Shromáždění začalo u vlakového nádraží v Klooga-Aedlinn, odkud účastníci pokračovali vzpomínkovým pochodem k památníku masového hrobu. Pochod vedl po stopách vězňů, kteří tudy museli projít před jejich popravou, čímž symbolicky připomínala jejich tragický osud. Tato cesta byla pro mnohé jejich poslední, předtím než je nacistické jednotky nahnaly do lesů, kde byli následně popraveni.

U památníku se konal pamětní obřad, během něhož pronesl projev i prezident Estonska Alar Karis, při kterém mimo jiné zmínil: „Zlo nikdy není anonymní, zlo má vždy tvář a jméno. Pod rouškou ideologií a režimů byly zločiny proti lidskosti vycházející z nenávisti spáchány a vykonány konkrétními lidmi.“ Kromě něj promluvila i předsedkyně Estonské židovské komunity Alla Jakobson a konzulka izraelského velvyslanectví v Helsinkách Moriah Kolander.

Celá událost byla zakončena modlitbou rabína Efraima Shmuela Kota.

Estonské ministerstvo zahraničních věcí ve svém prohlášení zdůraznilo potřebu aktivního boje proti nenávisti a extrémismu: „Musíme se směle a důsledně postavit nesnášenlivosti a podněcování nepřátelství a násilí. Krutá a nelidská nacistická ideologie vedla ke systematickému vraždění milionů nevinných Židů po celé Evropě, včetně Estonska. V éře rostoucích rozporů je důležité jednat tak, aby extremismus nezvednul hlavu a aby se hrůzy holocaustu nikdy neopakovaly.”