Dohoda Regionálního ekonomického partnerství (RCEP), kterou podepsaly státy ASEAN s Austrálií, Čínou, Japonskem, Koreou a Novým Zélandem v listopadu 2020, vytvoří po ukončení ratifikačních procesů největší světovou zónu volného obchodu z hlediska objemu zahraničního obchodu, HDP, přímých zahraničních investic a velikosti trhu. RCEP zahrnuje 29 % světového obchodu, 29 % světového HDP, 33 % přímých zahraničních investic a 29 % světové populace, což představuje trh s 2,3 miliardy spotřebitelů. Z pohledu Filipín dohoda pokrývá 51 % vývozu, 68 % dovozu země a 58 % PZI podle údajů za rok 2020.

Ze zemí ASEAN ratifikovaly RCEP Brunej, Kambodža, Laos, Singapur, Thajsko a Vietnam. Další čtyři země mimo ASEAN (Austrálie, Nový Zéland, Čína a Japonsko) ratifikovaly RCEP v listopadu 2021. Jižní Korea ratifikovala RCEP v prosinci 2021 a očekává se, že obchodní dohoda nabyde účinnost pro Jižní Koreu letos v únoru. Mezi země ASEAN, které ještě neratifikovaly RCEP, patří Malajsie, Indonésie, Myanmar a Filipíny.

Filipínská administrativa, zastoupená zejména ministerstvem obchodu a průmyslu, které se podílelo na jednáních o RCEP, rychlou ratifikaci dlouhodobě podporuje. Na základě dopadových studií ministerstvo odhaduje, že RCEP zlepší obchodní bilanci země až o 51,7 milionů USD, zvýší celkový blahobyt o 573,7 milionů USD, přispěje k růstu reálného HDP o 0,84 % a do roku 2030 přispěje ke snížení výskytu chudoby o 4,97 %.

Ne všechny studie ovšem vyznívají pro Filipíny takhle optimisticky. Asijská rozvojová banka (ADB) odhaduje pro Filipíny jenom marginální zisky a studie Bostonské university dokonce předpokládá, že v důsledku RCEP klesne filipínský vývoz o 0,2 %, zatímco dovoz se zvýší o 0,2 %, což způsobí pokles obchodní bilance země o 1,1 %.

K podporovatelům dohody patří i prezident Rodrigo Duterte, který smlouvu ratifikoval již v září 2021, nicméně pro účinnost tohoto kroku je nezbytné získat ještě souhlas Senátu s ratifikací, což se doposud nestalo. Po rychlé ratifikaci volají i filipínské svazy průmyslníků a exportérů.

Naopak, mezi nejhlasitější kritiky dohody patří především zemědělské zájmové skupiny, které žádají členy filipínského Senátu, aby s ratifikací RCEP nevyslovili souhlas. Domnívají se totiž, že dohoda povede k dalšímu nárůstu dovozu, poklesu cen a vytlačení místní produkce. Dohoda by dle nich ochromila schopnost země vypořádat se s pandemií COVID-19 kvůli nižším celním příjmům a vytlačila by místní průmyslová odvětví levnějším dováženým zbožím. Tyto protekcionistické skupiny si stěžují, že jakmile Filipíny formálně ukončí ratifikační proces, dojde k postupnému snížení až 75 % zemědělských celních sazeb na nulu.

Jednání v Senátu a slyšení v příslušných výborech probíhaly v průběhu podzimu, se sklonkem roku ovšem Senát své zasedání přerušil dřív, než vyslovil souhlas s ratifikací RCEP. Filipíny se tak nestihly k dohodě připojit současně s nabytím její účinnosti v lednu 2022. S příchodem voleb v květnu 2022, které se rychle blíží, se zdá, že ratifikace RCEP na Filipínách je stále nejistá, protože větší prostor mohou získat zástupci tradičně protekcionistického zemědělského sektoru, který zaměstnává více než 22 % ekonomicky aktivního obyvatelstva.

Dohoda RCEP svědčí o dalším posílení míry regionalizace v rámci asijského kontinentu. Určité příležitosti ovšem RCEP může přinést i pro české firmy, které jsou v regionu trvale přítomny anebo o takovém vstupu uvažují. Tyto firmy pak budou moci těžit ze snazšího přístupu na asijské trhy dle podmínek dohody. Trvalou přítomnost českých firem na zahraničních trzích podporuje i MZV prostřednictvím programů PROPEA.

Maroš Guoth, Obchodně-ekonomický úsek, Velvyslanectví České republiky v Manile