Přestože současné úsilí o posílení domácí výroby rychle nabírá na obrátkách, jeho kořeny sahají do období předchozí prezidentky Tsai Ing-Wen. Během jejího mandátu byl vytvořen tzv. Národní dronový tým s cílem posílit schopnosti Tchaj-wanu v oblasti bezpilotních systémů. V návaznosti na tyto snahy bylo také otevřeno vývojové a výrobní centrum dronů v jižním okrese Chiayi. Jeho rozmanitá geografie poskytuje vhodné podmínky pro testování různých typů dronů v odlišných prostředích.

Zatímco záměrem prezidentky Tsai bylo učinit z Tchaj-wanu centrum výroby dronů, současný prezident Lai si klade ambicióznější cíl: profilovat Tchaj-wan jako „asijsko-pacifický uzel dodavatelského řetězce dronů.” Klíčovým problémem, kterému ale Tchaj-wan v současnosti čelí, je však nedostatečný impuls k plnému rozběhnutí výrobních linek.

Mezinárodní trh s komerčními drony – a s ním spojené příjmy – mohou představovat lukrativní doplněk domácí poptávky. To se již projevilo v rychlém růstu vývozu dronů za posledních pár let. Podle údajů tchajwanských celních orgánů proběhl první export dronů teprve před třemi lety, v roce 2023. V následujícím roce Tchaj-wan vyvezl méně než 12 000 dronů, zatímco v rekordním měsíci, kterým byl srpen 2025, dosáhlo číslo vyrobených dronů 19 000. Přestože jsou měsíční údaje zatím značně kolísavé, naznačují, že domácí výrobní kapacity mají potenciál naplnit vládní cíl výroby 180 000 dronů ročně do roku 2028. Zároveň se v tomto ohledu Tchaj-wan také soustředí na své silné stránky. Podle celních dat tvořily v srpnu 2025 drony o hmotnosti 2-7 kg 91% vývozu. Jde o relativně malé bezpilotní systémy, u nichž má tchajwanský elektronický průmysl zjevné konkurenční výhody – což je jedním z hlavních důvodů tohoto zaměření.

Finanční pobídky a vládní strategie

Od roku 2025 Tchaj-wan rovněž spustil dotační program zaměřený na klíčové technologie. Ministerstvo hospodářství má od roku 2025 vyčlenit 110 milionů tchajwanských dolarů na podporu modulů AI obrazových čipů a nízkonákladových systémů řízení letu. Aby měly společnosti na tuto podporu nárok, musí se jejich projekty zaměřovat na domácí vývoj čipů nebo inovativní využití zahraničních čipů a zahrnovat plány systémové validace. Technologie zároveň musí splňovat mezinárodní standardy, zajišťovat kybernetickou bezpečnost a prokazovat schopnost sériové výroby.

Financování sektoru je z velké části založeno na soukromých investicích. V roce 2025 však vláda kromě dotačního programu oznámila také založení tzv. Aliance excelentního tchajwanského dronového průmyslu, která má v současnosti více než 200 členů, jak výrobce dronů, tak výzkumné týmy, zahrnující celý dodavatelský řetězec (tedy i výrobce komponentů apod.). Jejím cílem je koordinovat mezinárodní spolupráci a integraci tchajwanských firem do dodavatelských řetězců. Charakteristickým rysem aliance je rozmanitost jejich členů: někteří začali jako tradiční výrobci elektroniky, jiní jako univerzitní spin-offy či prostřednictvím partnerství s americkými firmami. Tento fakt opět podtrhuje schopnost Tchaj-wanu efektivně převádět základní výzkum do praktických aplikací.

V říjnu 2025 také schválila Tchajwanská vláda plán investovat během příštích šesti let 44,2 miliardy tchajwanských dolarů do domácí výroby bezpilotních leteckých prostředků, což by do roku 2030 zvýšilo hodnotu produkce na více než 40 miliard tchajwanských dolarů. Podle Ministerstva hospodářství zahrnuje navrhovaný rozpočet 33,8 miliardy tchajwanských dolarů nových prostředků a 10,43 miliardy z již existujících fondů. V rámci nového rozvojového programu by veřejný sektor do roku 2030 pořídil téměř 100 000 dronů – z toho 50 868 pro civilní a vládní využití.

Za účelem odstranění klíčových mezer ve výrobních schopnostech navrhlo Ministerstvo hospodářství čtyři hlavní strategie. Zaprvé má dojít k posílení domácí výroby prostřednictvím rozšíření domácí i zahraniční poptávky, využití domácího trhu jako testovacího prostředí, podpory firem strategickými investicemi a aktivního vyhledávání globálních příležitostí prostřednictvím Národní aliance. Dále má být posílena domácí výzkumní a vývojová činnost a mezinárodní spolupráce s cílem zvýšit autonomii dodavatelského řetězce, přičemž se plánuje realizace 50 domácích projektů a 10 mezinárodních projektů. Vláda bude rovněž dotovat výzkum a vývoj řídících čipů letu, komunikačních modulů a software řízení letu založeného na umělé inteligenci. Dále má vzniknout klastrový ekosystém zahrnující inovační a výzkumné centrum a 18 testovacích lokalit. V neposlední řadě vláda upraví regulační rámec pro drony a bezpilotní plavidla, reviduje inspekční normy a vytvoří systémy pro zadávání veřejných zakázek a certifikaci.

Kdo je odběratelem?

V první polovině roku 2025 vyvezl Tchaj-wan drony v hodnotě 11,86 milionů USD, což představuje nárůst o 749% oproti stejnému období roku 2024. Největším odběratelem bylo Polsko s nákupy za 6,48 milionů USD, což odpovídá více než 54% celkového tchajwanského vývozu dronů. Vývoz dronů do Německa měl hodnotu 1,46 milionů USD, což znamená 258 násobný meziroční nárůst.

Kromě samotných dodávek začleňuje Tchaj-wan drony také do své diplomatické strategie. V říjnu 2025 naznačil Tchaj-wan zahájení nové vlny „dronové diplomacie” a vytvoření nové pracovní skupiny.  Tento plán zmínil Charlie Chang, vedoucí odboru mezinárodních záležitostí NGO na Ministerstvu zahraničních věcí a bývalý generální ředitel oddělení hospodářského rozvoje okresu Chiayi. Nově vytvořená pracovní skupina má nejprve darovat civilní drony diplomatickým spojencům pro využití v zemědělství, při zvládání katastrof a pro pobřežní stráž, a následně rozšířit iniciativu do Japonska, na Filipíny a do střední a východní Evropy, včetně Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, Česka a Německa.

Ambice Tchaj-wanu vybudovat dodavatelský řetězec dronů vytváří příležitosti pro české dronové společnosti ke spolupráci s tchajwanskými firmami a výzkumnými institucemi v tomto odvětví. Některé země, například Polsko, již plánují místní výrobu ve spolupráci s tchajwanskými partnery – včetně společnosti Ahamani, která zvažuje výstavbu výrobních závodů v Evropě.

 

Autor: Dominika Urhová, vedoucí vědecko-technického úseku, Česká ekonomická a kulturní kancelář