Makroekonomická východiska

 

V roce 2015 se v Mongolsku (MNG) očekává růst HDP o 3%, trend klesajícího růstu bude tedy nadále pokračovat zejména z důvodu klesajících cen komodit na globálních trzích a potřeby monetárních a fiskálních restrikcí nutných ke snižování inflace a deficitu platební bilance. V r. 2016, za předpokladu stabilního externího prostředí a zahájení velkých investičních projektů v těžebním sektoru - Oyu Tolgoi (česky Oju Tolgoj) a Tavan Tolgoi (česky Tavan Tolgoj), je možné očekávat růst HDP ve výši 5%, tedy změnu tendence ve vývoji tohoto indikátoru. Růst hladiny spotřebitelských cen se bude snižovat. V r. 2015 může ukazatel dosáhnout hodnoty 8,9%, v roce následujícím 7,7% a to díky již zmíněným restrikcím. Inflace se tak bude vyvíjet směrem k inflačnímu cíli centrální banky (7%). Hlavní rizika pro mongolskou ekonomiku pramení z její značné zranitelnosti vůči externím šokům zejména ve vztahu k vývoji čínské ekonomiky, kam míří 87% celkového exportu MNG. Malá mongolská ekonomika (objem HDP v r. 2014 dosáhl výše 11,7 mld. USD) je významně ovlivňována investičními megaprojekty, tedy přílivem přímých zahraničních investicí. Od roku 2011, který byl rekordní v objemu přílivu FDI (5 mld. USD) díky investici do první fáze těžebního projektu Oyu Tolgoi, sledujeme prudký pokles (v r. 2012 o 20 %, v r. 2013 cca o dalších 50 %). V r. 2014 dosáhly přímé zahraniční investice hodnoty jen 500 mil. USD. Klíčovými důvody rapidního poklesu bylo nepříznivé investiční klima a klesající ceny komodit /Pozn. ZÚ: Od prosince 2014, kdy nastoupila nová vláda, sledujeme aktivní snahu o pozitivní změnu v přístupu k investorům/.

V květnu t.r. byla mezi akcionáři Oyu Tolgoi (zjednodušeně se dá říci, mezi MNG vládou – 34% podíl a korporací Rio Tinto – 66% podíl) uzavřena dlouho očekávaná a složitě sjednávaná dohoda o rozvoji druhé fáze (hlubinné těžby mědi a zlata), jejíž investiční náročnost se do r.2022 odhaduje  na 6,8 mld. USD, což je téměř 60% ročního HDP země. Silným limitujícím faktorem ekonomického rozvoje MNG je velmi málo rozvinutá infrastruktura, a to jak dopravní, tak energetická, což mongolská vláda začíná aktivně řešit – vypisování tendrů na projekty realizované zejména pomocí koncesí (PPP). Z dlouhodobého hlediska je pro udržitelný rozvoj ekonomiky v MNG nutná její diverzifikace a tím zvýšit její odolnost vůči volatilním trhům komodit a vlivu megaprojektů z těžebního odvětví na vývoj hospodářství. MNG se také musí připravovat na nutnosti splacení či refinancování 580 mil USD eurobondů Mongolské rozvojové banky v r. 2017/2018 a také 500 mil USD první tranše tzv. Čingis bondů.

Sektorové charakteristiky

V mongolské společnosti roste trend migrace obyvatelstva do měst a těžařských oblastí. Urbanizace je nejvíce patrná v oblasti tzv. centrálního energetického systému, kde je koncentrováno 70% populace MNG (jen v samotném hlavním městě cca 40%) a kde je alokováno 90% výrobních zdrojů el. energie MNG. V současné době je v MNG  instalovaná funkční kapacita výroby el. energie 1178 MW. Poptávka koncem r.2015 má dosáhnout 1900 MW, v r. 2020 dle odhadu bude činit 2300 MW a v r. 2030 dokonce 3080 MW. /Pozn. ZÚ: jedná se o prognózy mongolských energetických úřadů, které očekávají, že hlavním stimulem růstu spotřeby bude zejména rapidní rozvoj těžebního průmyslu v Mongolsku do r. 2020. Přibližně tedy za 6 let mají těžaři poptávat cca 1000 MW el.energie, tedy téměř celý objem el.energie vyrobený v zemi v letošním roce./. Tepelné elektrárny produkují 89%, diesel agregáty 4%, větrné a sluneční elektrárny 5% a vodní elektrárny 2% celkového objemu vyrobené el.energie.

