Filipíny se v posledních letech zařadily mezi nejrychleji se digitalizující ekonomiky jihovýchodní Asie. Digitalizace zde přestala být pouze technickým nebo okrajovým tématem a stala se jedním z klíčových nástrojů hospodářského růstu, modernizace státní správy i posilování konkurenceschopnosti země. Digitální ekonomika dnes představuje přibližně 8,5 % HDP a zaměstnává více než 11 milionů lidí. Tento podíl přitom dále roste a digitální sektor se postupně vyčleňuje jako samostatná součást ekonomiky, nikoli pouze jako podpůrná oblast tradičních odvětví.

Důležitou roli v tomto vývoji hraje demografická struktura země. Filipíny mají mladou populaci, velmi dobrou znalost angličtiny a výrazně „mobile‑first“ charakter. Chytrý telefon zde často slouží jako hlavní nástroj nejen pro komunikaci, ale i pro práci, vzdělávání či přístup ke službám. Ve městech je internet běžnou součástí každodenního života a počet mobilních připojení dlouhodobě převyšuje počet obyvatel. To vytváří silné předpoklady pro rozvoj e‑commerce, digitálních plateb, online médií a práce na dálku.

Zvláštní postavení má filipínský sektor business process outsourcingu, dlouhodobě jeden z pilířů ekonomiky. Ten dnes prochází významnou proměnou: od tradičních call‑centerových služeb se posouvá k sofistikovanějším digitálním, analytickým a technologickým činnostem, stále častěji s využitím nástrojů umělé inteligence. Filipíny se tak stále více profilují nejen jako centrum levné pracovní síly, ale jako poskytovatel komplexních digitálních služeb.

Výrazným hybatelem digitalizace je stát, především prostřednictvím Ministerstva informačních a komunikačních technologií (DICT). V posledních letech došlo k urychlení digitalizace veřejné správy, jejímž cílem je omezit byrokracii, sjednotit roztříštěné systémy a zpřístupnit služby občanům i firmám v elektronické podobě. Klíčovým projektem se stala platforma eGovPH Super App spolu s navazující infrastrukturou eGovDX, která propojuje státní a místní úřady, platební systémy i národní digitální identitu do jednotného ekosystému. Praktickým výsledkem je rychlejší vyřizování agend a postupný ústup papírových procesů.

Institucionální rámec digitalizace byl dále posílen přijetím tzv. E‑Governance Act v roce 2025. Tento zákon dává digitalizaci státní správy jasný právní základ, podporuje interoperabilitu systémů a využívání cloudových řešení, zároveň však klade důraz na ochranu osobních údajů, kybernetickou bezpečnost a odpovědnost institucí. Jde o přímou reakci na dřívější roztříštěnost státních IT projektů, která modernizaci veřejné správy často brzdila.

Navzdory rychlému pokroku se Filipíny stále potýkají s několika strukturálními problémy. Nejvýznamnějším z nich je nerovnoměrná dostupnost digitální infrastruktury. Zatímco v Manile a dalších velkých městech je stabilní připojení samozřejmostí, v řadě venkovských a ostrovních oblastí zůstává přístup k internetu omezený nebo nekvalitní. Fixní širokopásmové připojení je méně rozšířené než v jiných zemích ASEAN. Vláda se tento rozdíl snaží postupně snižovat prostřednictvím investic do optických sítí, veřejné Wi‑Fi a regionálních projektů konektivity, často ve spolupráci se soukromým sektorem a mezinárodními finančními institucemi.

Rychlý rozvoj digitálních služeb zároveň zvyšuje tlak na kybernetickou bezpečnost a důvěru uživatelů. Filipíny čelí nárůstu online podvodů, kybernetických útoků i zneužívání dat. Budování bezpečného a důvěryhodného digitálního prostředí se proto stalo jednou z hlavních vládních priorit a významnou roli v tomto úsilí hrají rovněž telekomunikační operátoři a technologické společnosti.

Významný regionální rozměr získává filipínská digitální agenda v roce 2026, kdy země předsedá sdružení ASEAN. Manila chce tohoto postavení využít k posílení regionální spolupráce v oblasti digitální ekonomiky, zejména prostřednictvím iniciativy ASEAN Digital Economy Framework Agreement. Ta má usnadnit přeshraniční digitální obchod, sladit pravidla pro tok dat a kybernetickou bezpečnost a vytvořit lepší podmínky pro zapojení malých a středních podniků do regionální digitální ekonomiky. Filipíny se tak snaží profilovat nejen jako dynamický národní trh, ale i jako aktivní spolutvůrce regionálních digitálních pravidel.

Z pohledu zahraničního obchodu a investic se tento vývoj promítá do konkrétních příležitostí také pro české firmy. Perspektivní jsou zejména oblasti digitalizace veřejné správy, systémové integrace, správy dokumentů, digitální identity, cloudových řešení a bezpečných datových platforem. Významný potenciál nabízí rovněž kybernetická bezpečnost, ochrana dat a prevence digitálních podvodů, kde filipínské instituce aktivně hledají technologie a know‑how odpovídající mezinárodním standardům. Další příležitosti se otevírají v sektoru digitálních plateb, fintechu, řešeních pro e‑commerce, chytrých městech, IoT aplikacích a digitálních nástrojích pro krizové řízení a posilování odolnosti infrastruktury. Zkušenosti českých firem s digitalizací státní správy, regulovaných trhů a komplexních IT systémů zde mohou představovat konkrétní a dobře uplatnitelnou přidanou hodnotu – a to jak na filipínském trhu, tak v širším regionálním kontextu ASEAN.

Markéta Pěčková, ZÚ Manila