První den zasedání byl věnován primárně Ukrajině. Jednání Kontaktní skupiny pro Ukrajinu potvrdilo jednoznačnou pokračující podporu ukrajinskému boji za svobodu a nezávislost. Podpora Ukrajině běží jak v rámci aliančního asistenčního balíčku NATO, tak zejména bilaterálními dodávkami a podporou, které jsou koordinovány právě v rámci Kontaktní skupiny.  ČR mj. oznámila, že ve spolupráci s Dánskem dodá v následujících měsících ukrajinským ozbrojeným silám za prostředky dánské vlády bojová vozidla pěchoty, bojové tanky, těžkou výzbroj a další materiál z produkce a skladů českých soukromých firem. Ministerstvo obrany má v tomto projektu především roli prostředníka, kdy může propojovat firmy obranného průmyslu s těmi, kteří mají zájem pomoci Ukrajincům.

První jednání nově ustanovené Rady NATO-Ukrajina bylo příležitostí pro představení priorit nového ukrajinského ministra obrany Umerova na cestě k členství v Alianci. Spojenci a Ukrajina rovněž diskutovali proces obranných reforem na Ukrajině, které by měly přiblížit obranný sektor aliančním standardům, až již v otázce civilního dohledu nad ozbrojenými složkami, strukturou sil, vzděláváním nebo opatřením proti korupci.

Na mimořádném jednání s protějškem Joavem Galantem, který se připojil prostřednictvím videokonference, spojenci a přizvané Švédsko, vyjádřili solidaritu svému blízkovýchodnímu partnerovi a ostře odsoudili teroristické útoky hnutí Hamás.

Hlavní blok jednání mezi spojenci a přizvaným Švédském byl věnován široké paletě témat souvisejících s posilováním odstrašení a obrany. Ministři se především vyjadřovali k závěrům ze summitu ve Vilniusu, kde bylo rozhodnuto o nejrobustnějších aliančních obranných plánech od konce studené války. Tyto plány přinášejí zvýšené požadavky zejména na zabezpečení jejich vykonavatelnosti, čemuž se Aliance bude v příštích měsících intenzivně věnovat. Spojenci na jednání spolu s Vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) zhodnotili aktuální stav přípravy plánů a jejich vykonavatelnost a probrali další kroky. Vyjadřovali se rovněž k dlouhodobé adaptaci Aliance na budoucí bezpečnostní prostředí a způsob válčení, a to za přítomnosti Vrchního velitele pro transformaci (SACT).

Po delší době se na ministerském zasedání objevil prostor i pro dedikované jednání k misím operacím, a to za účasti zástupců EU. Spolupráce na úrovni operací a řešení krizí patří mezi nejdůležitější elementy vztahu mezi NATO a EU. Vzhledem k tamní zhoršující se bezpečnostní situaci byla pozornost zasedání věnována zejména Západnímu Balkánu (Kosovo a Bosna a Hercegovina), kde obě organizace úzce spolupracují na operační a taktické úrovni. Význam jednání také dodává blížící se (pravidelné) hlasování Rady bezpečnosti OSN o prodloužení mandátu evropské mise Althea, opět ve stínu možného ruského veta. Ministři se také věnovali alianční misi v Iráku (NMI), která je vnímána iráckými partnery velmi pozitivně. Na jejich žádost jsou posilovány poradenské aktivity mise.

Na okraj ministerského zasedání podepsal náměstek ministryně obrany memorandum o porozumění k European Sky Shield Initiative. Ve snaze maximalizovat ekonomické a vojenské benefity vyzvalo Německo své evropské partnery ke vzájemné koordinaci požadavků a nákupu dostupných systémů s cílem vybudovat integrovaný evropský systém protivzdušné a protiraketové obrany. K dnešnímu dni se k iniciativě připojilo 19 zemí, včetně ČR.