Zelená transformace v Chorvatsku se v posledních letech výrazně posunula od strategických dokumentů k realizaci konkrétních investičních projektů. Klíčovou roli v tomto procesu hraje Ministerstvo ochrany životního prostředí a zelené transformace, které odpovídá za klimatickou politiku, vodní hospodářství a nakládání s odpady. Právě tyto oblasti dnes představují nejstabilnější a nejlépe financované segmenty veřejných investic, často s dlouhodobým investičním horizontem a silnou podporou z evropských fondů. Podle vyjádření ministryně Marije Vučković, Chorvatsko v roce 2026 plánuje vyhlásit nové výzvy v celkové hodnotě přibližně 200 milionů eur, přičemž významná část prostředků bude směřovat právě do projektů environmentální infrastruktury a klimatických opatření. Jedním z hlavních pilířů investic je vodní hospodářství. Chorvatsko v předchozích letech realizovalo náročnou reformu spočívající ve sloučení vodárenských společností, která byla podmínkou pro čerpání prostředků z Národního plánu obnovy. Tato fáze je nyní považována za prakticky uzavřenou a pozornost se přesouvá k samotné realizaci investic. 

Vodní hospodářství: infrastruktura, technologie a data

Vodní hospodářství patří v Chorvatsku k politickým i ekonomickým prioritám. Přestože země disponuje relativně bohatými vodními zdroji, klíčovým problémem zůstává technický stav vodovodních a kanalizačních sítí, kde se v některých regionech ztráty vody pohybují na úrovni 40–50 %. Zároveň existuje tlak Evropské unie na plnění směrnic o čištění odpadních vod a ochraně vodních ekosystémů. V Chorvatsku se realizují projekty modernizace sítí, snižování ztrát vody a výstavby čistíren odpadních vod. Pro zahraniční firmy se jedná o sektor s relativně nízkým regulatorním rizikem, stabilním financováním a dlouhodobou poptávkou po technologiích a provozních řešeních.

Nabízejí se obchodní příležitosti pro firmy v segmentech technologií pro snižování ztrát vody (monitoring, senzory, chytré sítě), modernizace čistíren odpadních vod, včetně malých a středních zařízení pro obce a turistické oblasti, digitalizace vodohospodářských systémů, řešení pro opakované využití vody v průmyslu a zemědělství.

České firmy mohou nabídnout nejen dodávky technologií, ale také know-how z projektového řízení, zkušenosti s čerpáním evropských fondů a modely veřejně-soukromého partnerství (PPP), které jsou v Chorvatsku stále častěji diskutovány.

Odpadové hospodářství a cirkulární ekonomika

V oblasti odpadového hospodářství je cíl EU jasný: do roku 2035 snížit skládkování komunálního odpadu pod 10 %. Chorvatsko se v roce 2023 pohybovalo přibližně na úrovni 55–60 % skládkování, což vytváří výrazný investiční deficit a zároveň obchodní příležitost pro zahraniční dodavatele technologií. V odpadovém hospodářství stojí před Chorvatskem řada výzev naplňování environmentální politiky. Přes zlepšení v posledních letech je míra skládkování stále vysoká a infrastruktura pro třídění a energetické využití odpadu nerovnoměrně rozvinutá. Zvláštním problémem je sezónní nárůst odpadu v turistických regionech, který zatěžuje lokální systémy.

Stát podporuje rozvoj recyklačních kapacit. Byly vyhlášeny výzvy v objemu 58 milionů eur zaměřené na recyklaci stavebního odpadu, plastů a biologického odpadu, přičemž další programy jsou plánovány na rok 2026. Zvláštní důraz je kladen na biologický odpad, který představuje nejslabší článek současného systému a klíčový faktor pro plnění evropských cílů.

V oblasti odpadového hospodářství se nabízejí příležitosti v dodávkách technologií pro mechanicko-biologickou úpravu odpadu, třídicích linek a automatizovaných systémů separace, zařízení pro energetické využití odpadu a softwarových řešení pro optimalizaci sběru a logistiky odpadu.

Sanace půdy a ekologické zátěže: skrytý, ale rostoucí trh

Vedle vod a odpadu se otevírá také méně viditelná, avšak významná oblast řešení znečištění půdy a starých ekologických zátěží. Podle odhadů chorvatských úřadů existují stovky lokalit s potenciální kontaminací půdy a podzemních vod, přičemž systematicky zmapována je pouze část z nich. Jedná se zejména o bývalé průmyslové areály, staré skládky komunálního i nebezpečného odpadu a lokality ovlivněné vojenskými aktivitami z 90. let.

České firmy a výzkumné instituce mohou nabídnout technologie sanace půdy a podzemních vod, environmentální audity a rizikové analýzy či spolupráci na výzkumných a demonstračních projektech. Klíčovým faktorem je propojení technického řešení s územním rozvojem, tedy prezentovat sanace nikoli jako náklad, ale jako investici do budoucího využití území.

Role vědy, výzkumu a institucionální spolupráce

Udržitelný rozvoj těchto sektorů není možný bez zapojení výzkumu a inovací. Česko i Chorvatsko disponují kvalitními univerzitami a výzkumnými ústavy, které se věnují hydrologii, environmentálním technologiím a cirkulární ekonomice. Oboustranná spolupráce se může zaměřit na posílení partnerství mezi univerzitami a firmami, na společné projekty financované z programů EU a v neposlední řadě na výměnu expertů a aplikovaný výzkum přímo navázaný na komerční projekty.

 

Oblasti vodního a odpadového hospodářství a sanací ekologických zátěží představují reálnou a dlouhodobou příležitost pro rozvoj česko-chorvatských vztahů. Pro Českou republiku jde o šanci posílit svou pozici jako dodavatele moderních environmentálních řešení, pro Chorvatsko pak o možnost urychlit požadovanou modernizaci infrastruktury.

 

Vypracoval: Ladislav Horák, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Záhřebu