Filipíny patří dlouhodobě mezi nejvýznamnější dovozce vepřového masa v regionu jihovýchodní Asie. Vepřové maso představuje základní složku místního jídelníčku a poptávka po něm zůstává vysoká i více než šest let po propuknutí afrického moru prasat (ASF), který byl na Filipínách poprvé zaznamenán v roce 2019. Nákaza zásadně zasáhla domácí chovy, vedla k prudkému poklesu produkce a výraznému růstu cen. Přestože filipínská vláda realizuje řadu podpůrných opatření, včetně vakcinačních programů, repopulace chovů a posilování biologické bezpečnosti, dovoz zůstává nezbytný pro udržení stabilních dodávek na trhu.

Vepřové maso dnes tvoří více než polovinu veškerého masa dováženého na filipínský trh. Mezi hlavní dodavatele dlouhodobě patří Brazílie, Spojené státy americké a vybrané země Evropské unie. Evropské vepřové maso je na Filipínách vnímáno především jako kvalitní surovina určená k dalšímu zpracování, zejména v masném a potravinářském průmyslu, který jej využívá při výrobě uzenin, konzerv a dalších masných produktů.

Zásadním faktorem ovlivňujícím dovozní režim zůstává problematika afrického moru prasat. V minulosti Filipíny reagovaly na výskyt nákazy plošnými zákazy dovozu z celých států, což se dotklo i několika členských zemí Evropské unie. Tento přístup se změnil v roce 2025, kdy filipínské Ministerstvo zemědělství přešlo na systém tzv. regionalizace ASF v souladu s mezinárodními standardy Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH). Nová pravidla umožňují dovoz masa z oblastí, které jsou prokazatelně prosté nákazy, i v případě, že se ASF v minulosti vyskytl jinde v rámci dané země.

Klíčovou roli v celém procesu sehrává filipínský Úřad pro živočišnou výrobu (Bureau of Animal Industry – BAI). Ten posuzuje veterinární situaci v zemi vývozu, funkčnost systému kontroly nákaz, úroveň biologické bezpečnosti a kapacity konkrétních zpracovatelských provozů. Na základě těchto hodnocení stanovuje dovozní podmínky a schvaluje jednotlivé vývozce.

Pro české producenty je zásadní skutečnost, že Filipíny v únoru 2026 oficiálně zrušily dočasný zákaz dovozu čerstvého, chlazeného a mraženého vepřového masa z České republiky. Zákaz byl zaveden v roce 2022 v souvislosti s výskytem ASF a byl zrušen poté, co české veterinární orgány prokázaly ukončení nákazy a splnění příslušných mezinárodních standardů. Filipínská strana následně vyhodnotila riziko dovozu českého vepřového masa jako zanedbatelné.

Znovuotevření trhu neznamená plošný přístup pro všechny české podniky. Každý vývozce musí projít individuálním schvalovacím procesem a získat samostatné povolení filipínských orgánů, zejména BAI. Posuzují se konkrétní provozy, úroveň veterinárního dozoru, systém sledovatelnosti i hygienické standardy. V současnosti má potřebné povolení pouze omezený počet českých podniků, přibližně pět, což potvrzuje, že vstup na trh je postupný a administrativně náročný.

Dovoz vepřového masa zůstává přísně regulován i po schválení vývozce. Každá zásilka musí být doprovázena odpovídajícím veterinárním certifikátem vydaným českými orgány a pocházet z provozů schválených filipínskou stranou. Maso musí splňovat veškeré hygienické a sanitační požadavky platné na filipínském trhu a pocházet z oblastí prostých ASF. Kontroly probíhají jak před odesláním zásilky, tak po jejím příjezdu na Filipíny.

Vedle veterinárních podmínek hrají významnou roli také obchodní a celní pravidla. Část dovozů je realizována v režimu tzv. Minimum Access Volume (MAV), který umožňuje dovoz stanoveného objemu masa se sníženou celní sazbou. Tento mechanismus využívají především místní zpracovatelé masa, kterým jsou přidělovány dovozní kvóty. Pro zahraniční dodavatele je proto klíčové navázání spolupráce s místním partnerem, jenž disponuje potřebnými licencemi, kvótami a zkušenostmi s administrativním procesem.

Z pohledu českých producentů a exportérů představují Filipíny atraktivní, avšak náročný trh. Konkurence je silná a cenový tlak výrazný, zejména ze strany velkých producentů z Latinské Ameriky. Na druhé straně přetrvává stabilní poptávka po kvalitních surovinách pro potravinářské zpracování, kde mohou české firmy nabídnout vysoké hygienické standardy, transparentní veterinární systém a kvalitu odpovídající evropským normám.

Obnovení přístupu na filipínský trh tak vytváří prostor pro diverzifikaci českého masného exportu mimo Evropskou unii. Úspěch však nebude automatický. Rozhodující bude připravenost jednotlivých exportérů projít náročným schvalovacím procesem a jejich schopnost vybudovat dlouhodobou spolupráci s místními dovozci. Při realistickém přístupu a dlouhodobé strategii mohou Filipíny představovat stabilní a perspektivní doplněk českého exportního portfolia.

Markéta Pěčková, ZÚ Manila