Jeho spolu diskutujícími byli Lauri Luht, vedoucí Národního situačního centra při estonském Úřadu vlády (tedy zástupce informačního pilíře státní moci), komodor Hans Christian Helseth, který jako člen Norského královského námořnictva hovořil jménem vojenského prvku, a rektor Estonské obchodní školy Meelis Kitsing, odborník v oblasti ekonomického pilíře moci.

Úkolem panelistů bylo objasnit účastníkům kurzu, jak každá složka moci přispívá k národní bezpečnosti a obraně.

Velvyslanec Král ve svém výstupu vysvětlil, že diplomatické pojetí státní moci na národní bezpečnost a obranu nahlíží šířeji než tradiční vojenské chápání obrany území – diplomacie v tomto kontextu zdůrazňuje ochranu a promítání národních zájmů. Přiblížil publiku diplomacii jako metodu, která pracuje především s pozitivními aspekty vztahů mezi státy, hledá témata, jež spojují, spíše než rozdělují, a klade důraz na předcházení konfliktům, ač mnohdy musí také zvládat jejich vyústění. Jako další důležité funkce diplomacie vyzdvihl tvorbu pravidel za účasti států a dalších aktérů mezinárodních vztahů (např. sjednávání mezinárodních smluv), ale také budování aliancí a partnerství pomáhajících prosazovat národní zájmy. Podotkl však také, že v některých případech jsou možnosti diplomacie omezené – pak je třeba ji podpořit vojenskými, ekonomickými nebo informačními prvky státní moci.

Po úvodních výkladech následovala výměna názorů a diskuse s účastníky, kteří se zajímali nejen o vzájemné působení čtyř prvků státní moci, ale i o řadu palčivých otázek současných mezinárodních vztahů včetně budoucnosti globálního řádu založeného na pravidlech, NATO, situace v Afghánistánu či vztahů s Ruskem a Čínou.