Delegaci Zahraničního výboru vedla 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová a zahrnovala rovněž tři členy výboru – místopředsedu Petra Beitla, poslankyni Jarmilu Levko a poslance Jiřího Kobzu. Úvodní část cesty směřovala do severonorského města Tromsø – zde delegaci doprovodili zástupci Jihočeské univerzity – rektor Pavel Kozák, děkan Přírodovědecké fakulty František Vácha a vedoucí Centra polární ekologie Jiří Bárta. Tromsø je v Norsku považováno za „hlavní město norské Arktidy“, a tak se jednání zaměřila právě na tento region. Během schůzek se zástupci místní samosprávy (náměstek hejtmanky a primátor města) měla delegace možnost vyslechnout, jak vnímají vlivy geopolitických a klimatických změn v Arktidě ti, jichž se tyto změny bezprostředně týkají. Tromsø je také přirozeným centrem mnoha významných arktických institucí. Zástupci Jihočeské univerzity, která již deset let provozuje vlastní výzkumnou stanici na Špicberkách, tedy měli jedinečnou příležitost představit aktuální aktivity českých vědců v Arktidě a navázat nové kontakty. Delegace se proto setkala s prorektorem Arktické univerzity, s ředitelkou Norského polárního institutu a s ředitelem Sekretariátu Arktické rady, tedy nejvýznamnější mezivládní organizace zaměřené na problematiku Arktidy. Česká delegace i norští partneři projevili zájem na pokračování vzájemného dialogu. Program v Tromsø zakončilo setkání se zástupci tamní české krajanské komunity, která má přes 100 členů. Nabyté poznatky o životních podmínkách v Arktidě a dopadu klimatických změn si delegace ověřila při návštěvě Botanické zahrady v Tromsø, jejíž sbírky spravuje český krajan M. Hajman.

Další část pracovní cesty zavedla delegaci do Oslo. Zde proběhlo přijetí u náměstkyně ministra zahraničí M. Varteressian, která velmi ocenila průběh své dubnové pracovní návštěvy Česka, stejně jako silnou českou podporu Ukrajině, což je téma, které mají obě země společné. Mezi další témata jednání patřila budoucnost Arktické rady, jíž Norsko právě předsedá. V norském parlamentu (Storting) delegaci nejprve přijal jeho místopředseda M. Wold, poté proběhla jednání s Výborem pro zahraniční politiku a obranu vedeným I. E. Søreide a se zástupci Stálé delegace Stortingu pro arktickou meziparlamentní spolupráci. Partneři oceňovali českou podporu Ukrajině a zapojení českých vědců do arktického výzkumu – u obou témat vyjádřili zájem na pokračování a prohlubování vzájemné česko-norské spolupráce. Tématy rozhovorů byl také aktuální vývoj v Evropě i v její blízkosti, dále vzájemná bezpečnostní a obchodní spolupráce či budoucnost využívání přírodních zdrojů v Norsku. Během jednání obě delegace opakovaně konstatovaly, že Česko a Norsko jsou si navzájem spolehlivými a blízkými spojenci, které v současném geopolitickém kontextu pojí mnoho společných zájmů. V rámci programu v Oslo absolvovali členové delegace také setkání s experty dvou předních norských think-tanků zabývajících se mezinárodní politikou a Arktidou. Výzkumníci z Institutu Fridtjofa Nansena (FNI) a z Norského zahraničně-politického institutu (NUPI) sdíleli s delegací své pohledy na aktuální geopolitické a klimatické vlivy na region Arktidy z různých úhlů.

Během islandské části cesty jednala delegace nejprve v tamním parlamentu (Althingi), jenž je nejstarším dosud fungujícím národním parlamentem na světě. Diskuze s jeho předsedou B. Ármanssonem a členy Zahraničního výboru vedeném D. M. Einarsdóttir se zaměřila na témata společného zájmu, jako aktuální zahraničně-politický vývoj v Evropě, bezpečnost, ekonomická či vědecká spolupráce obou zemí. Poslanci měli také možnost projednat tato témata s vrchní ředitelkou pro mezinárodní otázky a politiku islandského ministerstva zahraničních věcí M. M. Jónsdóttir. Vhled do vztahů Islandu s EU, stejně jako unijní perspektivu dění na Islandu a v Arktidě získala delegace během setkání s velvyslankyní EU v Reykjavíku, L. Samcovou – Hall Allen. Pohled českých krajanů, jichž na Islandu žije kolem 1100, pak nabídlo setkání s vedením místního krajanského spolku. Program návštěvy uzavřela návštěva vojenské části letiště Keflavík. Právě ta slouží jako základna spojeneckých jednotek ze zemí NATO, které se střídají v tzv. airpolicingu, neboli ochraně vzdušného prostoru Islandu. Delegace se tak měla možnost seznámit s úkoly airpolicingové mise a podmínkami na letecké základně, kterou v minulosti již třikrát využívali i příslušníci českého letectva právě při ochraně islandského vzdušného prostoru.

Vzájemná interakce přinesla pro obě strany užitečné poznatky a také konkrétní plány pro pokračování dialogu a spolupráce, zejména ve vědecké, zahraničně-politické či bezpečnostní oblasti.