Energetika

Kambodži se daří naplňovat hlavní energetické priority, pokud jde o elektrifikaci velkých měst. V nich jsou potřeby téměř pokryty. Jiná situace je na venkově a v nejodlehlejších oblastech, které by měly být plně elektrifikovány v následujících dvou dekádách. Proces může urychlit orientace na větší využití obnovitelných zdrojů při výstavbě menších zařízení pro generování energie (elektřina, plyn). Jedná se o bioplynové stanice, instalace domácích fotovoltaických článků, malé vodní elektrárny ad.

Voda a sanitace

Podle odhadů nemá nadále přístup k pitné vodě asi 40 % obyvatel země. Tento problém se primárně týká venkova, kde zcela chybí základní infrastruktura. Ve velkých městech je situace o něco lepší, ale i zde nynější kapacita naráží na zvyšující se potřeby nových obyvatel a turistů. Nedostatečná vodohospodářská infrastruktura by v některých oblastech mohla v nejhorším případě vést i k útlumu expandujícího cestovního ruchu, kterému se zatím velmi daří a stává se novým hybatelem rozvoje kambodžské ekonomiky. Jde především o regiony, kam míří turisté nejčastěji (provincie Sihanoukville,  Siem Reap ad.). Chybějí studie proveditelnosti, zajímavá je i výstavba malých čističek pro menší komunity, města či hotelové rezorty.

Zemědělství

Zemědělství je stále jedním z opěrných ekonomických odvětví Kambodže. Vysoká závislost na pěstování rýže však činí kambodžskou ekonomiku zranitelnou. Diverzifikovat agrární sektor a zvýšit produktivitu práce by pomohl přenos zkušeností ve zpracovatelských odvětvích a větší mechanizace sektoru.  Nové zemědělské technologie a inovativní postupy se tu uplatní při pěstování kaučuku, tropických plodů a pepře. Potenciální oblastí je i transfer know-how v oblasti hospodaření a nakládání s dřevem z důvodu vysokého tempa odlesňování a ubývání původních tropických porostů.

Poznámka: Některé činnosti spadající do oblasti zemědělství a rybolovu jsou nařízením Evropské komise vyloučeny z podpory de minimis. Podrobnosti jsou uvedeny v metodice programu.

Gumárenství

Kaučuk patří mezi důležité suroviny, které Kambodža exportuje do zahraničí. Na světové trhy se však dostává převážně nezpracovaný. Zpracování kaučuku na místě v gumárenských závodech by Kambodži umožnilo více diverzifikovat její export a snížit závislost na vývozu textilních výrobků či rýže.  Uplatní se zde transfer know-how i studie proveditelnosti.

Zdravotnictví

Zdravotní péče se v Kambodži potýká s nízkou důvěrou ze strany veřejnosti kvůli nedostatečnému vybavení veřejných zařízení a kvalifikace personálu pro složitější zákroky. Roste proto počet soukromých klinik i zájem ze strany kambodžské střední třídy investovat do kvalitní zdravotní péče. Velký zájem je o zahraniční farmaceutika, která jsou na seznamu Kambodžou nejvíce dovážených produktů z EU. Rozvojové příležitosti jsou také ve vybavení zdravotnických zařízení (přístroje, lůžka, nástroje a další pomůcky pro rutinní i složitější zákroky).

Dopravní infrastruktura

Nynější dopravní infrastruktura je v nevyhovujícím stavu, avšak situace se pozvolna zlepšuje. Do tohoto sektoru míří v posledních letech významné investice a na rozvoj infrastruktury se zaměřují i hlavní donoři rozvojové pomoci. Bude nutné vybudovat nové systémy silniční infrastruktury a veřejné či hromadné dopravy. Pro české firmy se v některých případech dle povahy financování nabízejí příležitosti participovat v infrastrukturních tendrech. Aktivní je v tomto směru hlavně Světová banka a Asijská rozvojová banka (výstavba a modernizace silničních úseků).  V roce 2016 bylo rekonstruováno a znovu otevřeno železniční spojení pro nákladní a osobní přepravu mezi Phnompenhem a Sihanoukville. V plánu jsou rekonstrukce také dalších železničních úseků. Zde by se mohly uplatnit zkušenosti českých firem s traťovými zabezpečovacími zařízeními a signalizačními technologiemi.

Podmínky a pravidla Programu B2B jsou uvedeny ve vyhlášené výzvě na internetových stránkách ČRA.

Své podnikatelské plány mohou české firmy kromě toho průběžně konzultovat s Velvyslanectvím ČR v Phnompenhu. Sem se lze obrátit v případě průzkumu trhu nebo propojení na místní partnery.  

Autor: Štěpán Vojnár, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Phnompenhu