Právě k tomuto symbolickému datu si mezinárodní společenství připomíná hrůzy Shoa, kdy bylo během druhé světové války v koncentračních táborech zavražděno více než 6 milionů Židů. Účastníci si také připomínají naléhavou potřebu nadále bojovat proti antisemitismu a dalším formám rasové či náboženské nenávisti a nesnášenlivosti. Akci zorganizovalo Ministerstvo školství a výzkumu Estonska ve spolupráci s Židovskou obcí Estonska.

Účastníci pietního aktu v Tallinnu, včetně českého velvyslance, jeho zástupce a vojenského a leteckého přidělence ČR, se sešli na hřbitově Liiva, kde byl vztyčen památník k uctění památky několika stovek židovských obětí popravených poblíž tohoto místa v roce 1941 v protitankových zákopech. Ve svém zahajovacím projevu u příležitosti inaugurace památníku vzdal prezident Estonské republiky Alar Karis hold Židům zavražděným během nacistické okupace s narážkou na skutečnost, že mnozí z nich byli estonští občané, kteří bojovali v estonské válce za nezávislost. Prezident vyzval mezinárodní společenství, aby všem podobným hrůzám i dalším zločinům proti lidskosti předcházelo.

Ministryně školství a výzkumu paní Liina Kersna ve svém projevu narážela na různá místa spojená s vyhlazováním Židů v Estonsku během druhé světové války, jako jsou Tallinn, Klooga, Kalevi-Liiva, Vaivara a další. Dále vyzvala k nutnosti bránit se popírání holocaustu a tato zvěrstva připomínat zejména mladé generaci. Z tohoto důvodu ministerstvo pořádá zimní školu, která má studenty naučit nejen o holocaustu, ale také o Židech jako národu a jejich historii, zvycích a kultuře.

Projevy jménem diplomatického sboru Tallinnu přednesli také jeho doyen Raimonds Jansons, velvyslanec Lotyšska, a Alla Jakobson, předsedkyně Židovské komunity v Estonsku. Účastníkům bylo rozdáno písemné prohlášení Hagit Ben-Yaakov, nerezidentní velvyslankyně Státu Izrael v Estonsku. Modlitbu sloužil Shmuel Kot, vrchní rabín v Estonsku. Poté účastníci položili věnce a oblázky k Památníku.