Chorvatská vláda schválila 14. září 2026 Národní plán rozvoje průmyslu na období 2027–2034, který počítá s finančním rámcem téměř tří miliard eur, z toho 1,89 miliardy eur do roku 2030. Cílem je posílit domácí průmyslovou výrobu, zvýšit její produktivitu, technologickou úroveň a exportní konkurenceschopnost. Pro české podniky představuje nová průmyslová politika příležitost především v dodávkách strojů, automatizovaných výrobních linek, energetických technologií a průmyslového softwaru. Otevírá rovněž prostor pro společné investice, výzkum a zapojení do dodavatelských řetězců chorvatských výrobců. Současně může v některých odvětvích, zejména elektrotechnice a elektromobilitě, postupně posilovat konkurenci vůči českému průmyslu.

Nejbezprostřednější obchodní příležitosti vyplývají z plánované modernizace chorvatských průmyslových podniků. Nová strategie klade důraz na automatizaci, robotizaci, digitalizaci, energetickou účinnost a zavádění inovativních výrobních postupů. Perspektivní jsou zejména dodávky obráběcích strojů, automatizovaných výrobních linek, robotických pracovišť, průmyslové elektroniky, měřicích a řídicích systémů či technologií pro snižování energetické náročnosti výroby. Další příležitosti mohou vznikat při modernizaci elektrických sítí, rozvoji bateriových technologií a digitalizaci průmyslových provozů.

Vedle klasického exportu se nabízí také spolupráce s chorvatskými výrobci na vývoji a produkci technologicky náročnějších komponentů. Chorvatsko nabízí výhodu členství v eurozóně, přístupu na jednotný evropský trh a strategické polohy na Jadranu. Pro české podniky bude důležité zapojit se již během přípravy konkrétních modernizačních projektů, nikoliv až po vyhlášení veřejných soutěží nebo zahájení investic. Část podpory bude směřovat přímo chorvatským výrobcům, kteří následně budou samostatně vybírat dodavatele technologií. Včasné navázání kontaktů proto může být rozhodující konkurenční výhodou.

Chorvatsko chce snížit závislost ekonomiky na službách

Chorvatská ekonomika prošla v posledních desetiletích výraznou strukturální proměnou. Tradiční průmyslová odvětví, včetně strojírenství, chemického průmyslu a stavby lodí, postupně ztratila část svého významu, zatímco výrazně vzrostla role služeb, zejména cestovního ruchu. Zpracovatelský průmysl přesto zůstává klíčovým exportním odvětvím. Podle chorvatského ministerstva hospodářství se podílí více než 85 % na vývozu a vytváří téměř čtvrtinu tržeb a zaměstnanosti nefinančního podnikatelského sektoru. Jeho podíl na celkové ekonomice však zůstává relativně nízký. Nový plán proto stanovuje cíl zvýšit podíl hrubé přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu na HDP z výchozích 10,6 % na 12,5 % do roku 2034. Současně má vzrůst intenzita výzkumu a vývoje v průmyslu z 1,65 % na 2,8 %.

Chorvatská reindustrializace tedy nepředstavuje návrat k tradičnímu těžkému průmyslu, ale snahu vytvořit modernější a technologicky vyspělejší výrobní základnu s vyšší přidanou hodnotou. Strategie sleduje tři základní priority: konkurenceschopný a exportně orientovaný průmysl, čistý a energeticky efektivní průmysl a odolný průmysl schopný zajišťovat strategické výrobní kapacity.

Která průmyslová odvětví mají největší potenciál?

Chorvatsko disponuje konkurenceschopnými podniky zejména v elektrotechnice, energetických zařízeních, automobilových technologiích, farmacii a specializované průmyslové výrobě. Právě zde může modernizace přinést nejvýznamnější výsledky.

Elektrotechnický a energetický průmysl představuje jednu z nejsilnějších chorvatských průmyslových specializací. Společnosti skupiny KONČAR patří mezi významné evropské výrobce transformátorů, elektrických zařízení a technologií pro energetiku. Automobilové technologie a elektromobilita jsou spojeny především se společností Rimac Technology, která se zaměřuje na bateriové systémy, výkonovou elektroniku a technologie elektrických pohonů. Farmaceutický a chemický průmysl reprezentují například společnostmi PLIVA a JGL. Další prostor může vznikat v obranném průmyslu, technologiích dvojího užití a specializovaném loďařství, kde se Chorvatsko může soustředit na výrobky s vyšší přidanou hodnotou, modernizace a technologicky náročné dodávky.

Rozvoj těchto odvětví ovšem může znamenat také silnější konkurenci pro české výrobce. Současně však existuje značný prostor pro vzájemnou komplementaritu, subdodávky a společný postup na třetích trzích.

Příležitost pro aktivnější česko-chorvatskou průmyslovou spolupráci

Schválení strategie představuje vhodný okamžik pro posílení hospodářské spolupráce na podnikatelské i institucionální úrovni. Česká republika má možnost zapojit se do realizace chorvatských průmyslových priorit prostřednictvím konkrétních technologických projektů, investic a společného výzkumu. Českým firmám lze doporučit sledovat připravované podpůrné programy chorvatského ministerstva hospodářství, agentury HAMAG-BICRO a rozvojové banky HBOR. Významným partnerem může být rovněž Chorvatská hospodářská komora (HGK), která sdružuje místní průmyslové podniky.

Úspěch chorvatské obnovy průmyslové základny bude záviset především na schopnosti přeměnit strategické cíle ve skutečné soukromé investice a zvýšit produktivitu výroby. Hlavními překážkami mohou být nedostatek kvalifikovaných pracovníků, růst mzdových nákladů, administrativní náročnost investic a omezené možnosti spolufinancování některých podniků.

Pro české firmy je nejdůležitější období právě nyní, kdy se budou připravovat první konkrétní modernizační a investiční projekty. Chorvatská reindustrializace může otevřít novou etapu česko-chorvatské hospodářské spolupráce, v níž vedle tradičního exportu poroste význam společných investic, technologických partnerství a zapojení do evropských průmyslových dodavatelských řetězců.

Ladislav Horák, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Záhřebu