Modernizace bangladéšských ozbrojených sil

Modernizace se dotýká všech složek ozbrojených sil. V případě pozemní armády dochází k reorganizaci struktury, budování nových jednotek a postupné obměně výzbroje. Konkrétně armáda zavádí například čínské tanky MBT-2000 a lehké tanky VT-5 nebo srbské samohybné houfnice NORA B-52. Důraz je kladen na mobilitu, rychlou reakci a přesnost zásahu, což vede k investicím do moderních tanků, dělostřeleckých systémů a řízené munice. Příkladem je zavedení raketových systémů TRG-300 Kaplan od turecké společnosti Roketsan, které umožňují přesné údery na vzdálenost desítek kilometrů.

Námořnictvo se stalo jednou z hlavních priorit, což v praxi znamená nákupy fregat, korvet, hlídkových lodí i ponorek. Významným krokem bylo pořízení dvou diesel-elektrických ponorek typu Ming (Type 035G) z Číny v roce 2016, čímž se Bangladéš zařadil mezi státy s podmořskými schopnostmi.

Letectvo se soustředí na nahrazení zastaralých letadel, rozvoj protivzdušné obrany a modernizaci radarových systémů. V oblasti letectva probíhají jednání o nákupu moderních víceúčelových stíhaček, například čínských J-10CE nebo evropských Eurofighter Typhoon. Zároveň roste význam bezpilotních prostředků, digitalizace a kybernetické bezpečnosti. Čeští exportéři dříve rovněž do země dodaly letouny L-410.

Konkurence mezi dodavateli a systém tendrů na zbraně

Zahraniční politika Bangladéše v oblasti obrany je charakteristická tzv. multivektorovou strategií. Země se nespoléhá na jednoho dodavatele, ale kombinuje spolupráci s různými partnery. Nejvýznamnějším z nich je Čína, která dlouhodobě zajišťuje většinu dodávek vojenské techniky. Podle dat Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru pochází přibližně 70-72 % bangladéšských importů zbraní v období posledních let právě z Číny. Vedle ní hrají roli také Rusko a další postsovětské státy, zejména v oblasti pozemní techniky. V posledních letech se však stále více prosazují i západní země, jako jsou Spojené státy, Velká Británie nebo Itálie, především v segmentech specializovaných technologií a výcviku.

Tomu odpovídá i systém zbrojních tendrů, který je centralizovaný pod institucí Directorate General of Defence Purchase (DGDP). Ta funguje jako hlavní nákupní autorita a koordinuje celý proces od definice požadavků až po realizaci kontraktů. Systém kombinuje několik modelů zadávání. Jsou jimi, jak otevřené mezinárodní tendry a omezené soutěže pro vybrané dodavatele tak mezivládní kontrakty (spolupráce G2G), které jsou typické pro strategické projekty, například nákup letadel nebo námořních platforem. Tyto kontrakty často zahrnují financování, výcvik i servis v jednom balíčku.

Proces zadávání zakázek je relativně komplexní. Začíná definicí operační potřeby, pokračuje schválením projektu, vyhlášením tendru nebo zahájením přímého vyjednávání, následným technickým a cenovým hodnocením a končí podpisem kontraktu a kontrolou jeho plnění. Klíčovou roli přitom hraje ochota dodavatele nabídnout technologický transfer. Výběr není založen pouze na ceně, ale zohledňuje také kvalitu, životní cyklus produktu, servisní zajištění a geopolitickou kompatibilitu. Výsledkem je systém, který kombinuje prvky standardního veřejného zadávání s geopolitickým rozhodováním. Například v roce 2025 DGDP vypsalo tendr na dodávku vrtulníků UH-60 Black Hawk, což ukazuje, že Bangladéš aktivně oslovuje západní dodavatele.

Firma se do tendru může zapojit několika způsoby, přičemž přímá účast v otevřených výběrových řízeních je pouze jednou z možností a často není pro menší či střední podniky nejefektivnější. Vedle sledování a podávání nabídek v mezinárodních tendrech vyhlašovaných institucí DGDP je v praxi velmi důležité navázat spolupráci s místním partnerem, který pomáhá orientovat se v prostředí a zvyšuje šanci na úspěch. Pro řadu zahraničních firem, včetně českých, je nejčastější cestou zapojení jako subdodavatelů větších kontraktorů, kteří realizují hlavní zakázky a hledají specializované technologie nebo komponenty.