MNG je závislé na importu el. energie. V letošním roce je poptáváno cca 1900 MWh oproti místní produkci v objemu 1178 MWh. Příhraniční regiony jsou napojeny na ruskou přenosovou soustavu, která dodává mongolským subjektům cca 200 MWh. Problematické je však zvyšování ceny energie poskytované Ruskou federací. Hraniční oblasti s ČLR jsou napojeny na čínskou přenosovou soustavu. Klíčovým odběratelem čínské energie je těžařská skupina Oyu Tolgoi, která odebírá cca 200 MWh el. energie /Pozn. ZÚ: Firma se zaručila, že do r.2017 vybuduje/pomůže vybudovat zdroj výroby el. energie, který ji bude zásobovat el.energií a nahradí tak čínskou produkci. Měla by to být 450 MW tepelná elektrárna v uhelné pánvi Tavan Tolgoi, která je nedaleko od ložiska společnosti Oyu Tolgoi. Realizace projektu však ještě nezačala a pozorovatelná jednání a přípravy projektu nejsou zatím aktivní/.

Zdrojová základna výroby el.energie v MNG je nesmírně bohatá. Výše objemu disponibilních zásob uhlí řadí MNG mezi patnáctku zemí světa s největšími uhelnými zdroji. Nejvýznamnější je uhelná pánev Tavan Tolgoi, která je cca 200 km od hranice s ČLR. Klíčovými projekty z hlediska instalovaných výkonů tak budou tepelné elektrárny. Obnovitelné zdroje tvoří v současné době cca 7% podíl energetického mixu domácí výroby (v r. 2008 – 0,1%), který má v r. 2020 činit 20-25%. Mongolové se na mezinárodní úrovni snaží vzbudit zájem převážně sousedních zemí (Čína, Japonsko, Korea) o regionální iniciativy - Gobitec a Asian Super Grid k využití ohromného energetického potenciálu pouště Gobi.

Ekonomika energetického sektoru vykazuje ztrátu. V r. 2014 dosáhly příjmy sektoru 7,2 mld. Kč, náklady však 8 mld. Kč. Ztráta pramení z vládní politiky nízkých cenových tarifů a také málo efektivní výroby energie. V Centrálním energetickém systému byly v r.2014 průměrné náklady na výrobu 1 KWh cca 1,68 Kč, průměrná cena pro koncového spotřebitele byla 1,40 Kč. Ceny el. energie pro spotřebitele byly v Centrálním energetickém systému v druhém pololetí 2014 třikrát navýšeny (pro těžební průmysl celkem o 16,3%, další sektory o 17,6% a domácnosti o 17,9%). Tarify dále rostou, poslední navýšení bylo dne 10.7. t.r. V Centrálním okruhu tak těžební a zpracovatelský průmysl platí denní tarif (06:00-17:00 hod) ve výši 2,10 Kč/kWh, domácnosti při spotřebě do 150 KWh 1,30 Kč/kWh. Tarify se budou dále navyšovat.

Velmi aktivními donory v energetickém sektoru jsou zejména německé GIZ/KFW a japonská JICA. Rozvojová pomoc SRN, realizovaná díky symbióze přímo v MNG působící KFW (finanční spolupráce – poskytování finančních zdrojů) a GIZ (technická spolupráce a budování kapacit lidských zdrojů – nabídka expertní znalosti), velmi silně v MNG rezonuje. V současné době v energetickém sektoru implementují tzv. Renewable Energy Program I (6,1 mil. EUR), Energy Efficiency Program (10,5 mil. EUR) s cílem modernizace tepelné elektrárny v Darchanu a Energy Efficiency Program II (8,5 mil. EUR) cílící na modernizaci elektrárny č.4. Mezi nové projekty patří Program Energy Efficiency in the Central Transmission and Distribution Network (půjčka 10 mil. EUR) a Program Efficiency and Environmental measures in the Mongolian energy system (zvýhodněná půjčka 30 mil. EUR). Japonská JICA aktuálně realizuje Optimization Project na elektrárně č.4 v Ulánbátaru (36,3 mil. EUR), Preparatory Survey on Hurmen Wind Power Project a Training Program in Energy Sector for Mongolia (od r.2013). V přípravné fázi je projekt Preparatory Survey for Ulaanbaatar Transmission and Distribution Project.

V oblasti přenosových sítí připravuje Ministerstvo energetiky realizaci 3 projektů: Ulaanbaatar –Mandalgobi (330 kV, 270 km), Baganuur Undurkhaan-Choibalsan (220 kV, 518 km) a Choir-Sainshand-Zamiin Uud (220 kV, 406 km).

V legislativě byly dne 19.6. t.r. přijaty novely dvou klíčových zákonů –Zákona o el.energii (Energy Law) a Zákona o obnovitelných zdrojích výroby el.energie. Cílem novel je zlepšit právní prostředí pro investory. Znění obou zákonů v angličtině s vyznačenými změnami jsou uveřejněny na stránkách ZÚ Ulánbátar.

Aktuální projekty

Mongolská vláda dne 17. 8. aktualizovala seznam podniků, v plném či částečném vlastnictví, které by měly být do konce r. 2016 určitou formou privatizovány. V oblasti energetického sektoru budou dle tohoto vládního rozhodnutí prodány 70% státní podíly v ulánbátarských tepelných elektrárnách č.2, č.3, č.4 a dále pak v tepelných elektrárnách v Darchanu a Erdenetu. Hnědé uhlí, výrobní vstup ulánbátarských elektráren, je dodáván společnostmi Baganuur Co a Shive Ovoo Co., které nabídnou trhu 51% podíly ve formě akcií.

