V kontextu více než 500 dní trvající ruské války na Ukrajině byla pomoc Ukrajině jedním z klíčových témat summitu. NATO schválilo nový několikaletý balíček pomoci, který Ukrajině pomůže přiblížit se normám a standardům Aliance,. Spojenci dále schválili zkrácení přístupového procesu o jeden krok zrušením Akčního plánu členství (MAP), který je předstupněm plného členství v NATO. Zároveň došlo k historicky prvnímu jednání Rady NATO–Ukrajina za účasti prezidenta Zelenského.  Pozvánku do NATO Ukrajina získá, až to podmínky umožní. Země G7 navíc ohlásily dlouhodobé bezpečnostní záruky Ukrajině. Česko je připraveno se k této iniciativě připojit.

„Dnes se přesouváme ke globálního střetu hodnotových systémů mezi demokraciemi a autoritářskými režimy,“ uvedl prezident Pavel. V éře strategického soupeření je ještě důležitější spolupracovat se stejně smýšlejícími partnery. Summitu se zúčastnily také partnerské státy z oblasti Indo-Pacifiku (Austrálie, Japonsko, Korea, Nový Zéland) a došlo k podpisu nové dohody o partnerství s Japonskem a Koreou.

Ministr Lipavský se zúčastnil neformálního jednání ministrů zahraničních věcí členů NATO a Švédska s ministry z partnerských zemí Moldavska, Gruzie, Bosny a Hercegoviny a Vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Jednání se zaměřilo především na pokračující podporu obranných a bezpečnostních kapacit uvedených partnerů s cílem posílit jejich odolnost a obranyschopnost vůči ruskému vměšování. „Vítám, že se zasedání aliančních ministrů zahraničí zúčastní i zástupci EU. Strategická jednota NATO a EU je naprosto zásadní pro udržení míru a prosperity v euro-atlantické oblasti ve světle probíhající ruské agrese proti Ukrajině,“ uvedl ministr po jednání.

Spojenci také schválili podrobné obranné plány a robustní posílení společné obrany s cílem čelit dvěma největším hrozbám, Rusku a terorismu. Shodli se na posílení východního křídla a navýšení výdajů na obranu. Severoatlantická aliance potvrdila, že zůstává jednotná a je připravena čelit současným výzvám.