Severoatlantická aliance představila aktualizovaný soubor sedmi základních požadavků na odolnost států, které mají zajistit fungování společnosti, ekonomiky i obrany v době krize, konfliktu nebo rozsáhlých mimořádných událostí. Dokument pro rok 2026 významně posiluje důraz na civilní připravenost, ochranu kritické infrastruktury a schopnost států podporovat vojenské operace NATO.

Podle nového pohledu NATO není odolnost pouze otázkou bezpečnostních složek nebo ministerstev obrany. Aliance zdůrazňuje přístup „whole-of-government“ a „whole-of-society“, tedy zapojení celé státní správy, samospráv, soukromého sektoru i občanské společnosti. Odolnost je vnímána jako schopnost společnosti připravit se na krizové situace, odolat jejich dopadům, efektivně reagovat a rychle obnovit běžné fungování.

NATO reaguje na stále složitější a nepřátelskými aktéry více zpochybňované bezpečnostní prostředí. Funkční energetika, doprava, komunikace, zásobování potravinami nebo zdravotnictví jsou proto stejně důležité jako samotné vojenské schopnosti. NATO zároveň připomíná rozhodnutí spojenců investovat více prostředků do obrany, odolnosti a civilní připravenosti.

Nové hrozby vyžadují vyšší úroveň připravenosti

Aktualizované požadavky reagují na zhoršující se bezpečnostní situaci a zahrnují široké spektrum současných rizik. Mezi ně patří ozbrojené útoky a sabotáže proti kritické infrastruktuře, kybernetické útoky, závislost na strategických dodavatelských řetězcích, dopady nových technologií, extrémní projevy počasí, přírodní katastrofy i rostoucí závislost společnosti na vesmírných systémech.

Významným tématem jsou také schopnosti rychlé opravy a obnovy infrastruktury po rozsáhlých narušeních, které NATO považuje za klíčový předpoklad dlouhodobé odolnosti státu.

 

Sedm pilířů odolnosti

Odolnost státu stojí na sedmi základních oblastech, které musí členské státy systematicky rozvíjet.

1. Zachování fungování vlády a státní správy

Státy musí zajistit kontinuitu výkonu státní moci i v podmínkách krize nebo války. Součástí je plánování nástupnictví politického vedení, ochrana rozhodovacích procesů, definování kritických funkcí státu a existence záložních krizových pracovišť.

2. Odolné dodávky energie

NATO požaduje schopnost zajistit energetické dodávky i během vážných krizí, připravenost na výpadky, ochranu energetické infrastruktury a existenci plánů obnovy. Důležitou roli hraje spolupráce státu a soukromých provozovatelů infrastruktury.

3. Zvládání pohybu obyvatelstva

Spojenci musí být schopni řešit jak řízenou evakuaci obyvatel, tak masový nekontrolovaný pohyb osob, například při ozbrojeném konfliktu nebo humanitární krizi. NATO doporučuje počítat i se situacemi, kdy počet příchozích osob přesáhne dvě procenta populace státu.

4. Zajištění potravin a vody

Součástí požadavků je ochrana zdrojů vody a potravin, systémy včasného varování a krizové plány pro zachování zásobování obyvatelstva i ozbrojených sil během dlouhodobých krizí.

5. Připravenost na hromadná zdravotní postižení

Pandemie COVID-19 i zkušenosti z války na Ukrajině potvrdily význam zdravotnické připravenosti. NATO proto klade důraz na zvládání velkého počtu raněných, sdílení zdravotnických informací, tvorbu zásob zdravotnického materiálu a pravidelný výcvik civilních i vojenských složek.

6. Odolné komunikační systémy

Klíčovým požadavkem je zachování funkčních a bezpečných komunikačních sítí včetně systémů varování obyvatelstva. Státy mají analyzovat zranitelnosti digitálních technologií, zajistit bezpečnost dodavatelských řetězců a garantovat přednostní přístup ke komunikačním službám pro kritické aktéry.

7. Odolná doprava

Poslední oblast se zaměřuje na fungování dopravních systémů v době krize a války. NATO požaduje ochranu dopravní infrastruktury, zachování přeshraniční mobility vojsk, odolnost dopravních informačních systémů a schopnost rychlé obnovy provozu po útocích nebo katastrofách.

Odolnost jako součást kolektivní obrany

Současná bezpečnostní situace jednoznačně potvrzuje, že civilní připravenost se stává nedílnou součástí kolektivní obrany NATO. Schopnost armád plnit své úkoly je přímo závislá na funkčnosti energetiky, dopravy, komunikací, zdravotnictví a dalších civilních sektorů. Proto jsou nové požadavky úzce propojeny s aliančními obrannými plány a poskytováním podpory hostitelského státu pro spojenecké síly.

Pro Českou republiku představují nové požadavky další potvrzení nutnosti rozvíjet odolnost státu jako průřezovou veřejnou politiku. Bezpečnost již není pouze otázkou ozbrojených sil, ale schopností celé společnosti fungovat i v podmínkách dlouhodobé krize, hybridního působení nebo ozbrojeného konfliktu.

Z pohledu krizového řízení představuje iniciativa další krok NATO ke komplexnějšímu pojetí odolnosti, které propojuje civilní připravenost, meziresortní koordinaci, expertní podporu a požadavky kolektivní obrany do jednoho funkčního rámce.