Mongolská vláda se tak rozhodla krátce poté, co dne 29.7. t.r. uzavřela Smlouvu o výkupu el. energie (Electricity Purchase Agreement) s konsorciem investorů držících koncesní smlouvu na výstavbu a provoz elektrárny č. 5 v Ulánbátaru. Roční náročná vyjednávání skončila dohodou na výkupním tarifu ve výši 0,07 USD/kWh. Dalším nezbytným krokem k realizaci 1,5 mld. USD investice je uzavření Dohody o dodávkách tepla, která je údajně již ve finální fázi a také uzavření Dohody o dodávkách uhlí a vody, na které se údajně také intenzivně pracuje. Konsorcium, které bude elektrárnu provozovat 25 let očekává návratnost investice po 15 letech /

V současné době je v Mongolsku instalovaná funkční kapacita výroby el. energie 1178 MW. Poptávka koncem r.2015 má dosáhnout 1900 MW, v r. 2020 dle odhadu bude činit 2300 MW a v r. 2030 dokonce 3080 MW. V r. 2020 má činit podíl obnovitelných zdrojů 20-25%. Klíčovými projekty k naplnění tohoto cíle je výstavba 315 MW vodní elektrárny na řece Egi se zajištěným financováním prostřednictvím měkkého úvěru čínské vlády v hodnotě 827 mil. USD /Pozn. ZÚ: Studii proveditelnosti vypracovala nadnárodní společnost Engie (dříve známá jako GDF Suez). Přípravné práce ve formě výstavby el.vedení a pozemní komunikace již začaly/. Dále pak řada projektů větrných elektráren (např. Sainshand Wind Park – 52 MW v provincii Dornogovi, AB Solar Wind – 100 MW v provincii Govisumber, Clean Energy Asia – 50 MW v provincii Umnugovi), které znásobí aktuálně jediného funkčního větrného parku Salkhit. V oblasti fotovoltaiky se připravují k realizaci dva projekty (Desert Solar Power Vuan – 30 MW v provincii Dornogovi a Khuduugyn tsahilgaan – 10 MW v provincii Gobi-Altaj).

Klíčovými projekty v naplňování strategie nezávislosti MNG na dovozu el.energie bude výstavba tepelných elektráren. Kromě již zmíněné. elektrárny č. 5 v Ulánbátaru, to bude 700 MW elektrárna v Baganuuru (v místě uhelné pánve, která zásobuje i elektrárny v Ulánbátaru). Investorem, držitelem koncese, je čínská 22nd Construction China Nuclear Industry Co., která předpokládá investici ve výši 850-950 mil. USD.

Příležitosti pro české společnosti

Mongolská produkce el.energie je nedostatečná. Instalovaná výrobní kapacita pokrývá poptávku z cca 65%. Deficit je řešen importy z Ruské federace a ČLR. Předpoklad rapidního růstu poptávky po el.energii a snaha mongolské vlády o zajištění soběstačnosti její výroby generují obchodní příležitosti pro subjekty připravené v energetickém sektoru MNG působit. Investiční projekty budou realizované v převážné většině formou koncesí na bázi BOT (build-operate-transfer) v časovém horizontu 20-30 let. V oblasti velkých, investičně velmi náročných projektů, je dominantní zájem čínských společností, které budou pro financování využívat čínskou vládou zvýhodněné úvěry. Velmi aktivní je i korejská přítomnost zejména společnosti POSCO Energy. Projekty v rámci zahraniční rozvojové spolupráce realizuje SRN (KFW/GIZ) a Japonsko (JICA). Německé i japonské firmy aktivně navazují na tyto projekty úsilím o získání zakázek na komerční bázi. České firmy, které již realizovaly, např. ve spolupráci s firmami z těchto zemí, projekty na trzích mimo Mongolsko, by mohly společně se svými partnery uplatnit již prověřený model spolupráce i zde. Některé z českých firem v rámci české ZRS, v MNG realizovali projekty v energetickém sektoru a velmi dobře znají místní prostředí. Hledání synergických efektů vytvářením konsorcií s mongolskými či s jinými partnery je cestou jak uspět při budování de facto zcela nového energetického sektoru Mongolska.

Uplatnění může být v oblasti poradenských služeb (zejména vypracování studií proveditelnosti), realizací technologických subdodávek (např. turbíny, chlazení), získání koncese k provozu např. menších elektráren. Nejde jen o výstavbu či modernizaci produkčních kapacit, ale i modernizaci a výstavbu přenosových sítí a zvyšování efektivity sektoru prostřednictvím zavádění nových technologií měřících systémů.

 

Přílohy: Zákon o elektrické energii (Energy Law), Zákon o obnovitelných zdrojích výroby el.energie (Renewable energy Law)