Ve dnech 16.-18. května 2018 proběhla mise 21 zástupců členských států EU na Tasmánii. Mise měla za cíl posílit povědomí o přínosech Dohody o volném obchodu mezi EU a Austrálií (Free Trade Agreement – FTA) a o zeměpisných označeních původu potravin a nápojů.

Tasmánské hospodářství je založeno na turistickém průmyslu, zahraničních studentech, těžebním průmyslu, loďařském průmyslu a zejména potravinářské produkci a produkci vlny. Unikátní klimatické podmínky zaručují Tasmánii, nejchladnějšímu státu Austrálie, jedinečné podmínky pro pěstování vinné révy, ovoce a zeleniny. Chybí zde škůdci typičtí pro pevninskou Austrálii, Tasmánie dodává zemědělské produkty na severní polokouli v období, kdy tam nejsou dostupné. V Tasmánii je vyhlášeno moratorium na GMO.

Narozdíl od pevninské Austrálie má Tasmánie dostatek vodních zdrojů. Tasmánie dosáhla nulových emisí a získává 93 % své energie z obnovitelných zdrojů, především hydroelektráren, skladbu pak doplňují solární a větrné elektrárny. Minimální průmyslová výroba a znamená i téměř nulové znečištění.

Dalšímu rozvoji Tasmánie a zvýšení obchodní výměny (zejména se očekává navýšení vývozů do Asie) pomůže i právě dobudované mezinárodní letiště, které čeká v nejbližší době na uvedení do provozu. To bude zároveň sloužit jako tranzitní stanice pro vědecké výpravy do Antarktidy.

Tasmánie se soustředí zejména na produkci:

• Vlny – její zpracování probíhá buď v Asii, nebo ve východních zemích Evropy, Evropa je jedním z velkých odběratelů.
• Ovoce, zeleniny - Tasmánie je jedním z největších producentů mraženého ovoce (především lesních plodů) a brambor. Ovoce sklízí úspěchy pro svůj vyšší podíl kyselin, zelenina pak pro svou specifickou chuť, získanou díky chladnějšímu podnebí. Místní produkce tak nachází stále větší odezvu v kontinentální Austrálii a vůbec celosvětově.
• Mořské plody, ústřice míří především na asijské trhy.
• Piva – pivovarnictví na úrovni malých (craft) pivovarů.
• Vína – Tasmánie je velkým producentem zejména bílého a šumivého vína, stávající podobu zdejšího vinařského průmyslu utvářelo i vinařství československého emigranta Josefa Chromého v Launcestonu. Vzhledem ke stále vyšším nákladům na pracovní sílu je ve vinařství zřetelný trend automatizace - stroje na zpracování (plnění, otáčení) dozrávajícího šumivého vína, sklízecí stroje na hrozny či automatizace zpracování hroznů nachází čím dál širší uplatnění.
• Destilátů - klima podobné Skotsku nabízí vhodné podmínky pro výrobu a zrání whisky a dalších destilátů. Tasmánské distilerie již před lety uchopily trend single malt whisky a nyní dozrávající produkce získává prestižní ocenění i v pravlasti whisky - Skotsku. Charakter místních lihovin má podtrhovat autentičnost místa, nikoliv kopírovat svůj skotský původ a jednoznačně se posunuje do kategorie vyhledávaných luxusních whisky, po kterých panuje čím dál vyšší poptávka. Vláda pracuje na brandingu prémiové Tasmánie takovým způsobem, že v případě jedné z palíren došlo k nárůstu cen o 300% (!) za několik posledních let.
• Máku k legální výrobě opiátů pro lékařské účely.

Příležitosti pro české exportéry:

• destilační soupravy, varny piva
• sudy
• slad, chmelové produkty
• stáčecí a etiketovací linky, balicí linky
• traktory, stroje a návěsná zařízení pro sklízení vína a údržbu vinic
• stroje na zpracování vinných hroznů a vína
• stroje na mražení ovoce, hydrolýzu
• stroje na zpracování plodů, brambor.

Zeměpisná označení původu

Zeměpisná označení původu v případě Austrálie představují jeden z problematických bodů budoucí Dohody o volném obchodu mezi EU a Austrálií, začátek jejíhož vyjednávání se očekává v červnu 2018. Imigranti si historicky přivezli ze svých domovských zemí tradiční označení výrobků, a australští výrobci neváhají označovat své produkty jako feta, prosecco či parmská šunka.

V rámci programu proběhla konference  „The EU Experience on Geographical Indications: what benefits for local development in Tasmania?“, kde zástupci Delegace Evropské unie měli možnost místní producenty, akademickou obec a zástupce místní administrativy seznámit se svým náhledem na tuto problematiku. Na konferenci vystoupili Michael Pulch, velvyslanec EU v Austrálii, starosta města Hobart Ron Christie, své příspěvky uvedli i  profesor William Van Caenegem z právnické fakulty Bond University, profesor Bruce Wilson, ředitel EU Centre při RMIT, Dr Annmarie Elijah z ANU Center for European Studies, senátor Richard Colbeck a zástupci různých potravinářských odvětví. Výhody nejen pro evropské producenty, ale i pro tasmánské výrobce, ve svém příspěvku shrnul Ivano Casella, vedoucí obchodního úseku Delegace EU v Austrálii. Ve svých příspěvcích a během moderované debaty zástupci potravinářských odvětví během konference vyjádřili podporu užívání zeměpisných označení původu se zájmem na podtrhnutí jedinečnosti tasmánských produktů. Přístup tasmánských producentů, kteří díky vlastním podmínkám chápou význam jedinečnosti poskytovaný označením původu, je pozitivním signálem pro překlenutí neshod při budoucím vyjednávání o FTA dohodě.

 

Tomáš Kára, zástupce generální konzulky, Generální konzulát ČR v Sydney