1. Vysoké školství

a) Smluvní základna

Podmínky spolupráce v oblasti vzdělávání mezi Českou a Lotyšskou republikou jsou smluvně upraveny od roku 1999 Ujednáním mezi Ministerstvem školství a vědy Lotyšské republiky a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy o spolupráci v oblasti školství, mládeže a sportu, které na období 1999-2001 podepsal tehdejší český premiér M. Zeman při své oficiální návštěvě. K jeho prodloužení ve stejném znění na období 2002-2005 došlo při příležitosti návštěvy tehdejšího lotyšského ministra školství p. Greiškalnse v listopadu 2001 v ČR. V novém, upraveném znění bylo Ujednání na období 2007-2010 podepsáno v srpnu 2008 tehdejší ministryní školství B. Rivžou a tehdejším velvyslancem ČR v Lotyšsku J. Finferlem. Nové znění dohody na léta 2012-2015 bylo podepsáno 31.1.2012 velvyslancem ČR v Lotyšsku P. Šepeľákem a ministrem vzdělávání a vědy LV R. Ķīlisem.

b) Spolupráce v oblasti školství

Při příležitosti podpisu kulturní dohody během návštěvy prezidenta G. Ulmanise v Praze v květnu 1998, uzavřeli v oblasti školství a vědy Dohodu o meziuniverzitní spolupráci mezi Karlovou univerzitou a Lotyšskou univerzitou rektoři obou institucí. Ve vzdělávací oblasti však mezi těmito vzdělávacími institucemi žádné výrazné aktivity, realizované na základě této dohody, neprobíhají.

Ačkoliv tato smlouva zůstává jedinou, zaznamenáváme stále vyšší počet dohod o spolupráci v rámci programu Erasmus uzavíraných mezi českými a lotyšskými školami. Každoročně se v Rize setkáváme s desítkami českých studentů získávajících zkušenosti na lotyšských vysokých školách. Není bez zajímavosti, že si čeští studenti úroveň lotyšských VŠ pochvalují. Spolupráce v rámci Erasmu úspěšně pokračuje např. mezi VŠE Praha a Rižskou mezinárodní ekonomickou a hospodářskou školou RISEBA, Vysokým učením technickým v Brně a Rižskou technickou univerzitou, JAMU Brno a Lotyšskou kulturní akademií a Lotyšskou hudební akademií Jázepse Vítolse či Vysokým učením technickým v Brně a Vyšší školou bankovnictví v Rize. Problémem tak zůstává, že o těchto aktivitách či studentských výměnách nejsme školami informováni, a tak nemáme ucelený a vyčerpávající přehled. Obecně lze říci, že v oblasti programu Sokrates jsou na české straně nejaktivnějšími brněnské VŠ. 

Na individuální bázi aktivněji působí na poli filologickém a historickém čeští odborníci, kteří udržují čilé kontakty s lotyšskými vzdělávacími institucemi a archívy, či se pravidelně účastní v Lotyšsku pořádaných konferencí, Pavel Štoll a Luboš Švec z UK.

c) Stipendia

S odkazem na změny výše citovaného Ujednání na období 2012-2015 zásadní a pozitivní změnou nové verze je sjednocení všech typů stipendií do jednoho „balíčku“, tzn. 30 měsíců (podle současného platného Ujednání pro studenty bakalářských a magisterských dvacet měsíců a u doktorandských programů deset měsíců), čímž nedojde ke „ztrátám“ v důsledku nevyčerpání stanovených kvót jedné ze skupin – zatímco počet stipendijních měsíců nedostačoval u zájemců z bakalářských a magisterských programů, u doktorandských studií zůstával prakticky nevyužit. Stipendijní délka pro pedagogický personál zůstala na 3 měsících, stejně tak dva měsíční pobyty na letních školách (na české straně je to Letní škola slovanských studií v Poděbradech, zřizovaná UJOP UK, a na lotyšské straně Baltská mezinárodní letní škola Vidzemské univerzity ve Valmieře a od roku 2009 Mezinárodní letní škola Rižské technické univerzity), neboť návrh lotyšské strany na zvýšení počtu stipendií na letní školy ze dvou na tři nebyl českou stranou akceptován z důvodu nedostatečného zájmu ze strany českých studentů. Celkově pak lze shrnout, že i v loňském roce bylo naplňování Ujednání v praxi bezproblémové a o stipendia byl velký zájem, který mnohonásobně převyšoval poskytnuté kvóty jak u studia na VŠ, tak u kursů letních škol. Nutno připomenout, že i v loni měla komise lotyšského ministerstva vzdělávání a vědy perfektně připravené výběrové řízení pro kandidáty, jejímž členem byl opětovně zástupce ZÚ Riga, do jehož agendy spadá i školství a vzdělávání.    

 

2. Základní a střední školství

a) Program Comenius

Dosud máme podrobnější informace o projektech např. mezi ZŠ v Preili a ZŠ Kunovice, ZŠ Vizovice a ZŠ Brocéni, ZŠ Masarova v Brně a ZŠ Balvi, či Gymnázium Blansko a Gymnázium Ventspils.

I v roce 2011 jsme zaznamenali aktivity základních a středních škol ve společných projektech v rámci programu Comenius, ať již pouze mezi českou a lotyšskou školou, nebo mezi více partnery. Jeden z nich - česko-lotyšský koncert v ZŠ Majori a české školy 5. ZŠ Kladno, který zároveň představil připravovaný projekt, byl podpořen účastí tehdejšího velvyslance. Celkově byl v roce 2011 udělen grant 9 českým školám (např. Gymnázium Pacov, ZŠ Valašské Klobouky, Střední škola uměleckoprůmyslová v Ústí nad Orlicí), jejichž partnerem v projektu Comenius je i lotyšská škola.

b) AFS

Zatím jediná výměna v rámci programu AFS byla registrována v roce 2010.  

 

3. Výuka českého jazyka v Lotyšsku

a) Fakulta humanitních věd Lotyšské univerzity – akademický kurz pro studenty

Jedinou institucí nabízející programové vzdělání v oboru českého jazyka je Fakulta humanitních věd Lotyšské univerzity (vznikla na počátku roku 2010 sloučením Fakulty moderních jazyků a Fakulty filologie a umění, dříve Filologické fakulty).

Český jazyk se na Fakultě humanitních věd vyučuje od roku 1997, kdy výuku začala místní bohemistka, která vystudovala český jazyk v Petrohradu. Největší rozkvět zaznamenal obor českého jazyka za činnosti lektorátu českého jazyka s oficiálně vyslanými českými lektory v letech 1999–2004. Velkým přínosem pro výuku češtiny bylo Centrum bohemistiky a polonistiky otevřené z iniciativy lektorů češtiny a polštiny v říjnu 2002. Od září 2006 češtinu na Lotyšské univerzitě učí místní bohemistka, paní Naděžda Kopoloveca, která je zároveň účastnící představenstva Centra bohemistiky a polonistiky. V roce 2018 vyučující úspěšné obhájila doktorskou disertaci zaměřenou na porovnání českého a lotyšského politického diskurzu a obdržela titul doktora filologie (Ph.D.), v lednu 2019 prošla konkurzem a byla zvolena docentem českého jazyka na dalších šest let.

Čeština a polština se na Lotyšské univerzitě vyučuje v rámcích programu ruské filologie jako hlavní sekundární slovanský jazyk pro studenty lingvistického oboru. Každý druhý rok v jarním semestru si studenti (obvykle od 8 do 15 osob) vybírají na další dva roky studium českého jazyka. Celkový počet akademických hodin je 224, což s ohledem na dodatečnou samostatnou přípravu dovoluje studentům dosáhnout po dvou letech úrovně B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Výuka češtiny v Lotyšsku přitahuje i hostující studenty a studenty z výměnných pobytů – během každého semestru navštěvuje výuku  dva až pět studentů, včetně studentů z České republiky. Ti navštěvují kurz češtiny obvykle s cílem podívat se,  jak se v Lotyšsku vyučuje čeština jako cizí jazyk. Každý rok mají studenti možnost jet do České republiky na studijní pobyty jak v rámcích Erasmu, tak i v rámci bilaterálních smluv uzavřených mezi Českem a Lotyšskem. Centrum bohemistiky a polonistiky aktivně spolupracuje s velvyslanectvím v Rize, se státními úřady Česka a Lotyšska, díky čemuž mají studenti možnost pravidelně navštěvovat i v Lotyšsku české kulturní akce.

b) Firma Skrivanek Baltic – kurzy pro veřejnost

Od února 2008 začala nabízet výuku českého jazyka pro veřejnost lotyšská pobočka české překladatelské a tlumočnické agentury Skrivanek Baltic, která v Lotyšsku úspěšně působí od roku 2003. Malý zájem veřejnosti však nedovoluje vytvořit samostatnou skupinu, proto je výuka realizována individuálně.