko jako bezpečnostní brána Evropské unie

Geografická poloha Chorvatska je z pohledu bezpečnosti mimořádně strategická. Země tvoří jihovýchodní hranici Evropské unie i schengenského prostoru a sousedí se Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou. Současně disponuje více než tisícovkou ostrovů a jedním z nejdelších pobřeží ve Středomoří. Chorvatské bezpečnostní složky proto řeší široké spektrum úkolů – od ochrany pozemních hranic přes dohled nad Jaderským mořem až po zabezpečení významných dopravních koridorů, energetické infrastruktury, turistických oblastí a přístavů. Země se navíc stává stále důležitějším energetickým a logistickým uzlem mezi střední a jihovýchodní Evropou. Přes chorvatské přístavy proudí stále větší objemy zboží určeného pro střední Evropu. Současně roste význam terminálu LNG na ostrově Krk, který se stal jedním z klíčových prvků evropské energetické bezpečnosti. To zvyšuje požadavky na ochranu přístavů, monitoring námořního prostoru, dohled nad podmořskou infrastrukturou, zabezpečení energetických zařízení, ochranu před hybridními útoky.

Chorvatská modernizace ozbrojených sil

Chorvatsko v posledních letech systematicky navyšuje obranné výdaje. Rozpočet ministerstva obrany pro rok 2025 dosáhl 1,71 miliardy EUR, což představovalo meziroční nárůst o 17 %, a země tím splnila alianční cíl vydávat kolem 2 % HDP na obranu. Více než pětina rozpočtu směřuje do pořizování nové techniky, výzkumu a modernizace. V návaznosti na evropský nástroj SAFE Chorvatsko připravilo a na konci roku 2025 Evropské komisi předložilo Evropský obranný investiční plán. Evropská komise schválením plánu umožnila Chorvatsku čerpat až 1,7 mld. EUR ve formě úvěru především na nákup tanků Leopard, houfnic Caesar a co je pro Českou republiku velmi zajímavé i nákupu stovek těžkých taktických vozidel Tatra T815-7. Z hlediska českého průmyslu je rovněž důležité, že velká část těchto projektů je založena na evropské průmyslové spolupráci a zapojení dodavatelů z členských států EU. Chorvatská modernizace již není jen o nákupu jednotlivých zbraňových systémů. Ministerstvo obrany stále více zdůrazňuje rozvoj schopností ozbrojených sil jako celku – od logistiky přes výcvik až po digitalizaci velení a s co nejširším zapojením chorvatských výrobců a poskytovatelů řešení. Chorvatsko otevřeně deklaruje zájem zapojovat domácí průmysl do evropských projektů a budovat partnerství s výrobci z ostatních členských států. Chorvatské firmy zároveň stále více exportují do zemí EU a NATO a hledají nové průmyslové partnery. Pro české společnosti to znamená, že Chorvatsko není pouze odbytištěm výrobků. Stává se potenciálním partnerem pro společný vývoj, výrobu i zapojení do evropských dodavatelských řetězců.

Bezpilotní a autonomní systémy: regionální centrum kompetence

Jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí chorvatského obranného a bezpečnostního průmyslu jsou bezpilotní a autonomní systémy. Právě v této oblasti se Chorvatsko postupně profiluje jako jedno z významných regionálních center vývoje autonomních technologií. Vzniká zde zajímavý ekosystém firem zaměřených na vzdušné, pozemní i námořní bezpilotní prostředky, který je stále více propojen s největšími evropskými obrannými výrobci.  Významným příkladem je osijecká společnost Orqa, která se z původního vývojáře špičkových FPV systémů, řídicí elektroniky a komunikačních technologií postupně transformovala mezi evropské výrobce pokročilých bezpilotních prostředků. Neméně významnou společností je DOK-ING ze Záhřebu, dlouholetý světový výrobce robotických systémů pro odminování a speciálních pozemních bezpilotních vozidel. V roce 2026 získala ve společnosti většinový podíl německá skupina Rheinmetall, která v Chorvatsku buduje své evropské kompetenční centrum pro těžké autonomní pozemní systémy. Nově vzniklá společnost Rheinmetall Unmanned Vehicles bude vyvíjet modulární bezosádkové platformy pro ženijní zabezpečení, logistiku, průzkum, přepravu materiálu i integraci různých zbraňových nebo senzorových systémů. Tento krok výrazně posiluje postavení Chorvatska na evropské mapě obranných technologií. Vedle pozemních a vzdušných prostředků nabývá na významu také oblast námořních autonomních systémů. Rheinmetall po převzetí námořní části skupiny NVL rozšiřuje své aktivity rovněž v Chorvatsku. Do budoucna lze očekávat rostoucí význam vývoje bezpilotních hladinových prostředků, systémů pro ochranu přístavů, monitorování pobřeží, zabezpečení podmořské infrastruktury či ochrany energetických zařízení v Jaderském moři.

Pro české společnosti představuje tento vývoj zajímavou příležitost. Český průmysl disponuje řadou firem vyvíjejících špičkové senzory, radary, elektrooptické systémy, komunikační technologie, software pro autonomní řízení, umělou inteligenci, systémy velení a řízení, elektronický boj nebo prostředky proti dronům. Nabízí se model průmyslového partnerství, kdy české podniky mohou dodávat např. specializované komponenty, subsystémy nebo software pro chorvatské výrobce finálních platforem. Představitelé výše uvedených společností se zástupcům velvyslanectví České republiky v Chorvatsku zmínili o zájmu spolupráce s českými firmami. Perspektivní oblastí spolupráce je rovněž společný výzkum a vývoj financovaný z evropských obranných programů, zejména Evropského obranného fondu, programu SAFE či dalších iniciativ podporujících rozvoj evropských obranných schopností.

Perspektivy česko-chorvatské spolupráce

Bezpečnostní sektor bude i v následujících letech patřit mezi nejdynamičtěji rostoucí oblasti chorvatských veřejných investic. Vedle pokračující modernizace ozbrojených sil porostou výdaje na ochranu hranic, kybernetickou bezpečnost, zabezpečení kritické infrastruktury, bezpečnost přístavů, civilní ochranu i moderní monitorovací technologie. Z pohledu České republiky lze identifikovat několik oblastí, ve kterých existuje reálný exportní potenciál. Kromě již zmíněných speciálních vojenských vozidel, což je jeden z nejviditelnějších příkladů česko-chorvatské spolupráce nejen v obranném průmyslu, se jedná již o zmíněné autonomní systémy, dále pak o radarové, senzorové a komunikační systémy, munici a logistické zabezpečení, kybernetickou bezpečnost, systémy velení a řízení či o průmyslovou spolupráci s chorvatskými výrobci v rámci evropských obranných programů. V neposlední řadě je pro spolupráci velmi zajímavá oblast civilní ochrany a krizového řízení, neboť roste význam technologií pro zvládání přírodních katastrof. Chorvatsko pravidelně čelí rozsáhlým lesním požárům, povodním i extrémním meteorologickým jevům.

Velvyslanectví je připraveno asistovat českým firmám při navazování spolupráce s potenciálními chorvatskými partnery nejen v obranně-bezpečnostním sektoru.

 

Vypracoval: Ladislav Horák, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Chorvatsku