Organizací, která má podporu startupů v  Gruzii na starosti, je Georgia’s Innovation and Technology Agency (GITA). Program má dvě klíčové složky – urychlovací a přístup k financím. Složka urychlovací bude realizována až čtyřmi urychlovači vybranými v programu a bude zahrnovat tři různé fáze:

Ve fázi I urychlovače vyberou až 40 startupů ročně, které mají potenciál vstoupit na globální trh a nezbytnou kompetenci pro implementaci, a jejich zakladatelům poskytnou intenzivní školení a mentorství.

Ve fázi II urychlovače vyberou až 20 startupů ročně, kterým bude kromě  intenzivního školení a mentorství také nabídnuta podpora při vývoji a zdokonalování „minimálně životaschopného produktu“, který odpovídá potřebám trhu a zvyšuje konkurenceschopnost;

Ve fázi III urychlovače vyberou až 10 společností, kterým bude kromě výše uvedené podpory poskytnuto školení a mentorství zaměřené na rozvoj prodejních strategií, expanzi na globální a/nebo regionální trhy, zvyšování počtu uživatelů produktů a generování příjmů. 

V rámci druhé složky, přístupu k financím, bude GITA oprávněna přidělovat startupům finanční prostředky na základě zpráv předložených urychlovačem:
a) pro startupy ve fázi urychlování II až 50 000 GEL (přibližně 17 000 EUR);
b) pro startupy ve fázi urychlování III až 150 000 GEL (přibližně 50 000 EUR).

Pokud jde o daňové výhody, podle vlády Gruzie budou inovativní startupy těžit z bezprecedentních daňových pobídek po dobu deseti let. Startupy zabývající se inovativními aktivitami budou klasifikovány třemi odlišnými statusy: inovativní startup, inovativní malý a střední podnik (SME) a poskytovatel služeb výzkumu a vývoje (VaV). Inovativní startupy budou první tři roky zcela osvobozeny od daně z příjmu a zisku. Poté budou těžit z preferenčního daňového režimu se sazbami stanovenými na 5 % a 10 %. Gruzínská vláda oznámila, že již předložila Parlamentu Gruzie návrh zákona, kterým se změní „zákon o inovacích“.

Celý ekosystém startupů v Gruzii je zcela nový. Podle samotných startupů je nedostatek informací nebo nesoulad mezi investory, kteří by možná chtěli investovat do startupů, ale vlastně nevědí, jak na to, na straně jedné a na druhé straně startupy, které nemohou najít nebo přilákat investory. Dobrou příležitostí jsou proto různá networkingová setkání, které propojují nadějné startupy s potenciálními investory. 

Jak různé studie a výzkumy ukazují, prostředí pro startupy v Česku není ideální kvůli byrokracii, zdlouhavé a nepružné komunikaci státního aparátu či složité legislativě, která dostatečně rychle nereflektuje dynamické podnikatelské prostředí. Není jim nakloněna ani nedostatečná digitalizace služeb státu či nepružné možnosti v oblasti zaměstnávání. České startupy se tak mohou poohlédnout po partnerství s gruzínskými společnostmi a potenciální čeští investoři mohou mezi gruzínskými startupy najít vhodné investiční příležitosti. 

Jana Gašparíková, zástupkyně velvyslance, Velvyslanectví ČR v Tbilisi​