Seminář se uskutečnil v mimořádně důležité fázi vývoje chorvatské energetické politiky. Chorvatský parlament přijal dne 15. května 2026 Zákon o rozvoji jaderné energie pro civilní účely, který nabyl účinnosti 4. června. Akt představuje zásadní změnu v energetické politice země. Chorvatsko přijetím zákona stanovilo strategický cíl, aby jaderná energie do roku 2040 pokrývala nejméně 30 procent domácí spotřeby elektřiny. Nyní je to přibližně 16 procent, přičemž se předpokládá, že v roce 2040 bude spotřeba elektrické energie dvojnásobná. Zákon ukládá vládě a ministerstvu hospodářství konkrétní navazující kroky. Do dvanácti měsíců má vláda přijmout Národní plán rozvoje jaderné energetiky, který bude mít zásadní význam. Měl by totiž určit, jakým směrem se Chorvatsko dlouhodobě vydá, především ve smyslu použitých technologií či rozvoje další spolupráce se Slovinskem na jaderné elektrárně Krško.

Ve svém úvodním vystoupení na semináři ministr Petr Macinka připomněl, že Česká republika si po desetiletí zachovává konzistentní podporu jaderné energetice, která dnes zajišťuje více než dvě pětiny domácí výroby elektřiny. Poukázal také na probíhající rozvoj nových jaderných zdrojů a na aktivity českých firem v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR).

Přestože Chorvatsko dosud neprovozuje vlastní jadernou elektrárnu na svém území, disponuje poměrně rozvinutým ekosystémem institucí, průmyslu a výzkumných organizací, na kterém může budoucí jaderný program stavět. Hlavními aktéry, kromě vládních resortů a chorvatského parlamentu, jsou Chorvatský regulační úřad pro radiologickou a jadernou bezpečnost, Fond pro vyřazování JE Krško z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a národní energetická společnost HEP – Hrvatska elektroprivreda. V oblasti výzkumu především Ruđer Bošković Institute a Fakulta elektrotechniky a výpočetní techniky Univerzity v Záhřebu (FER). Z průmyslových firem pak zejména Končar, INETEC a APOSS. Zástupci většiny z těchto firem a institucí se semináře účastnili, což umožnilo českým účastníkům vést velmi produktivní jednání. Za českou stranu s prezentacemi vystoupili zástupci: energetické sekce Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, společností Škoda JS, ČEZ, ÚJV Řež a Český metrologický institut. České subjekty představily své know-how v oblastech přípravy a realizace jaderných projektů, licencování a regulace, jaderné bezpečnosti, vývoje nových technologií, provozu elektráren i odborné přípravy personálu.

Zvláštní pozornost byla věnována příležitostem spojeným s budoucím rozvojem chorvatského jaderného programu. Chorvatsko zvažuje různé varianty dalšího rozvoje, od spolupráce na stávajících jaderných kapacitách až po využití nových technologií včetně malých modulárních reaktorů. Pro české společnosti tak vzniká perspektivní prostor pro zapojení do budoucích projektů v řadě oblastí. Jde zejména o projektové a inženýrské služby, dodávky zařízení pro jadernou energetiku, bezpečnostní systémy, výzkumné a laboratorní služby, vzdělávání specialistů, regulatorní podporu či rozvoj inovativních technologií včetně SMR. České firmy a instituce mohou v Chorvatsku nabídnout komplexní zkušenosti získané během několika desetiletí výstavby, modernizace a provozu jaderných zařízení. Vedle přímých dodávek technologií se otevírá prostor také pro strategická partnerství mezi českými a chorvatskými podniky, společné výzkumné projekty, zakládání společných podniků apod. Chorvatské společnosti mají silné postavení v oblasti elektroenergetických zařízení, projektového inženýrství a realizace rozsáhlých infrastrukturních projektů.

Odborný seminář potvrdil rostoucí zájem obou zemí o rozvoj spolupráce v energetice a vytvořil základ pro další odborný dialog. Velvyslanectví České republiky v Záhřebu vnímá tuto iniciativu jako důležitý krok k prohloubení česko-chorvatských vztahů a k posílení zapojení českých technologií, služeb a know-how do připravovaných energetických projektů v Chorvatsku.

 

Vypracoval: Ladislav Horák, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Záhřebu