ČR více dováží, než vyváží

Stejně jako u většiny ostatních asijských zemí je i bilance česko‑srílanského zahraničního obchodu dlouhodobě nevyvážená ve prospěch asijského partnera. V roce 2025 vyvezla Česká republika na Srí Lanku zboží v hodnotě přibližně 14 milionu USD, zatímco dovoz ze Srí Lanky dosáhl zhruba 133 milionu USD. Srí Lanka významně těží z bezcelního přístupu na trh Evropské unie prostřednictvím programu GSP+, v jehož rámci vstupuje 59 % srílanských vývozů oprávněných pro celní preference do EU se sníženými sazbami, přičemž GSP+ zcela odstraňuje cla na 66 % všech tarifních položek. Tento režim zůstane v platnosti minimálně do konce roku 2027.

Pro české exportéry by mohl přístup na srílanský trh dále usnadnit posilující rámec obchodní spolupráce mezi EU a Srí Lankou, který je pravidelně projednáván v rámci společné Smíšené komise EU–Srí Lanka. Jednání potvrdila zájem obou stran prohlubovat hospodářské vztahy, zlepšovat podmínky pro investory, modernizovat regulatorní prostředí a dále rozšiřovat obchodní příležitosti, a to jak v oblasti obchodu se zbožím a službami, tak i v přístupu k veřejným zakázkám. Tyto mechanismy mají potenciál přispět k postupnému narovnávání podmínek mezi evropskými podniky a místními subjekty a podporovat stabilní obchodní prostředí do dalších let.

Rozvoj čistých zdrojů energie

Srí Lanka deklaruje ambici dosáhnout až 70 % výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) do roku 2030 a směřovat k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Vládní plán GREAT 2025–2030 počítá s masivním rozvojem solárních a větrných kapacit doplněným o bateriová úložiště, rozvoj přenosové a distribuční sítě a investic do jejich řízení . Problémem nicméně zůstává v zemi velmi omezená kapacita přenosové soustavy. 

Zapojení českých firem v energetickém sektoru se nabízí například v roli subdodavatelů technologií, jako jsou turbíny, fotovoltaika, BESS a SCADA. Velkou poptávku bude generovat i posilování přenosové soustavy. Asijská rozvojová banka schválila a podepsala financování na rozšíření vedení 132/220 kV, nové rozvodny a první grid‑scale bateriový systém, což má zvýšit schopnost sítě integrovat vyšší podíl OZE a snížit ztráty. Tendry na velké energetické projekty jsou často vypisovány jako dodávky „na klíč“ s výraznou účastí multilaterálních bank (Asijská rozvojová banka, Světová banka) a vláda současně posiluje rámec PPP, aby přilákala soukromý kapitál. To zvyšuje šance na uplatnění konsorcií a mezinárodních subdodavatelů.

Pro české firmy vznikají příležitosti v oblastech rozvoje chytrých sítí a jejich technologií, bateriových úložišť, biomasy a s rozvojem umělé inteligence a jejím zaváděním v sektoru energetiky také v měření a monitoringu výroby.

Budování infrastruktury

Po období ekonomické krize přistoupila vláda k rozsáhlé obnově a rozvoji silniční infrastruktury. Došlo k nastartování důležitých projektů, jako např. výstavby úseku centrální dálnice mezi oblastmi Kadawatha a Meerigama, financovaných zahraničními investory. Stát rovněž podporuje projekty v oblasti železnic, přístavů, letišť i digitální infrastruktury, které mají v budoucnu přilákat zahraniční investice. 

Velké infrastrukturní projekty jsou na Srí Lance rovněž často realizovány formou dodávek na klíč s výrazným zapojením financování od mezinárodních rozvojových institucí a s rostoucím důrazem na partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Vláda ve svém rozpočtu na rok 2026 výslovně podporuje přilákání zahraničních investorů, zvyšování transparentnosti a posilování investiční ochrany, což vytváří prostor i pro zahraniční dodavatele. Pro úspěch na Srí Lance je zásadní vytvoření silného konsorcia nebo zapojení se do již existujících projektových týmů v roli subdodavatele.

