Jednou z klíčových výzev SV je dlouhodobě nedostatečné tempo růstu SV ekonomiky. V období mezi léty 2000 – 2014 rostla SV ekonomika v průměru ročním tempem 2 % HDP, což je výrazně pod průměrem regionu za stejné období (4,5 % HDP). Pomalý růst souvisí s dlouhodobě nízkým přílivem přímých zahraničních investic (v průměru pouze na úrovni 15,5 % HDP od roku 2000), který je způsoben především následujícími faktory – vysoká míra politické polarizace, vysoká míra kriminality a emigrace, růst pracovních a logistických nákladů, vysoká náchylnost k přírodním katastrofám, bariéry pro zahájení a rozšíření podnikáni, fiskální nejistota a limitovaný lidský kapitál.

I přes tyto přetrvávající problémy se SV nedaří o mnoho hůře, než jeho sousedům s výrazně vyšším tempem růstu. Výjimku představuje pouze výrazně vyšší míra kriminality a násilí, jež s sebou nese náklady až ve výši 16 % HDP, a s ní související vysoká míra emigrace do okolních zemí, Mexika a USA.

Pomalé tempo růstu tak spouští začarovaný kruh. Nízké tempo růstu komplikuje snížení míry kriminality a zlepšení úrovně vzdělávání, což přispívá k vysoké emigraci, oslabuje zapojení pracovních sil do ekonomické aktivity a zvyšuje fiskální tlak na sociální systém (vysoké výdaje a nízké příjmy). Nízká vzdělanost a malé aktivní zapojení pracovní síly se negativně projevují na konkurenceschopnosti SV, což vše ve výsledku vede k neuspokojivě nízkému tempu růstu.

Politická polarizace představuje další významnou překážku k překonání těchto problémů. Ačkoliv existuje široký konsensus ohledně potřeby udržitelného inkluzivního růstu, zvýšení efektivnosti veřejného sektoru, snížení kriminality a vymýcení korupce, poltické strany nejsou schopny najít společnou řeč o tom, jakým způsobem nejlépe těchto změn dosáhnout a visí tak na legislativním mrtvém bodě, což požadované pozitivní změny do budoucna rozhodně nepřináší a mj. i zvyšuje fiskální rizika.

Odhady pro následující roky hovoří o tempu růstu 2,3 % HDP pro rok 2016 a 2,4 % HDP pro rok 2017. Ačkoliv existuje určitá pravděpodobnost vyššího růstu, obzvláště v případě realizace důležitých investičních projektů (např. využití zemního plynu ve velkém), spíše se očekává stabilní mírná inflace, fiskální deficit ve výši 4 % HDP v roce 2016 a růst deficitu běžného účtu platební bilance až na 5,5 % HDP v roce 2021. Veřejný dluh by se měl mj. z důvodu mzdových tlaků, vyšších úrokových mír, dodatečných nákladů na bezpečnost a nutných veřejných investic vyšplhat na více než 70 % HDP v roce 2021. Finanční sektor zůstává i přes růst fiskálních rizik stabilní.

Do budoucna bude ovšem dle MMF bezpodmínečně zapotřebí široká fiskální konsolidace k zamezení nekontrolovatelnému nárůstu veřejného dluhu (posilování fiskálních institucí, zajištění fiskální udržitelnosti, zákon o fiskální zodpovědnosti, apod.), strukturální reformy k podpoře ekonomického růstu (revize daňového systému, reforma penzijního systému, atd.), vymýcení korupce a praní špinavých peněz, zvýšení bezpečnosti a snížení kriminality (plán „El Salvador Seguro“), odstranění překážek pro podnikání a zdravou konkurenci, zvýšení vzdělanosti a další kroky k zajištění pozitivního rozvoje SV.

Ačkoliv SV v současnosti čelí řadě nelehkých výzev, SV vláda se snaží s problémy pracovat a, i přes politické neshody, hledat účinná a přijatelná řešení. Jednou z hlavních priorit je i podpora obchodu a zahraničních investic. Ministerstvo financí proto mj. nedávno představilo řadu opatření, která by měla urychlit celní řízení na hranicích a snížit tak náklady na vývoz/dovoz zboží.

 

Petra Krejčová, ALL pro přiakreditované země, ZÚ Mexiko