Izraelské vojenské vzdělávání je zrcadlem společnosti, která sama sebe vnímá v neustálém stavu obležení. Izrael klade důraz na velení v terénu, specializovaný výcvik elitních jednotek a potřebu zvládat více hrozeb, zatímco NATO se ve svém vojenském vzdělávání zaměřuje na schopnost mnohonárodních sil spolupracovat. Klíčové otázky jsou podobné: překlenutí propasti mezi akademickým výcvikem a bojovou realitou, udržení a rozvoj technologické převahy a zároveň obnovení odstrašování agresivních států a nestátních aktérů.

Dr. Ofra Graicer, ‏hlavní instruktorka na Velitelství vojenských vysokých škol (Military Colleges Command) IDF, plukovník Dr. Ronen Itsik, vedoucí vojenských sociálních vztahů a generální ředitel IDSF, brigádní generál Eran Ortal, vedoucí výzkumný pracovník Begin-Sadatova centra pro strategická studia a Elie Pieprz, ředitel pro mezinárodní vztahy IDSF, diskutovali o specifickém postavení armády v izraelské společnosti, o vojenském vzdělávání navrženém pro efektivní mobilizaci lidských zdrojů a předávání špičkového know-how. Členské země NATO mohou z izraelského systému vojenského vzdělávání vyvodit několik klíčových poznatků, zejména se zaměřením na institucionalizaci adaptace na bojiště v reálném čase, decentralizované velitelské pravomoci a vysoce specializované taktické osnovy.