Pro české dodavatele technologií, projektového řízení, zabezpečovacích systémů či veřejné dopravy to je příležitost k zapojení do subdodávek při modernizaci dopravních uzlů a vývoji inteligentních dopravních systémů.

Textil jako stavební kámen srílanské ekonomiky

Textilní a oděvní sektor je největším exportním odvětvím Srí Lanky a klíčovým zdrojem zaměstnanosti v zemi. V rámci posilování soběstačnosti usilují výrobci o rozšíření místní produkce textilních vstupů, protože dovoz surovin je z pohledu místní výroby nákladný a zpomaluje dodavatelské řetězce.

Rozšiřování kapacit, například prostřednictvím Eravur Fabric Processing Parku, vytváří poptávku po evropských technologiích pro barvírny, úpravny, tkalcovny a zpracování syntetických i technických tkanin. Roste také potřeba recyklovaných a organických textilií. V roce 2026 se očekává 12% nárůst poptávky po ekologicky certifikovaných textilních materiálech v rámci tzv. „Tex‑Eco“ iniciativ.

Pro české exportéry je tedy zajímavý trh z toho důvodu, že Srí Lanka trpí nedostatkem textilních vstupů. Roste tak poptávka po kvalitních materiálech, technologiích a evropském know-how.

Předvídatelnost zemědělské produkce

Srí Lanka čelí klimatickým změnám i dlouhodobým strukturálním problémům v zemědělství. Střídají se zde období nadprůměrné produkce s obdobími poklesu způsobenými suchem či extrémním počasím. V roce 2024 přesáhl dovoz potravin a nápojů 1,93 miliardy USD, přičemž významná část těchto položek, například zelenina, obiloviny či mléčné výrobky by mohla být zpracována či produkována lokálně, pokud by země disponovala modernějšími zpracovatelskými či konzervačními technologiemi a efektivnější infrastrukturou. Srí Lanka proto výrazně posiluje programy zaměřené na potravinovou bezpečnost, modernizaci výroby, zavlažovací systémy, mechanizaci, zpracování potravin a zásobování.

Příležitosti pro české zemědělce existují v exportu techniky pro zemědělství, zavlažovacích technologií, agrochemikálií, potravinářských strojů, vitamínových fortifikačních linek i hotových potravin s delší trvanlivostí. Díky vysoké dovozní závislosti a snaze vlády zvýšit soběstačnost mohou být české technologie a odborné kapacity pro Srí Lanku zajímavé.

Modernizace státu v oblasti IT

V oblasti IT vláda Srí Lanky realizuje strategii Digital Sri Lanka 2030, která se zaměřuje na datovou správu, kybernetickou bezpečnost a rozvoj digitálních služeb. IT sektor se tak stává jedním z budoucích motorů hospodářství. Zároveň však čelí výzvám, jako je nedostatečná legislativa či kybernetické hrozby.

Nedostatečná koordinace mezi institucemi zpomaluje implementaci digitální agendy a zvyšuje rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zaváděné reformy však počítají se vznikem Digital Economic Authority, která má sjednotit řízení digitální politiky, a GovTech agentury, jež bude odpovědná za státní cloud, e‑infrastrukturu a jednotné technologické standardy.

Tyto změny mohou významně zvýšit poptávku po odborných dodavatelích, zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti, cloudové architektuře, integraci DPI (digital public infrastructure) a digitalizaci státní správy. Pro české IT firmy jsou tak do budoucna příležitosti zejména v oblastech datových úložišť, vývoje softwarů, e‑government nástrojů, cloudových služeb a IT outsourcingu.

Rostoucí ekonomika

Světová banka a Mezinárodní měnový fond očekávají pozitivní ekonomický vývoj na Srí Lance v roce 2026, podpořený stabilizačními reformami, obnoveným růstem průmyslu a exportů. Země konsoliduje veřejné finance, posiluje devizové rezervy a znovu otevírá trh zahraničním investorům. Srílanský trh představuje pro české exportéry trh, který prochází strukturální transformací směrem k moderní, digitalizované a udržitelné ekonomice. Nejvyšší přidanou hodnotu mohou nabídnout společnosti v oblastech energetiky, ICT, infrastruktury, zemědělských technologií a textilních vstupů, kde poptávka stabilně roste a místní trh hledá spolehlivé zahraniční partnery.