Západ údajný slib nedodržel, rozšiřování Aliance narušilo vojenskou rovnováhu v Evropě, takže se nelze divit, že Moskva vnímá NATO jako agresivní pakt. Rusko na to musí náležitě odpovědět, nejlépe posilováním vojenské schopnosti namířené západním směrem. Různé ozbrojené intervence Ruska posledních let – v Moldavsku (Podněstří), proti Gruzii, Ukrajině nebo koneckonců i zásah v Sýrii – jsou pak legitimní součástí posilování předsunuté obrany Ruska proti západnímu „nepříteli“.

Škoda že na konferenci ze zdravotních důvodů nedorazil jeden z hlavních avizovaných řečníků Michail Gorbačov, jehož fond akci spoluorganizoval. Možná by zopakoval svou odpověď na dotaz, zda takový slib skutečně padl, jak ji dal například v rozhovoru pro časopis Russia Beyond Headline (16. říjen 2014). Jednoznačně zde totiž potvrdil, že tuto záležitost v oněch jednáních zkraje roku 1990 žádná ze stran ani neotevřela. „Říkám to s plnou odpovědností,“ dodal Gorbačov v interview. Problém je nutné vnímat též v tehdejším kontextu. Pouhých několik měsíců po pádu Berlínské zdi, kdy ve východní Evropě bylo kolem 300 tisíc sovětských vojáků a existovala Varšavská smlouva, nejenže nebyl případný vstup bývalých satelitů SSSR do NATO na pořadu dne, něco takového bylo téměř nepředstavitelné. Ostatně potvrzuje to i sám Gorbačov.

Naopak snadno doložitelné je to, že ve smlouvě o novém sjednocení Německa z 31. 8. 1990 je právně zakotven závazek nerozmísťovat alianční vojska nebo zbraně hromadného ničení NATO na území bývalé NDR. A to je, jak zdůraznil Gorbačov, „po celou dobu respektováno“.

Připomeňme ještě, že z tehdejších jednání nejsou známy žádné dokumenty – ať již ve formě psané dohody, nebo oficiálních záznamů z rozhovorů – které by mýtus údajného slibu ověřily. Nepotvrzují ho ani memoáry klíčových aktérů z obou stran. Navzdory tomu je tato legenda stále živena ruskou propagandou a jejími exponenty v zahraničí, a to do té míry, že její pravdivosti věří nejen většina Rusů, ale i část západní veřejnosti, včetně české.

Před půlrokem jsem se v této věci střetl v panelové debatě na konferenci v Bruselu s ruským velvyslancem při NATO Alexandrem Gruškem. Tvrdil, že nedávno byly odtajněny dosud neznámé dokumenty, které ruskou verzi potvrzují. Požádal jsem jej, aby mi je poslal a kopii distribuoval též účastníkům konference. Na oplátku jsem slíbil, že v případě verifikace ruských tvrzení učiním náležité prohlášení či opravu. Dodnes nic nepřišlo.

Autor: Stálý představitel ČR při NATO Jiří Šedivý, vydáno v Právu dne 26. září 2016