Arménský energetický sektor se posunul od vážné krize na počátku 90. let k relativní stabilitě. Dobré výsledky přinesla kombinace politických, právních, regulačních a institucionálních reforem. Zlepšení provozní efektivity a snížení ztrát pomohly vytvořit komerčně životaschopné poskytovatele služeb. Problémy spojené se zásobováním energií, dotacemi a přebujelou administrativou však přetrvávají.

 

Arménie čelí několika hlavním výzvám, mezi něž patří nedostatky v zásobování (supply gap), nespolehlivost dodávek elektřiny, ve srovnání s vyspělými zeměmi velmi nízká energetická účinnost a nutnost udržovat pro obyvatelstvo cenově dostupné tarify. Vzhledem k omezeným energetickým zdrojům může Arménie z domácích zdrojů pokrýt pouze zlomek ze své celkové poptávky po energiích. Arménie nedisponuje zásobami ropy ani zemního plynu a je tudíž vysoce závislá na dovozu. Ropu a zemní plyn dováží zejména z Ruska, Gruzie a Íránu. Arménie má v současnosti dostatečnou kapacitu výroby elektřiny, aby pokryla domácí spotřebu. Podle projekcí poroste poptávka po elektřině až o 3 % ročně.

 

Arménie přijala v roce 2021 program rozvoje energetického sektoru na dalších 20 let. Jeho cílem je vybudovat transparentní, diverzifikovaný, energeticky účinný a udržitelný systém. Hlavní priority, které arménská vláda zahrnula do programu, jsou:

1. Maximální využití potenciálu obnovitelné energie

Vzhledem k dostupným domácím zdrojům a obecným tendencím ve světě má výstavba solárních elektráren převažovat nad ostatními typy zdrojů. Arménská vláda má v úmyslu do roku 2030 zvýšit podíl produkce solární energie alespoň na 15 % (1,8 miliardy kWh). Solární a větrné elektrárny jsou považovány za nejlevnější a nejsnadnější řešení. Cílem strategie je zajistit institucionální prostředí, které bude v co největší míře podporovat rozvoj těchto technologií. Nejde přitom jen o zajištění výroby s nejnižšími náklady, ale také o snížení závislosti na dovážených zdrojích energie. Využití potenciálu obnovitelných zdrojů by tak mělo přispět i k posílení energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti Arménie.

2. Zlepšení energetické účinnosti

Všechna odvětví hospodářství Arménie mají velké rezervy v oblasti energetické účinnosti. Podle strategie je třeba podpořit a zlepšit energetickou účinnost prováděním cílených reforem. Cílem je větší energetická účinnost, bezpečnost, přínos pro životní prostředí a podpora energetické účinnosti ve všech oblastech hospodářství. Vyšší energetická účinnost by mohla přinést také značné úspory.

3. Prodloužení životnosti druhého bloku jaderné elektrárny Metsamor

Jednou z hlavních priorit arménské vlády je prodloužení provozní životnosti druhého bloku jaderné elektrárny Metsamor za rok 2026. Významným dlouhodobým cílem je pak výstavba zcela nové jaderné elektrárny po uplynutí životnosti té stávající.

4. Výstavba energetického koridoru Sever-Jih

Paralelně s výstavbou severojižního silničního koridoru je v plánu výstavba energetické infrastruktury, konkrétně elektrického přenosového vedení propojujícího Arménii s Gruzií a s Íránem. Cílem regionálního propojení energetického systému je stabilizace a větší odolnost systému (zajištění možných záložních dodávek).

5. Postupná liberalizace trhu s elektřinou

Arménie nedávno zahájila přechod na nový model trhu s elektřinou. Od 1. 2. 2022 došlo ke změnám předpisů upravujících obchodování s elektřinou. Cílem změn je liberalizace trhu a zavedení větší konkurence. Nová pravidla pro obchodování s elektřinou na liberalizovaném trhu zahrnují mimo jiné postup pro spotřebitele při změně dodavatele elektřiny.

 

Co se týče obnovitelných zdrojů, naskýtají se v Arménii příležitosti pro rozvoj solární, větrné a geotermální energie. Arménie má značný potenciál v oblasti solární energie (potenciál jednotlivých oblastí demonstruje přiložená mapa). Díky geografickému umístění Arménie je zde sluneční svit intenzivnější, než je průměr v Evropě. Solární energie ale v současnosti představuje jen nepatrný zlomek vyrobené elektřiny. Existuje také potenciál pro nárůst podílu vodních elektráren na produkci elektřiny. Vodní elektrárny celkově zajišťují zhruba 20 % arménské poptávky po elektřině, úroveň výroby však závisí na ročním období a množství srážek. Investice do geotermální energie a biomasy se v současnosti zdají být spekulativní a poměrně rizikové.

 

 

Arménská vláda usiluje o rozšíření kapacity obnovitelných zdrojů energie. Přitom upřednostňuje výstavbu solárních elektráren, jejichž výstavba je snazší než výstavba nových vodních elektráren. Do konce roku 2022 by měly být vypsány tendry na nové solární elektrárny s celkovou kapacitou 210 MW. Vláda plánuje tendry na výstavbu dalších sedmi solárních fotovoltaických elektráren s celkovým instalovaným výkonem 520 MW. Další možnosti se otvírají i u středně velkých vodních elektráren, jako jsou například Lori-Berd (60 MW) a Shnogh (76 MW) na severu Arménie. To poskytuje příležitost i pro české firmy a dodavatele technologií. České firmy by se mohly zúčastnit nadcházejících tendrů na výstavbu solárních elektráren nebo dodávat komponenty pro vodní elektrárny.