Na  jednání s protějškem Oleksijem Reznikovem a vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepem Borrellem vyjádřili ministři jednoznačnou podporu ukrajinskému boji za svobodu a nezávislost. Podpora Ukrajině běží jak v rámci aliančního asistenčního balíčku, tak zejména bilaterálními dodávkami a podporou. ČR vedle rozsáhlých dodávek vojenského materiálu také vycvičila už téměř 2000 ukrajinských vojáků ze 4000, které předpokládáme vycvičit do konce tohoto roku. Výcvik probíhá primárně v rámci vojenské asistenční mise EU na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukrajina). Účast Josepha Borrella podtrhla význam spolupráce NATO a EU při podpoře Ukrajiny.

Hlavní blok jednání mezi spojenci byl věnován široké paletě témat souvisejících s posilováním odstrašení a obrany. Ministři se především vyjadřovali k průběhu implementace závěrů ze summitu v Madridu, kde bylo rozhodnuto o urychleném posílení alianční obrany s důrazem na východní křídlo. Diskuze se vedla o nových předběžných regionálních obranných plánech, o struktuře velení a řízení nebo o nových požadavcích na síly pro kolektivní obranu. Výzvou bude zejména logistické zajištění nových plánů a aliančních sil, proto se mu bude Aliance v příštích měsících intenzivně věnovat.

Ministři rovněž vyjádřili svůj názor na návrh generálního tajemníka o budoucím závazku k investicím do obrany (Defence Investment Pledge), který spočívá především v potvrzení výdajů na obranu ve výši 2 % HDP jako výchozího nezbytného minima a již ne pouze jako cíle, k němuž je třeba směřovat. Původní závazek, přijatý v roce 2014 na summitu NATO ve Walesu, vyprší v příštím roce a na summitu ve Vilniusu v červenci 2023 by tedy mělo dojít k jeho aktualizaci.

Pro spolehlivou kolektivní obranu Aliance jsou nezbytné ozbrojené síly, plány na jejich použití a materiál, který ozbrojené síly potřebují, zejména munici. Ministři proto diskutovali o užší spolupráci s obranným průmyslem, která by umožnila navýšení kapacit obranného průmyslu. Na okraji ministerského zasedání se ministři neformálně sešli také s představiteli klíčových firem obranného průmyslu ze spojeneckých zemí, aby mohli vést přímý dialog o výzvách a úskalích, kterým musí obranný průmysl při navyšování kapacit čelit.

Ministři se dále sešli ve formátu Skupiny pro jaderné plánování, při které zhodnotili stav aliančního jaderného odstrašení.

Na okraj ministerského zasedání podepsala ministryně obrany se svým slovenským a ukrajinským protějškem Deklaraci o záměru o spolupráci při pořizování a provozování pásových bojových vozidel pěchoty. Na jejím základě budou účastnické země spolupracovat při koordinaci postupu pořízení a provozování pásových BVP.

Součástí zasedání ministrů bylo rovněž tradiční setkání zástupců zemí sdružených v bojovém uskupení alianční předsunuté přítomnosti v Lotyšsku. Toho se účastníme od r. 2018 a v současné době zde máme cca 60 příslušníků zatarasovací čety. Vedle zapojení v Lotyšsku vede ČR obdobné bojové uskupení na Slovensku a přispívá do bojového uskupení v Litvě.

Před jednáním ministrů obrany se dále uskutečnilo další setkání Kontaktní obranné skupiny pro Ukrajinu (Ukraine Defence Contact Group), na níž zástupci více než 50 zemí světa projednávali další podporu Ukrajině ve formě dodávek obranného materiálu nebo výcviku.