Poslanci Českého Parlamentu v Mongolsku
28.04.2017 / 12:16 | Aktualizováno: 29.01.2018 / 02:31
Návštěva Petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve dnech 17. - 22. 4. 2017 proběhla na pozvání Stálého petičního výboru Státního velkého churalu.
Kromě výměny zkušeností z oblasti lidskoprávní ochrany a petičních agend pomohla upozornit vysoké mongolské představitele i na některé záležitosti nepříznivě doléhající na české občany v Mongolsku, včetně výjezdních víz nebo opožděných splátek za investice. Pomohla také ujistit o ochotě a připravenosti české strany k brzkému podpisu Dohody o sociálním zabezpečení. Návštěva zároveň pomohla propagovat několik českých rozvojových projektů i investiční projekt v severních regionech země.
Delegaci vedla předsedkyně výboru a mnohaletá předsedkyně česko-mongolské skupiny přátelství PS PČR Z. Bebarová-Rujbrová, nositelka řádu Polární hvězdy. Ten obdržela zejména za pomoc při smírném řešení napjaté situace mongolské komunity v Čechách v letech 2008-9 a zajišťování státních zdrojů pro přepravu mongolských pracovníků z českých firem, které tehdy ukončily výrobu z důvodu světové ekonomické krize. V delegaci byli dále místopředseda výboru (a zároveň místopředseda rozpočtového výboru) poslanec K. Fiedler, místopředsedkyně M. Strnadlová a členka výboru poslankyně H. Langšádlová.
Dne 17. 4. byla delegace přijata předsedou Státního velkého churalu M. Enchbold(-em). V rozhovoru vedoucí české delegace potvrdila připravenost české strany podepsat co nejdříve Dohodu o sociálním zabezpečení, která umožní vyplácení důvodů Mongolům, kteří část života pracovali v Čechách, z fondů českého sociálního pojištění. Apelovala na mongolskou stranu, aby již nevznášela další požadavky a umožnila brzký vstup dané dohody v platnost, a to i s ohledem na ekonomickou krizi a obtížné sociální podmínky mnoha mongolských občanů. V rozhovoru zazněla také potřeba včasného vyplácení závazků ze státních programů investorům, kteří již v Mongolsku podnikají – což jedině zajistí důvěru a zájem o vstup na mongolský trh u potenciálních dalších investorů nejen z ČR.
V rámci své agendy, kterou jsou nejen petice, ale také lidskoprávní a sociální otázky, navštívila delegace Petičního výboru sociální odbor ulánbátarské čtvrti Songinochan a jeden ze zdejších útulků pro děti bez rodičů nebo z rozvrácených či sociálně slabých rodin. Debatovala v nich o stávajících podmínkách (většina podobných zařízení je plně závislá na financích z nevládních, hlavně zahraničních nadací) a seznámila se také s projektem budoucí adaptace někdejšího školícího střediska na tzv. „přijímač“, tedy oddělené místo prvního útočiště a zdravotní karantény pro děti nalezené na ulici nebo zachráněné sociálními pracovníky z prostředí domácího násilí nebo obchodování s lidmi. Tuto adaptaci se pokusí české velvyslanectví podpořit dle možností daných v rámci tzv. malých lokálních projektů v příštím roce.
Dále se dne 18. 4. uskutečnila jednání s předsedkyní Stálého petičního výboru SVCh D. Sarangerel a členy výboru. Hlavní náplní debaty bylo porovnávání praxe agendy petiční (daný výbor je mezi stálými výbory nejmladší a má na starosti čistě vyřizování peticí – k němuž má nicméně značně vysoké pravomoci včetně vydávání časově termínovaných nařízení ministerstvům a státním agenturám s právem následné kontroly). Diskutována byla také otázka poměru veřejného zájmu (zejména ochrany životního prostředí) vůči ochraně investic (mj. příklady těžebních licencí nebo stěhování koželužen s environmentálně obtížnými odpady mimo hlavní město). Protože se však Petiční výbor PS PČR zabývá také agendou lidskoprávní, přešla diskuse postupně také k nedávno skončené novelizaci Trestního zákoníku a Zákona o domácím násilí.
Následovala také jednání s předsedou Stálého právního výboru SVCh Š. Radnaased(-em) a členy výboru, který má ve své struktuře také podvýbor pro lidská práva.
Při této debatě byl s českou praxí mj. porovnáván mongolský proces podávání pozměňovacích a zákonných návrhů a např. nově zavedený institut „veřejného slyšení“ či návrhy na změny ústavy (se snahou přesnějšího vymezení pravomocí prezidenta a posílení pravomocí premiéra resp. parlamentu).
Po obědě s vybranými členy obou Stálých výborů a s členy Česko-mongolské parlamentní skupiny absolvovala delegace řadu velmi otevřených schůzek se zástupci Národní komise pro lidská práva (zatím určitého ekvivalentu ombudsmana) a nevládního sektoru. Mongolské nevládní organizace představily mj. aktivity na ochranu dětí před domácím násilím, ochranu obětí obchodování s lidmi a také na podporu větší participace žen v zastupitelských orgánech (pozn. pravda, zejména v ČR ne příliš osvědčenou formou kvót). Představily se také české nevládní organizace (Člověk v tísni a Charitas), a to zejména s projekty na posílení soběstačnosti mongolských pasteveckých/zemědělských venkovských komunit (v zájmu trvalejší prevence humanitárních kalamit typu zud), ale také zjišťování a zlepšování situace místního vězeňství nebo prevence obchodování s lidmi.
Ve dnech 19. – 20. 4. navštívila delegace v severních oblastech země město Darchan (setkání s předsedou krajské zastupitelské rady a představiteli města, návštěva zemědělské univerzity realizující část rozvojového projektu na podporu lesnictví, setkání s realizátory projektu a s realizátory některých dalších projektů realizovaných v Darchan-Uulském ajmaku dříve, a návštěva seleziánského centra pro volný čas mládeže Don Bosco. Následovala návštěva města Erdenet a v něm velmi podrobná a v mnoha směrech investigativní společná prohlídka českého investičního projektu v oblasti výstavby obytného komplexu společně s guvernérem kraje a zároveň starostou města a s předsedou krajské zastupitelské rady.
Na závěr návštěvy bylo uspořádáno podvečerní společenské setkání a beseda s komunitou absolventů českých škol a podnikatelů spolupracujících s českými firmami.
Návštěva byla dobře pokryta místními médii jak v UB, tak především v provincii.