Vodohospodářský průmysl

Arménie disponuje rozmanitými vodními zdroji, které pocházejí především z řek, pramenů a podzemních vod. Objem říčních toků se odhaduje na 6,78 miliardy metrů krychlových. Pro řešení variability říčního odtoku vybudovala Arménie 87 přehrad, převážně pro účely zavlažování, s celkovou kapacitou 1,4 miliardy metrů krychlových.

Velice důležitým vodním zdrojem v Arménii je jezero Sevan. Jezero čelilo ve 20. století značným problémům v důsledku nadměrného využívání., nicméně různé iniciativy od 80. let 20. století, včetně výstavby tunelů a omezení odtoku, pomohly stabilizovat a zvýšit hladinu vody v jezeře a obnovit jeho ekologickou rovnováhu.

Arménie disponuje rovněž značnými zdroji podzemní vody, která hraje v zásobování Arménie zásadní roli, neboť tvoří přibližně 96 % pitné vody a 40 % celkového odběru vody. Omezený průzkum podzemních vod však brání komplexnímu posouzení dostupnosti a kvality podzemních vod.

Ačkoli má Arménie dostatek vody, její nerovnoměrné rozložení a sezónní změny vyžadují zlepšení infrastruktury, zajištění větších zásob a lepší politiku v oblasti hospodaření, zajištění kvality vody, zavlažování, sanitaci a samotnou správu vodních toků.

Arménský vodohospodářský sektor představuje pro české společnosti příležitosti, jak přispět odbornými znalostmi, technologiemi a investicemi k řešení klíčových problémů a zlepšení vodohospodářské infrastruktury země. Zde jsou uvedeny potenciální oblasti spolupráce:

1.         Rozvoj infrastruktury: České společnosti specializující se na výstavbu vodohospodářské infrastruktury a inženýrství se mohou podílet na projektech zaměřených na zlepšení arménských vodovodních sítí, úpraven vody a zásobníků.

2.         Transfer technologií: České firmy s pokročilými technologiemi úpravy a čištění vody mohou zavést inovativní řešení pro zlepšení kvality vody a hygienických standardů v Arménii. Patří sem technologie pro monitorování podzemních vod, čištění odpadních vod a recyklaci vody.

3.         Budování kapacit a školení: Společné iniciativy mezi českými a arménskými institucemi mohou usnadnit výměnu znalostí a programy budování kapacit. Školení o vodohospodářských postupech, provozu a údržbě technologií mohou pomoci zvýšit místní odborné znalosti a efektivitu.

4.         Investiční příležitosti: Čeští investoři mohou prozkoumat možnosti financování projektů vodohospodářské infrastruktury v Arménii. Může jít o partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) pro rozvoj úpraven vody, potrubních sítí a zavlažovacích systémů.

5.         Partnerství v oblasti výzkumu a vývoje: Společné výzkumné projekty mezi českými a arménskými institucemi mohou vést k vývoji inovativních řešení pro hospodaření s vodními zdroji, přizpůsobení se změně klimatu a udržitelným postupům při využívání vody.

6.         Dodávky zařízení a materiálů: České společnosti mohou dodávat vysoce kvalitní zařízení, materiály a komponenty potřebné pro projekty vodohospodářské infrastruktury v Arménii. Patří sem čerpadla, potrubí, ventily, měřidla a monitorovací zařízení.

7.         Poradenské služby: České poradenské firmy specializující se na hospodaření s vodními zdroji, hydrologii a posuzování životního prostředí mohou poskytnout odborné znalosti v oblasti plánování, tvorby politik a regulačních rámců pro udržitelné hospodaření s vodou v Arménii.

 

Odpadní průmysl

Arménie se potýká s významnými problémy v oblasti nakládání s odpady, přičemž v posledních letech je nakládání s odpady jedním z hlavních témat projednávaných vládou, neboť Arménie má snahu toto odvětví výrazně zlepšit, aby splňovalo kritéria CEPA a přiblížilo se standardům EU.

Podle studie UNDP Arménie ročně vyprodukuje přibližně 6 000 tun recyklovatelného plastového odpadu. Spíše než jako zátěž by tento odpad mohl sloužit jako cenný zdroj příjmů a pracovních příležitostí. Tento objem odpadu má potenciál přinést obcím, státním rezervám a soukromému sektoru příjmy ve výši 5-6 milionů dolarů, a vytvořit tak 10-15 pracovních míst na každých 1 000 tun odpadu.

Obyvatel arménského hlavního města vyprodukuje v průměru asi 300 kg odpadu ročně, zatímco obyvatel jiných částí země přibližně 220 kg ročně. Vzhledem k průměrné délce života v Arménii, která činí 76 let, by mohl jednotlivec za svůj život vyprodukovat přibližně 19 760 kg odpadu.

Tato čísla podtrhují význam účinných postupů nakládání s odpady, aby bylo možné s takovým objemem nakládat udržitelně a zodpovědně. Strategie systému nakládání s odpady, jejímž cílem je vytvořit udržitelný systém sběru, přepravy, likvidace a recyklace odpadů, byla v Arménii přijata již v roce 2021.

Za zmínku stojí, že recyklací odpadů se v Arménii zabývají pouze soukromé společnosti, ale pomalu dochází k rozvoji státní infrastruktury. 

Pro české podniky existuje několik příležitostí, jak přispět k úsilí země o udržitelné nakládání s odpady. Zde je několik potenciálních možností:

1. Dodávky technologií a zařízení: České společnosti specializující se na technologie a zařízení pro nakládání s odpady mohou najít příležitosti k dodávkám moderních strojů pro třídění, recyklaci a zpracování odpadu do Arménie. Jedná se o zařízení pro sběr odpadu, třídicí zařízení, kompostárny a spalovny.

2. Poradenství a expertízy: České firmy s odbornými znalostmi v oblasti poradenství v odpadovém hospodářství mohou nabídnout své služby arménským obcím a soukromým společnostem zabývajícím se nakládáním s odpady. Může se jednat o poradenství v oblasti strategií nakládání s odpady, dodržování právních předpisů a osvědčených postupů v oblasti recyklace a snižování množství odpadu.

3. Řešení pro recyklaci: České společnosti zabývající se recyklačními technologiemi a řešeními mohou prozkoumat partnerství s arménskými partnery za účelem zřízení a provozování recyklačních zařízení. To by mohlo zahrnovat vývoj procesů pro recyklaci různých druhů odpadů, jako jsou plasty, papír, sklo a kovy.

4. Řešení pro přeměnu odpadu na energii: České společnosti specializující se na technologie pro energetické využití odpadů mohou prozkoumat možnosti realizace projektů energetického využití odpadů v Arménii. Jedná se o přeměnu odpadu na elektřinu nebo teplo prostřednictvím procesů, jako je spalování, anaerobní digesce nebo zplyňování.

5. Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP): České společnosti mohou prozkoumat možnosti účasti na projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti nakládání s odpady v Arménii. To by mohlo zahrnovat spolupráci s vládními agenturami nebo místními orgány při navrhování, financování a realizaci projektů infrastruktury pro nakládání s odpady.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V návaznosti na uvedené informace zastupitelský úřad v Jerevanu ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu ČR pořádají pro zástupce českých firem působících v odpadním a vodohospodářském průmyslu podnikatelskou misi do Arménie, která se uskuteční ve dnech 13. - 17. května 2024. V případě Vašeho zájmu prosíme o vyjádření na e-mailovou adresu yerevan@embassy.mzv.cz, a to v termínu do 10. dubna 2024.

 

Michaela Jeřábková, zástupkyně velvyslance