Fosilní paliva nadále dominují indické energetice, významnou roli začínají hrát obnovitelné zdroje a zelený vodík
15.04.2024 / 11:25 | Aktualizováno: 15.04.2024 / 11:38
S růstem indické ekonomiky rychle roste i spotřeba energie. Mezi lety 2013 a 2023 vzrostla energetická poptávka více než o polovinu a očekává se, že se zdvojnásobí do roku 2045. Vláda nejlidnatější země světa se snaží splnit naráz dva ambiciózní závazky – dosáhnout energetické soběstačnosti do roku 2047 a uhlíkové neutrality do roku 2070. Indická energetika se proto stále významně opírá o fosilní zdroje a s jejich významným postavením se v energetickém mixu počítá i nadále. Zároveň ale vláda plánuje do roku 2030 více než zdvojnásobit kapacitu nefosilních zdrojů elektrické energie a udělat z Indie světového leadera v produkci zeleného vodíku.
Podle dat Mezinárodní energetické agentury tvořily v roce 2021 fosilní zdroje 74 % energetického mixu Indie – 45 % uhlí, 24 % ropa a 6 % zemní plyn. Ve výrobě elektřiny mělo uhlí podíl 72 %. Podoba energetického mixu se projevuje i vysokými emisemi skleníkových plynů. Podíl Indie na globálních emisích CO2 činil v roce 2021 6,8%, v přepočtu na jednoho obyvatele byly však emise CO2 2,6 krát nižší než světový průměr.
Rostoucí spotřebu energie se nedaří pokrývat rozvojem nízkouhlíkových zdrojů, a poptávka po uhlí a dalších fosilních palivech proto roste. Podle slova premiéra N. Modiho z letošního roku se například poptávka po ropě v Indii do roku 2045 zdvojnásobí. Premiér také ohlásil plán vlády zvýšit podíl zemního plynu v primárním energetickém mixu země na 15 % ze současných 6 %. V následujících 5-6 letech má být za tímto účelem investováno v přepočtu kolem 63 miliard eur.
I přes přetrvávající význam fosilních paliv ale dochází v Indii k rychlému rozvoji obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2070. O boomu solární energetiky a příležitostech pro české exportéry jsme psali v článku z března 2024. Na COP26 v roce 2021 se Indie zavázala dosáhnout do roku 2030 kapacity 500 GW výroby elektřiny z jiných než fosilních zdrojů. V současnosti je tato kapacita na 191 GW, tedy asi na 44 % celkové instalované kapacity výroby elektřiny v Indii. Pro dosažení cíle 500 GW představila vláda v roce 2023 plán, podle kterého má být až do roku 2028 každoročně vysoutěženo 50 GW nových obnovitelných zdrojů, z toho 10 GW větrné energie. Růst kapacity obnovitelných zdrojů zatím nicméně deklarovaného ročního cíle nedosahuje. V rozpočtovém roce 2023/24 přibylo podle odhadů asi „jen“ 20 GW a v roce 2024/25 to má být 25 GW. I přesto jde však o velké objemy a investice.
Z pohledu českých firem je velice zajímavým tématem indické energetické transformace zelený vodík, který má sloužit k dekarbonizaci mnoha sektorů včetně dopravy nebo průmyslové výroby. V roce 2023 spustila indická vláda tzv. Národní misi pro zelený vodík s rozpočtem zhruba 2,2 miliardy eur. Jejím cílem je udělat z Indie světový hub pro výrobu a export zeleného vodíku s výrobou 5 milionů tun ročně do roku 2030. Má také urychlit vývoj a nasazení vodíkových technologií v sektorech s největším potenciálem dekarbonizace, jako jsou ocelářství, nákladní doprava nebo chemický průmysl.
Rozvoj vodíkového průmyslu a masivní podpora indické vlády přináší velký potenciál i pro české firmy, ať už se jedná o uplatnění českých technologií při rozvoji indického vodíkového hospodářství, možnost společných technologických investic, či partnerství v oblasti zásobování zeleným vodíkem v budoucnosti. Velvyslanectví ČR v Indii je v této oblasti aktivní a snaží se tuto oblast českým společnostem přiblížit. Jeden z konkrétních případů je uspořádání podnikatelské mise zástupců z indického vodíkového sektoru do Čech v březnu letošního roku. Během návštěvy proběhla celá řada prezentací a byla navázána spolupráce s HYTEP – Českou vodíkovou asociací.
V případě zájmu o detailnější informace se zájemci z řad společností mohou obracet na obchodně-ekonomické oddělení velvyslanectví.
Ing. Eva Kopecká, ekonomická diplomatka, Zastupitelský úřad ČR v Dillí
Při přípravě článku byly použity následující zdroje:
