Chorvatské Ministerstvo spravedlnosti, veřejné správy a digitální transformace představilo 16. října 2026 návrh Národního plánu rozvoje umělé inteligence do roku 2032. Současně zahájilo třicetidenní veřejnou konzultaci. Na přípravě dokumentů se dle dostupných informací podílela více jak stovka odborníků z 55 institucí. Cílem je urychlit zavádění umělé inteligence do hospodářství, zvýšit konkurenceschopnost podniků a modernizovat veřejné služby. Celkový finanční rámec strategie dosahuje 932 milionu eur do roku 2032. První Akční plán zahrnuje 33 opatření s předpokládanými investicemi 382 milionu eur do roku 2028. Strategie se zaměřuje na rozvoj digitálních kompetencí, budování výpočetní a datové infrastruktury, bezpečné využívání AI a podporu výzkumu, inovací a podnikání. Jednou z hlavních priorit je technologická infrastruktura, na kterou má do roku 2028 směřovat přibližně 139 milionů eur. Chorvatsko plánuje rozšiřovat výpočetní kapacity, zpřístupňovat kvalitní datové soubory a podporovat vývoj vlastních AI aplikací, včetně velkého jazykového modelu pro chorvatštinu. Součástí strategie je také vzdělávání. Do roku 2028 se počítá s proškolením 7 000 občanů, 10 000 pedagogů a 5 000 zaměstnanců veřejné správy. Nový plán navazuje na rozsáhlejší digitalizaci chorvatské ekonomiky financovanou z evropských prostředků.

Umělá inteligence jako nástroj reindustrializace Chorvatska

Národní plán rozvoje umělé inteligence doplňuje již schválený Národní plán rozvoje průmyslu na období 2027–2034, pro jehož realizaci Chorvatsko předpokládá téměř 3 miliardy eur. Obě strategie společně vytvářejí rámec pro technologickou modernizaci chorvatské ekonomiky a nové příležitosti pro české dodavatele průmyslových i digitálních řešení. Obě iniciativy se vzájemně doplňují. Zatímco průmyslová strategie má vytvářet podmínky pro modernizaci výrobní základny, rozvoj investic a technologicky náročnější produkce, strategie AI poskytuje nástroje pro automatizaci, robotizaci a efektivnější řízení výrobních procesů. Jejich propojení může urychlit transformaci chorvatského průmyslu, který se potýká s nedostatkem pracovní síly, omezenými investicemi do výzkumu a inovací a potřebou zvýšit produktivitu.

Příležitosti pro české firmy v průmyslu, IT a veřejném sektoru

Připravované investice otevírají příležitosti pro české společnosti zejména v oblasti informačních technologií, kybernetické bezpečnosti, průmyslové automatizace, datových center a specializovaných softwarových aplikací. Výhodou českých dodavatelů mohou být zkušenosti s digitalizací průmyslu, systémovou integrací a realizací technologických projektů na evropském trhu. Příležitosti vznikají nejen pro IT společnosti, ale také pro české výrobce elektrotechnických zařízení a dodavatele technologií pro energeticky efektivní provoz datových center. Další perspektivní oblastí je digitalizace veřejné správy a justice. Chorvatsko plánuje využívat AI při automatizaci administrativních procesů, zpracování dokumentů a poskytování elektronických veřejných služeb, například prostřednictvím portálu e-Građani. Zvláštní pozornost si zaslouží průmyslový sektor. Chorvatsko připravuje finanční nástroj AI Industry 4.0 v předpokládané hodnotě nejméně 48 milionů eur, zaměřený na zavádění pokročilých technologií do podniků. Pro české dodavatele mohou být zajímavé projekty robotizace výroby, prediktivní údržby, automatizované kontroly kvality, optimalizace logistiky a inteligentního řízení spotřeby energie. Potenciálními zákazníky jsou zejména podniky ve strojírenství, potravinářství, elektrotechnice a logistice. Příležitosti vznikají také ve zdravotnictví, vzdělávání a výzkumu. Chorvatsko již realizuje projekt digitálního inovačního centra AI4Health.Cro s rozpočtem přibližně 2,9 milionu eur a vzdělávací projekt BrAIn s rozpočtem téměř 16 milionů eur.

Klíčoví chorvatští partneři a doporučení pro české firmy

Hlavním koordinátorem strategie je Ministerstvo spravedlnosti, veřejné správy a digitální transformace (MPUDT). Dalšími významnými aktéry jsou Ministerstvo hospodářství, Ministerstvo vědy, vzdělávání a mládeže, akademická síť CARNET, Univerzitní výpočetní centrum SRCE a Institut Ruđera Boškoviće, který patří mezi nejvýznamnější chorvatské výzkumné instituce. Pro navazování obchodních kontaktů je důležitá také asociace CroAI, sdružující přibližně 400 členů z řad technologických společností, startupů, investorů a výzkumných organizací. Významnými partnery mohou být rovněž evropská digitální inovační centra, například EDIH Adria v Rijece, která podporují zavádění pokročilých technologií do podnikové praxe. Českým společnostem lze doporučit vstoupit do přípravy projektů co nejdříve, ještě před vyhlášením konkrétních veřejných zakázek. Důležitá bude identifikace relevantních opatření Akčního plánu, navázání kontaktů s odpovědnými institucemi a nalezení místních technologických partnerů. Perspektivní mohou být společná konsorcia českých a chorvatských firem, univerzit a výzkumných pracovišť. Informace o připravovaných opatřeních zveřejňuje Ministerstvo spravedlnosti, veřejné správy a digitální transformace⁠. Dotační příležitosti lze sledovat prostřednictvím portálu EU fondovi⁠ a veřejné zakázky v systému EOJN⁠. Aktuální veřejná konzultace k návrhu Národního plánu probíhá prostřednictvím portálu e-Savjetovanja⁠, kde mohou zainteresované subjekty předkládat připomínky a návrhy.

Velvyslanectví v Záhřebu může českým společnostem pomoci při vyhledávání obchodních příležitostí a navazování kontaktů s chorvatskými institucemi a podniky.

Ladislav Horák, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Záhřebu