Ekonomické dopady

Modernizace armády má také ekonomický rozměr. Rozpočet na obranu země se pohybuje mezi 3,4 až 4 miliardami USD ročně, přičemž pro fiskální rok 2026/27 činí přibližně 3,4 miliardy USD. Tyto investice mají smíšený dopad na ekonomiku. Na jedné straně podporují rozvoj infrastruktury, průmyslu a technologické základny. Na druhé straně však zůstává země závislá na dovozu pokročilých systémů. Významným faktorem jsou také tzv. opportunity costs. To znamená, že prostředky investované do obrany nemohou být využity v jiných oblastech, například ve zdravotnictví nebo vzdělávání. Pro ekonomiku země to představuje zásadní dilema mezi posilováním bezpečnosti a podporou sociálního rozvoje.

Bangladéš se snaží v tomto smyslu omezovat tuto závislost na dovozu, a proto klade velký důraz na technologický transfer. Ten zahrnuje nejen nákup techniky, ale také její lokální výrobu, montáž, školení personálu a přenos know-how. Domácí obranný průmysl se zatím koncentruje zejména na výrobu munice, ručních zbraní a menších plavidel, například prostřednictvím státního podniku Bangladesh Ordnance Factories.

Současně platí, že země se snaží tyto investice cíleně využívat tak, aby přinášely širší přínosy pro ekonomiku i rozvoj země. Důraz na technologický transfer, budování domácích kapacit a zapojení místního průmyslu naznačuje snahu propojit obranné projekty s dlouhodobým hospodářským růstem. Při správném nastavení tak mohou investice do obrany nejen posilovat bezpečnost, ale zároveň podporovat modernizaci ekonomiky a zvyšovat její konkurenceschopnost.

Kde se otevírají příležitosti pro české firmy

Pro bangladéšskou armádu jsou v tuto chvíli důležitá zejména munice a obrněná vozidla. Dalšími oblastmi zájmu jsou zejména spojovací technika, útočné pušky a letadla. Firmy se mohou nicméně prosadit nejen v oblasti klasické vojenské techniky, ale i v segmentech elektronické ochrany, proti minových systémů a rušicích prostředků, osobních ochranných prostředků, radarových a výcvikových simulátorů nebo prostředků protichemické ochrany (PPO).

Český obranný průmysl může být konkurenceschopný díky dobrému poměru cena/výkon a flexibilitě, klíčové je však zapojení do širších projektů a spolupráce s místními partnery, často v roli subdodavatelů.

Modernizace armády a bezpečnostních složek zároveň zvyšuje potřebu rozvoje podpůrné infrastruktury, což otevírá nové příležitosti i pro české firmy mimo samotný obranný sektor. Patří sem zejména výstavba logistických center, výcvikových zařízení a specializovaných servisních kapacit, na jejichž realizaci Bangladéš často spolupracuje se zahraničními partnery. Současně roste poptávka po komunikačních technologiích, energetických systémech, IT řešeních, softwaru, průmyslové automatizaci či pokročilých materiálech. Důvodem je omezená domácí kapacita v těchto oblastech, kvůli níž se země při zajišťování moderních technologií ve velké míře opírá o mezinárodní spolupráci.

V případě Bangladéše, kde je pro armádní zakázky typický složitý systém tendrů, je proto v zájmu ČR usnadňovat českým firmám přístup na bangladéšský trh prostřednictvím spolupráce typu G2G, a podpory obchodních vztahů českých firem se státními institucemi Bangladéše (B2G). Aktivity v tomto směru nyní rozvíjí Agentura pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS).

Český obranný průmysl představil své schopnosti

Ve dnech 28. června až 2. července 2026 proběhla obranně-průmyslová incomingová mise do České republiky pod vedením náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Bangladéše generála Waker-uz-Zamana. Mise byla připravena a koordinována v rámci projektu na podporu ekonomické diplomacie (PROPED) Velvyslanectvím České republiky v Dillí ve spolupráci s Agenturou pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Ministerstva obrany České republiky a za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu. Součástí programu byla jednání na strategické úrovni s vedením Armády České republiky a Ministerstva obrany zaměřená na rozvoj partnerství, modernizaci ozbrojených sil, vojenské vzdělávání a výcvik a posilování bilaterálních vztahů.

Návštěva zahrnovala rovněž odborné prezentace, konzultace a návštěvy výrobních závodů společností COLT CZ GROUP, EXCALIBUR ARMY, EXCALIBUR INTERNATIONAL, MESIT ASD, Aircraft Industries a OMNIPOL Defence s prezentací technologických a výrobních kapacit českého obranného průmyslu, diskusí o možnostech budoucích dodávek, modernizačních projektech a průmyslové spolupráci. Výsledkem mise byla zejména podpora exportních aktivit českých firem na perspektivním bangladéšském trhu a upevnění pozice České republiky jako důvěryhodného partnera v oblasti obrany a bezpečnosti.

Ing. Shimon Müller, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Dillí