Česká stopa

Cenné objevy si ovšem díky zařízení ESO připsali i čeští vědci. Například v roce 2017 stálo několik českých astronomů za pořízením prvních záběrů Slunce pomocí radioteleskopu ALMA vybudovaného na planině Chajnantor. Podařilo se jim odhalit zcela nové struktury a zobrazit kupříkladu tmavé jádro chladné sluneční skvrny téměř dvakrát větší, než je planeta Země. V roce 2022 také byli součástí týmu, který pomocí VLT (Very Large Telescope) dementoval původní zjištění o „nejbližším systému s černou dírou“ HR 6819. Podařilo se jim totiž odhalit, že se ve skutečnosti o žádnou černou díra nejedná.

Čeští astronomové se také spolupodíleli na pozorování první supernovy, která byla doprovázena mimořádně dlouhým zábleskem záření gama. Použili přístroj GROND na dalekohledu MPG/ESO (MPG/ESO 2.2-metre telescope), který funguje na Observatoři La Silla, a zařízení X-shooter pro teleskop VLT na Observatoři Paranal. Rovněž se týmu vedenému českými a francouzskými astronomy za použití přístroje SPHERE na dalekohledu ESO/VLT podařilo vůbec poprvé zobrazit 42 největších objektů hlavního pásu asteroidů. Dosud nikdy nebyla přímo zobrazena takto početná skupina planetek v takových detailech. Snímky odhalily širokou paletu podivných tvarů těchto těles, což astronomům pomohlo vysledovat jejich původ ve Sluneční soustavě. V neposlední řadě se v roce 2015 týmu vědců s českým přispěním podařilo pozorovat průlet prachového oblaku kolem supermasivní černé díry ve středu naší galaxie. Objekt průlet přežil, což naznačuje, že by se mělo jednat o mladou hvězdu.

Četnost objevů jen podtrhuje přínos observatoří ESO umožněný i umístěním pod jednou z posledních skutečně nedotčených tmavých obloh na Zemi. Její budoucnost se však zdá být v tuto chvíli zásadním způsobem ohrožena.

Budoucnost výzkumu ohrožena

Dne 24. prosince 2024 byl senátnímu výboru Kongresu Chile projednáván postup schvalování vlivu na životní prostředí projektu průmyslového komplexu na výrobu čpavku a zeleného vodíku, zásobeného elektřinou z tisíců solárních panelů, včetně přilehlého přístavu. Projekt v hodnotě 10 miliard amerických dolarů společnosti AES Andes, která je dceřinou společností americké energetické AES Corporation, by měl dosáhnout rozlohy 3 000 hektarů. Daný komplex by se měl ale nacházet v těsné blízkosti pouhých 5 kilometrů od Observatoře Paranal, čímž by svým světelným smogem, atmosférickou turbulencí i zvýšenou prašností v době výstavby i provozu vážně ohrozil astronomické pozorování.

Dle analýzy by v případě VLT světelná kontaminace oproti současnému stavu narostla o 35 %. Čerenkovův teleskop (CTAO) zkoumající energetické záření gama, který tvoří součást Observatoře Paranal, by pak dle zprávy utrpěl navýšení světelného znečištění o 55 %. Přemístění ohromného projektu se proto ESO jeví jako jediný způsob, jak zachovat příznivé klimatické podmínky pro pozorování vesmíru. Za ideální vzdálenost mezi megaprojektem a observatořemi pro minimalizaci následků považuje ESO 50 až 100 kilometrů, což energetická společnost kategoricky odmítá. AES Andes se ohradila, že přesun není možný, jelikož by bylo nutné projekt zrušit a následně vytvořit zcela nový, a argumentuje, že projekt splňuje veškeré státem stanovené normy.

Senátní výbor dne 18. března 2025 nakonec jednohlasně schválil stanovisko, že kolem astronomických observatoří by mělo být vytvořeno ochranné pásmo v šíři nejméně 50 km. O osudu projektu AES Andes tak nakonec rozhodnou nejvyšší politická místa.

Zatímco astronomická obec s napětím očekává konečné politické rozhodnutí, hromadí se hlasy předních chilských vědců za změnu umístění průmyslového komplexu. Prezident chilské Národní akademie věd a vítěz Národní ceny za přírodní vědy za rok 2022, Sergio Lavandero, dokonce 28. ledna 2025 publikoval dopis v časopise Nature, kde varuje před negativním dopadem megaprojektu.

Na hoře Armazones, pouhých 22 kilometrů od Observatoře Paranal, se navíc od roku 2017 buduje observatoř nová, která by měla být v roce 2030 vybavena Extrémně velkým dalekohledem (ELT) s plánovaným průměrem 39,3 m. Mělo by se tak jednat o největší dalekohled svého druhu na světě. I ten ale bude, pokud se nepodaří projekt přemístit, negativně postižen navýšením světelného znečištění, a to přinejmenším o 5 %.

Budoucnost astronomie nejen v Chile tak leží v rukou politiků. Mnoho vhodných míst pro pozorování a možné hlubší pochopení vzniku a vývoje všeobklopujícího vesmíru či hledání známek života na jiných planetách již totiž na té naší nezbývá.

Autor: Petra Nostas Arias, DEK na Velvyslanectví ČR v Santiagu de Chile; Lukáš Maroušek, stážista