монгол  česky  english 

rozšířené vyhledávání
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo X logo LinkedIn logo

Mongolsko přijalo zákon o ekonomické svobodě. Co znamená pro české firmy?

Mongolský parlament schválil 3. července 2026 zákon o ekonomické svobodě spolu s 92 doprovodnými novelami, včetně rozsáhlé novely investičního zákona z roku 2013. Reforma zavádí mechanismus vyřizování stížností investorů, rozšiřuje daňovou stabilizaci, má omezit správní kontroly a ruší část povolovacích překážek. Pro české exportéry jde o pozitivní signál, jeho praktický přínos se však ukáže až při zavádění změn do praxe.

Rozsáhlá reforma podnikatelského prostředí

Balík tvoří rámcový zákon o ekonomické svobodě, který podpořilo 72 poslanců, a 92 doprovodných novel. Vznikl spojením vládního návrhu zákona o svobodě podnikání s dřívějším poslaneckým návrhem. Nejde o nový investiční zákon – dosavadní zákon z roku 2013 zůstává v platnosti, prochází však výraznou novelizací. Dříve diskutované parametry úplné rekodifikace, jako zrušení kapitálového prahu 100 tis. USD na zahraničního investora či třicetiletá stabilizace, podle dostupného znění přijatá úprava neobsahuje.

Reforma reaguje na dlouhodobé slabiny mongolského investičního prostředí: časté změny pravidel, nejednotnou správní praxi, pomalé řešení sporů a koncentraci investic v těžbě. Investiční zákon byl od roku 2013 novelizován sedmnáctkrát. Příliv přímých zahraničních investic dosáhl v roce 2025 podle dostupných údajů přibližně 3,8 mld. USD, z toho přes 40 % připadalo na projekt Oyu Tolgoi. Urychlené přijetí revidované investiční legislativy doporučil Mongolsku také Mezinárodní měnový fond.

Hlavní změny

Zákon o ekonomické svobodě staví na zásadě, že podnikání je dovoleno, není-li výslovně zakázáno, a na rovném postavení tuzemských a zahraničních investorů. Zavádí jednorázové předávání údajů úřadům, digitalizaci správních postupů a omezuje podnikání státu tam, kde jej může nahradit soukromý sektor. Doprovodné novely ruší 41 povolení, mimo jiné v energetice, finančních službách a vzdělávání, a převádějí více než 120 správních oprávnění na profesní sdružení. Zákony zhoršující postavení podnikatelů mají nově nabývat účinnosti nejdříve šest měsíců po přijetí.

V oblasti ochrany investorů novela potvrzuje zásady ochrany vlastnictví, nediskriminace, převoditelnosti příjmů a náhrady při vyvlastnění. Stížnosti investorů mají být vyřizovány do 30 dnů s možností jediného prodloužení; nevyřešené podněty budou předkládány vládě. Investiční spor bude možné po šesti měsících neúspěšného jednání předložit mezinárodní arbitráži, avšak pouze na základě dohody stran a v mezích příslušných smluv. Podle dostupného znění se mají plánované kontroly investorů omezit na dvě ročně; přesný rozsah výjimek bude možné potvrdit po vyhlášení úplného znění.

Podle informací mongolského parlamentu se výrazně rozšiřuje přístup ke stabilizačním certifikátům, které garantují neměnnost daně z příjmů právnických osob, DPH, cel a poplatku za užívání nerostných zdrojů. Desetiletá stabilizace se má týkat investic od 20 mld. MNT v Ulánbátaru a od 10 mld. MNT v regionech, zatímco investice nad 50 mld. MNT mají dosáhnout na stabilizaci v délce 15 až 20 let. Vybraná zařízení pro datová centra a umělou inteligenci se zcela osvobozují od dovozního cla, ruší se poplatky za zahraniční pracovníky v pokročilých technologiích, potravinářství a cestovním ruchu a mění se dvanáct sektorových zákonů s cílem odstranit některá omezení zahraničních investic.

Dopad na české firmy

Bezprostřední dopad na většinu českých firem bude zřejmě omezený. České podniky vstupují na mongolský trh zpravidla prostřednictvím vývozu, místního distributora nebo dílčích dodávek, nikoli velkých kapitálových investic. Vysoké prahy stabilizačních certifikátů pro ně proto většinou nebudou relevantní. Praktický přínos mohou mít zejména jasnější mechanismus vyřizování stížností, omezení opakovaných kontrol a redukce povolovacích povinností.

Prostor se může otevřít v modernizaci energetiky, vodohospodářských a environmentálních technologiích, potravinářství, digitální infrastruktuře a dodávkách pro těžební sektor. Konkrétní příležitosti bude možné posoudit po zveřejnění konsolidovaného znění sektorových novel a jejich zavedení do praxe. Nové projektové a finanční příležitosti může v budoucnu vytvořit také memorandum Mongolska s EIB Global o možné podpoře čisté energetiky až do výše 1 mld. EUR.

Reforma zároveň neodstraňuje hlavní strukturální rizika mongolského trhu – časté změny legislativy, rozdílný výklad předpisů, pomalé řešení sporů, měnovou volatilitu ani vysokou závislost ekonomiky na těžbě a čínské poptávce. Balík je proto namístě hodnotit jako pozitivní, avšak zatím neověřený krok. Jeho skutečný přínos prověří především jednotná praxe ministerstev, daňové a celní správy a inspekčních orgánů.

 

Václav Jílek, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru