K tomuto projektu, který v menší míře a poněkud ad hoc organizuje již po několikáté místní pobočka EUNIC (v Lotyšsku zastoupená Dánským kulturním institutem, Francouzským kulturním institutem, německým Goethe institutem, Britskou radou a Nordickou radou), v tomto roce přizvali organizátoři ke spolupráci i další země EU akreditované v Lotyšsku. Původní myšlenka festivalu ekologických thrillerů byla pro nedostatek děl takového žánru nerealizovatelná, proto byly filmy rozděleny do dvou sekcí, a to společensko sociální thrillery a filmy s ekologickou tematikou. Ve spolupráci s českým Institutem dokumentárního filmu byli za ČR vybrány dva snímky: hravá esej o zautomobilizované a zautomatizované společnosti, proti níž svými prostředky bojuje stejnojmenné pražské hnutí, Auto*mat M. Marečka, 2009 (dvě projekce), a poeticko filozofický portrét doživotně paralyzované dívky, pro níž se snová setkání s velrybami stávají smyslem a Hybnou silou života, Tanec modrých andělů S. Lichtaga, 2004 (tři projekce). Festival byl zahájen švédským kasovním trhákem Dívka s dračím tetováním a následoval zahajovací noční filmový maratón, při kterém byly promítány až do pozdních ranních hodin čtyři filmy. Zatímco dlouhometrážní film Auto*mat byl promítán samostatně, 20ti minutový snímek Tanec modrých andělů byl po dohodě prezentován společně s německým snímkem Lovecká sezóna – Na stopě velrybářů a holandským filmem ZOOP v Jižní Americe. Z dalších uvedených filmů se objevily např. anglické dokumentární drama Věk hlupáků, italská Gomora, švédský cestopis Východní Indiaman – Do Číny a zpět domů či maďarské snímky Chameleón a Kdo to sakra je Bonnie a Clyde?.

Festival měl dobrou publicitu – informace se objevila i v hlavních večerních zprávách Lotyšské státní televize, a tak doufáme, že se setká u obecenstva s příznivou odezvou a návštěvností.