Chorvatsko deklaruje ambici stát se atraktivnějším cílem pro přímé zahraniční investice, zejména v oblasti strojírenství, energetiky, infrastruktury a environmentálních technologií. Pro české firmy se tím otevírá prostor k zapojení do modernizačních projektů, dodávek technologií i dlouhodobé partnerské spolupráci. Pro Chorvatsko, nejen v této branži, je zároveň typická silná projektová poptávka tažená evropskými fondy.

Struktura chorvatského strojírenství

Klíčovými sektory připravované strategie jsou i) strojírenství a zpracovatelský průmysl, kde se očekává investiční podpora moderních výrobních technologií, automatizace, robotizace a energeticky úsporných řešení, ii) energetika s cílem diverzifikace zdrojů, rozvoje obnovitelných energií, modernizace přenosových sítí a zvyšování energetické bezpečnosti, iii) dopravní a technická infrastruktura s pokračující modernizací železnic, silniční sítě, přístavů i logistických uzlů, včetně digitální infrastruktury. Tyto investice mají posílit regionální konektivitu a konkurenceschopnost ekonomiky, iv) digitalizace a inovace – strategie má podpořit rozvoj startupového ekosystému, aplikaci průmyslu 4.0 a širší využívání datových a digitálních řešení ve veřejném i soukromém sektoru.

V současné době patří mezí hlavní segmenty chorvatského strojírenství: elektroenergetické strojírenství a výroba zařízení pro přenosové soustavy, kolejová vozidla a železniční infrastruktura, těžké strojírenství a kovovýroba, lodní průmysl a výroba technologických celků pro vodohospodářství a komunální sektor. Z geografického hlediska se průmyslové aktivity soustřeďují do tří hlavních regionů: Záhřeb a okolí, kde jsou umístěny centrály firem, projekční kanceláře či integrátoři, Slavonie v případě těžkého strojírenství, obrábění a kovovýroby a region Kvarner/Istrie s loděnicemi a přístavními technologiemi.

Investice jsou taženy zejména energetickým průmyslem, kde Chorvatsko poměrně značně investuje do modernizace přenosové soustavy, obnovitelných zdrojů a výrobních kapacit elektro-strojírenských podniků. Výrobci energetických zařízení a transformátorů a rozšiřují výrobní základnu což generuje poptávku po obráběných dílech, čerpadlech, elektromotorech, rozvaděčích a další produkci. V železničním sektoru probíhá obnova vozového parku i dep. Nové elektrické, bateriové a hybridní jednotky znamenají nejen zakázky na samotné vlaky, ale také investice do servisní infrastruktury. Ve vodohospodářství realizují municipality projekty modernizace čistíren odpadních vod a čerpacích stanic. V neposlední řadě je v Chorvatsku zajímavým segmentem trhu strojírenské produkce lodní a obranný průmysl.

Obráběcí stroje a kovoobrábění  

Chorvatsko nemá silnou domácí výrobu kompletních obráběcích strojů srovnatelnou s Německem, Itálií, Rakouskem nebo Českem. Lokální firmy se orientují spíše na zakázkové obrábění, výrobu svařenců a konstrukcí, menší specializované stroje nebo upgrade starších zařízení. Typickými uživateli obráběcích strojů jsou výrobci energetických zařízení, železniční subdodavatelé, loděnice a firmy zabývající se těžkou kovovýrobou. Poptávka po české produkci může spočívat v dodávkách soustruhů a frézek střední velikosti, portálových strojů pro obrábění svařenců, horizontálních vrtaček, komponentů či náhradních dílů. Potenciál mají repase, kde se vyplatí modernizace řídicího systému, pohonů a hydrauliky.

Těžba a zpracování nerostných surovin

Sektor je objemově menší než v dalších zemích regionu, nicméně má stabilní význam pro stavebnictví, energetiku a infrastrukturní projekty. Hlavními odběrateli těžených materiálů jsou cementárny, stavební společnosti, silniční projekty a přístavní infrastruktura. V posledních letech je těžba úzce propojena s výstavbou železnic, modernizací přístavů a rozsáhlými infrastrukturními investicemi financovanými z evropských fondů. Dostupné informace hovoří o spíše střední technologické úrovni či o morálně zastaralých zařízení. V této souvislosti provozovatelé řeší poruchovost, vysoké provozní náklady a omezenou dostupnost náhradních dílů. Chorvatští provozovatelé lomů obvykle nehledají kompletní projekty, ale postupnou modernizaci provozu. To vytváří prostor pro české dodavatele technologií např. v oblastech modernizací dopravníků a třídicích linek, dodávek elektromotorů a pohonů, čerpadel pro odvodnění lomů, hydraulických a pneumatických systémů, drticích a třídicích zařízení, měřících a monitorovacích systémů či náhradních dílů. Pro chorvatské zákazníky může být atraktivní integrovaná nabídka ze strany českých firem, protože snižuje počet dodavatelů a zjednodušuje servisní odpovědnost.

Obranný průmysl

Chorvatský průmyslově-vojenský komplex prochází v posledních letech výraznou transformací. Pod tlakem bezpečnostní situace v Evropě a závazků vůči NATO navyšuje Ministerstvo obrany Chorvatské republiky investice do modernizace techniky, logistiky i digitálních kapacit. Domácí firmy hledají zahraniční partnery především v oblasti subdodávek komponentů, přesného obrábění, opto-elektroniky, senzorových systémů a servisních řešení. Chorvatská strana stále častěji preferuje model „local content“, což nahrává zakládání společných podniků nebo transferu technologií.

Potenciální zákazníci české produkce

Perspektivními odběrateli české strojírenské produkce mohou být namátkou následující významné firmy: KONČAR pokrývající široké spektrum výroby od transformátorů přes generátory, kolejová vozidla a obrané systémy, skupina Đuro Đaković v oblasti těžkého strojírenství, kovovýroby a obranných zakázek, DOK-ING zaměřená na robotické odmiňovací a CBRNE systémy, výrobce ručních zbraní HS Produkt, elektroinženýrská a stavební společnost Dalekovod specializovaná na energetickou infrastrukturu, zejména přenosové soustavy vysokého napětí, Vulkan‑Nova vyrábějící jeřáby, palubní vybavení a ocelové konstrukce pro lodě a průmysl, Brodosplit - jedna z nejvýznamnějších loděnic s dlouholetou historií výstavby a oprav lodí, ale i loděnice Maj, Uljanik či další, včetně několika významných chorvatských přístavů.

Závěr

Chorvatsko představuje pro české strojírenské firmy relativně úzký, ale zajímavý trh s vysokou mírou specializace a s projektovou poptávkou. Největší potenciál leží v energetice, vojensko-průmyslovém komplexu, železničním sektoru, vodohospodářství, těžebním průmyslu, loďařství a přístavní infrastruktuře. Pro úspěch je klíčová přítomnost v rané fázi projektu, poskytnutí včasné technické podpory a servisu. Velmi důležité jsou kontakty s projektanty a systémovými integrátory. Vznikající Strategie hospodářského rozvoje má ambici řízení investic a reforem s cílem širšího zapojení Chorvatska do mezinárodních dodavatelských řetězců. Při naplňování této vize mohou české společnosti těžit z dobrého jména českého průmyslu v regionu, geografické blízkosti i kompatibility technických standardů.

Vypracoval: Ladislav Horák, ekonomický diplomat Velvyslanectví České republiky v Záhřebu